Berlín - Státní bankrot Řecka by měl nedozírné následky. Způsobil by, že by se krize v eurozóně začala šířit na další země. Německému listu Bild to řekl předseda Evropské komise (EK) José Barroso. Řecko čeká, zda mu zahraniční věřitelé schválí další část úvěru, který Atény čerpají od loňského jara. Pokud by Řecko úvěr nedostalo, do poloviny listopadu bude bez peněz.
„Pokud se Řecka vzdáme, bude zde velké riziko, že se krize rozšíří na další země,“ řekl Barroso v rozhovoru, který se objeví v pondělním vydání Bildu. Šéf EK se tak postavil na stranu německé kancléřky Angely Merkelové, která před podobnými dopady rovněž varovala. Dluhová krize v eurozóně otřásá už delší dobu finančními trhy v celém světě.
Barroso připomněl, že eurozóna nemá žádnou zkušenost se státním bankrotem některého ze svých členů. „Je to pro nás nová oblast a my jednáme o řešení, které se ještě nikdy nevyzkoušelo,“ řekl předseda EK. Evropská unie zastává názor, že bankrot Řecka by nebyl pro všechny zúčastněné strany levnější, než je současná snaha Řecku z problémů pomoci.
Ministři financí eurozóny teď zvažují, zda nemají banky přesvědčit, aby odepsaly větší část řeckého dluhu, než bylo dohodnuto v létě na summitu eurozóny v Bruselu. Touto problematikou se mají na schůzce v Berlíně zabývat i Merkelová s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu si Atény zajistily tříletý úvěr ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Řecko zatím dostalo pět tranší, o šesté, která má být ve výši osmi miliard eur, se právě jedná. Zatím ale nelze odhadovat, zda země peníze obdrží.
Pro uvolnění další tranše úvěru je klíčové, aby Řecko důsledně zavádělo reformy, na nichž se s věřiteli dohodlo. Musí především pokročit s propouštěním státních zaměstnanců a s privatizací. Vláda zrychlení reforem v minulých dnech slíbila, naráží přitom ale na odpor obyvatel, kteří stupňují protesty.
