Atény – Krátce před nedělní půlnocí padlo v Řecku další klíčové rozhodnutí pro osud země, když řecký parlament schválil balík úsporných opatření, jimiž zahraničí podmiňuje poskytnutí nové finanční pomoci předlužené zemi. Jednání parlamentu, který opatření schválil po bouřlivé debatě, provázelo v ulicích Atén a dalších měst násilí. Ulice mnohdy připomínaly válečnou zónu. Podle agentury Reuters v centru Atén protestující zapálili nejméně 45 budov a plenili v obchodech. V plamenech se ocitly kina, kavárny, obchody i bankovní budovy. Podle řecké televize se násilí rozšířilo i na ostrovy Korfu a Kréta, do Soluně a do měst Volos a Agrinio v centrálním Řecku. Podle agentury AP bylo při protestech zraněno víc než 120 lidí.
Řekové mají letos ve státním rozpočtu podle požadavku eurozóny uspořit dalších 325 milionů eur (8,2 miliardy korun). Nepopulárními úsporami chce řecká vláda zabránit státnímu bankrotu a zajistit úvěr, jenž má obnášet 130 miliard eur (3,2 bilionu korun). Soukromí investoři jsou navíc ochotni Řecku odpustit 100 miliard eur z jeho dluhu. Některá úsporná opatření – například snížení mezd nebo důchodů – začínají platit už ode dneška. Nejnižší mzda tak klesne o 22 procent.
Pro úsporná opatření hlasovalo 199 poslanců, 74 jich bylo proti. Pro program hlasovali hlavně socialisté z Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a konzervativci ze strany Nová demokracie (ND), ale i mezi nimi se podle agentury AP našli rebelové, kteří hlasovali proti. Dvě hlavní vládní strany mají v třísetčlenném parlamentu jasnou většinu.
Lukas Papadimos
„Plná, dobře načasovaná a efektivní implementace programu nebude snadná. Plně si uvědomujeme, že řecký lid mu bude muset v krátkodobém horizontu přinést oběti.“
Podle AP po hlasování vyloučili kvůli nepodpoření balíčku nebo jeho částí ze svých řad 22 poslanců socialisté a 21 konzervativci. Parlamentní většina dvou hlavních vládních stran v třísetčlenném parlamentu se tak snížila z dosavadních 236 na 193. Třetí strana vlády národní jednoty, populistická Lidová ortodoxní výzva (LAOS), byla už předem rozhodnuta pro balík nehlasovat.
Řecký premiér Lukas Papadimos poslance před hlasováním varoval, že případným odmítnutím balíčku by se dopustili velké chyby, neboť by to ohrozilo pozici Řecka v Evropě. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos prohlásil, že bankrot a vystoupení z eurozóny by byly pro Řecko mnohem horší než přijetí podmínky pomoci.
Ulice Atén a dalších řeckých měst připomínaly válečnou zónu
Proti chystanému propouštění státních zaměstnanců a snižování mezd i penzí v neděli v Aténách a v Soluni demonstrovaly desetitisíce lidí. Část z nich se v řecké metropoli střetla s policií, která zasáhla slzným plynem a ohlušujícími granáty. Podle AP byly zraněny desítky policistů i protestujících, z nichž 55 bylo hospitalizováno. Kromě toho bylo 67 osob zatčeno a dalších 70 zadrženo.
Z ovzduší na Konstitučním náměstí před parlamentem, kde se sešlo přes 100 000 demonstrantů, podle Reuters čpěl slzný plyn a policie se střetla s mladými protestujícími, kteří rozbili mramorovou balustrádu, házeli dlažební kostky a zápalné láhve. Vyděšení Řekové i turisté před násilím prchali do hotelů. Nejhorší násilnosti od roku 2008 odsoudil i Papadimos. „Pro vandalismus, násilí a ničení není v demokratické zemi místo a nebudou tolerovány,“ prohlásil v neděli v parlamentu.
Costis Hatzidakis, konzervativní poslanec
„Čelíme destrukci. Naše země, naše domovy ohrožuje oheň, centrum Atén je v plamenech. Nemůžeme populismu dovolit, aby nechal naši zemi lehnout popelem.“
Kvůli bouřlivému průběhu demonstrací se už snesla kritika i na řeckou policii. Podle médií bylo cílem policie ochránit pouze parlament. Zbytek města nechala demonstrantům na pospas. Jen v Aténách vyrabovali radikálové na 150 obchodů. Desítky budov skončily v plamenech.
Schäuble: Řekové musejí dokončit domácí úkol
EU i Mezinárodní měnový fond (MMF) naznačily, že už mají dost planých slibů ze strany Řecka a že další pomoc poskytnou jen v případě, že se Atény jasně zavážou k reformám, a to bez ohledu na to, kdo vyhraje v dubnových volbách.
Hlavní finanční tahoun eurozóny, Německo, před nedělním hlasováním stupňoval tlak na Řecko: Berlín prohlásil, že Evropa potřebuje činy, a ne slova. „Řekové musejí dokončit domácí úkol, aby získali konkurenceschopnost, ať už skončí novým záchranným programem, nebo jinou cestou, kterou se vůbec nechceme vydat,“ řekl v rozhovoru pro Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Na otázku, zda „jinou cestou“ míní opuštění eurozóny, odvětil: „Vše je jen v rukách Řeků samotných. Ale i v takovém případě (odchod z eurozóny), který téměř nikdo neočekává, zůstanou součástí Evropy.“
Má další záchraný balík smysl? Někteří ekonomové váhají
I když se řečtí i evropští politici snaží prosadit úspory, a zachránit tak Řecko před neřízeným bankrotem, řada ekonomů je k úspěchu záchranného plánu skeptická. „Vyvolá jen další destrukci domácí poptávky a propad výběru daní, který se dřív nebo později projeví v neplnění dohodnutého plánu,“ prohlásil na adresu plánu hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „I kdyby nějakým zázrakem Řekové současný plán plnili, budou mít v roce 2020 dluh na úrovni Itálie (120 procent HDP) a těžko se obejdou bez další pomoci,“ dodal.
Řeckou ekonomiku letos čeká pátý rok propadu v řadě. Jen v roce 2011 klesla pod vlivem úspor o 6 procent. Nezaměstnanost vyšplhala na 21 procent, mezi mladými je bez práce dokonce polovina lidí. Přes drakonické úspory se veřejný dluh přesto nedaří stlačit k udržitelným hodnotám. Dosahuje 159 procent hrubého domácího produktu.
