Atény - Řecký parlament dnes navzdory pokračujícím protestům a násilí v zemi v prvním kole schválil úsporná a privatizační opatření, která mají státní pokladně přinést přes 78 miliard eur. Jejich odsouhlasení bylo nezbytnou podmínkou pro zajištění příjmu dalších půjček od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Podle ekonomů ale ani to nezachrání Řecko před bankrotem.
Úspory mají díky snížení platů státních zaměstnanců a zvýšení daní státu vynést v průběhu pěti let přes 28 miliard eur (683 miliard korun). Zemi také čeká privatizace podniků se státní účastí, která má přinést dalších zhruba 50 miliard eur. Další kolo hlasování o úsporách by mělo proběhnout ve čtvrtek.
Jorgos Papandreu, řecký premiér
„Musíme se vyhnout kolapsu země za každou cenu. Teď není čas ustoupit.“
Pro vládní plán zvedlo ruce 155 poslanců 300členného parlamentu, 138 jich bylo proti a pět se zdrželo hlasování. Proti byl jeden člen vládní socialistické strany, který byl vzápětí vyloučen z jejího poslaneckého klubu. Ztrátu jednoho hlasu vykompenzovala socialistům jedna nezávislá pravicová poslankyně.
Schválení dalších bolestivých úspor, kvůli kterým v zemi již druhým dnem probíhá generální stávka, bylo pro Řecko jedinou možností, jak se vyhnout státnímu bankrotu. „Kdyby parlament hlasoval proti tomuto balíčku, byl by to zločin. Země by dobrovolně zvolila sebevraždu,“ prohlásil guvernér řecké centrální banky Jorgos Provopulos.
Evropská unie je přesvědčená o tom, že schválení úspor vzdálilo Řecko hrozbě státního bankrotu. „Země udělala důležitý krok na nezbytné cestě k fiskální konsolidaci a strukturálním reformám povzbuzujícím ekonomický růst,“ zdůraznili předseda Evropské komise José Manuel Barroso a prezident Evropské rady Herman Van Rompuy ve společném prohlášení.
Řecko dnes vyhrálo bitvu, konec války je ve hvězdách
Jenže podle ekonomů se nad osudem Řecka stále vznáší otazník. „Kdyby dnes řecká vláda neschválila nový úsporný rozpočet, měl by svět zaděláno na druhou vlnu finanční krize. Řekové tak v tuto chvíli vyhráli důležitou bitvu. Bohužel celá válka i tak z pohledu Řecka dál zůstává ztraceným bojem,“ míní hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš. Podle řady ekonomů a investorů zůstává bankrot Řecka ve střednědobém horizontu nevyhnutelný. Na jejich stranu se dnes ve svém vyjádření přiklonil německý koaliční politik Rainer Brüderle (FDP).
Přijetím nového plánu podmínily Mezinárodní měnový fond a Evropská unie poskytnutí poslední části 110miliardové pomoci, kterou Řecku přislíbily loni počátkem května. 12miliardová finanční injekce však zadlužené zemi vystačí nejdéle do poloviny září. Do té doby bude muset se zahraničními partnery dojednat nový plán pomoci. Půjčovat si na finančních trzích zatím není kvůli nedůvěře investorů, která vyhnala úroky do výšin, schopno.
Řecký státní dluh by měl v tomto roce vystoupat na 350 miliard eur. Splácení dluhu bude pro Řecko podle ekonomů velkým oříškem. „Jenom na úrocích budou muset Řekové v nadcházejících letech ročně splácet více než 8 procent HDP. Dostat rozpočet do tak vysokých primárních přebytků je v málo konkurenceschopném Řecku nadlidský úkol,“ míní Bureš. Krom toho se nyní očekává zpomalení světového hospodářského růstu, což Řecku ještě stíží cestu z recese, do které ho dostaly právě škrty provedené v loňském roce.
