Řecký parlament schválil rozpočet. Počítá s razantními škrty

Atény – Řecký parlament v noci na dnešek drtivou většinou hlasů schválil úsporný rozpočet pro příští rok, který předpokládá pokračování v rázných úsporných opatřeních. Pro rozpočet zvedlo ruku 258 z 300 poslanců. Návrh vlády premiéra Lukase Papadimose podpořili socialisté, konzervativci i krajní pravice, které koaličnímu kabinetu před několika týdny vyslovily důvěru.

„Úspěšná realizace tohoto rozpočtu obnoví mezinárodní důvěryhodnost země a vytvoří podmínky pro záchranu ekonomiky,“ řekl Papadimos zákonodárcům před hlasováním. „Nemůžeme si dovolit pokračovat v nářku. Cíle jsou ambiciózní, avšak dosažitelné,“ dodal premiér. Ekonomika, zvyklá bezmála deset let na zadlužování, má před sebou ambiciózní plán. Tím je přebytkové hospodaření ve výši 1,1 procenta hrubého domácího produktu. Řecký premiér ale už teď připouští, že dodržení rozpočtu bude velmi složité. 

Lucas Papadimos, řecký premiér

„Nejdůležitější skutečnost v rozpočtu pro rok 2012 je to, že po několika letech předpovídáme přebytek. To je základní předpoklad, abychom obrátili trend narůstajícího dluhu.“

Řecko
Zdroj: Orestis Panagiotou/ISIFA/EPA

Neznamená to však, že by ve státní pokladně na konci roku zbyly nějaké peníze. To, co se neutratí, půjde na splátky dluhu. Při započtení úroků z půjček dosáhne Řecko deficitu ve výši 5,4 procenta HDP. „To platí pouze, pokud bude platit dohoda o 50procentním odmazání dluhu ze strany soukromých věřitelů. To už je v tom zabudované jako předpoklad, a pokud to nebude, tak výsledek bude horší,“ vysvětluje analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Troufám si tvrdit, že Řecko je na poměrně dobré cestě,“ prohlásil portfolio manažer společnosti Conseq Michal Stupavský.

Řecká vláda chce příští rok například přitvrdit boj proti daňovým únikům a přiškrtit veřejný sektor. Propouštění státních úředníků přitom začalo už minulý týden. Hlavním úkolem vlády je ale privatizace. Kromě toho počítá i s tím, že se jí podaří zpomalit recesi. „Zmírnit recesi na 2,8 procenta do roku 2012 je plán ambiciózní, ale dosažitelný,“ myslí si řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Pokud v příštích volbách vyhrají konzervativci, daně zase sníží 

Vůdce konzervativců Antonis Samaras, který zachoval určitý rezervovaný přístup k úsporným opatřením, ve svém projevu zdůraznil, že jeho Nová demokracie podporuje rozpočet pouze proto, aby zachránila Řecko před okamžitým bankrotem. Zároveň slíbil, že pokud zvítězí v předčasných volbách v příštím roce, daňovou zátěž vůči obyvatelstvu zmírní a zavede prorůstová opatření.

Řecko patří k zemím, které jsou v rámci eurozóny nejvíce zasaženy dluhovou krizí. Evropští partneři se rozhodli Aténám pomoci a opakovaně poskytnout finance k dalšímu chodu země. Pomoc podmiňují strukturálními a dalšími změnami v Řecku.

Papadimosova vláda v současnosti jedná se soukromými věřiteli o technických detailech výměny řeckých státních dluhopisů. Výměna je součástí dohody, která má Řecku pomoci snížit zadlužení. Věřitelé, což jsou převážně banky, přistoupili na to, že odepíšou asi 60 procent řeckých dluhopisů. Část cenných papírů vymění za nové s delší splatností.

Papadimos připouští, že dosažení cílů bude velmi složité, ale že jeho vláda udělala vše, co bude v jejích silách. Jedním z dlouhodobějších cílů je, aby dluh Řecka poklesl do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu. Celkový dluh země by měl podle schválených tezí do roku 2015 klesnout ze 160 na 126 procent HDP.

Před hlasováním parlamentu ovládly v úterý centrum metropole Atén pouliční nepokoje, do nichž bylo zapojeno několik stovek studentů a anarchistů, kteří zaútočili na pořádkové síly kameny a zápalnými lahvemi. Kolem dvou desítek osob, z toho asi 14 policistů, utrpělo vesměs lehká zranění. Nejméně šest lidí bylo zatčeno. Úřady zmobilizovaly v očekávání nepokojů 5 000 policistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
před 10 hhodinami

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
před 20 hhodinami

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
včera v 14:32

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
včera v 08:08

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026
Načítání...