Berlín - Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich jako první člen kabinetu kancléřky Angely Merkelové otevřeně vyzval Řecko k odchodu z eurozóny. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel Friedrich prohlásil, že Atény budou mít větší šanci se finančně zotavit, když budou stát mimo zónu eura.
„Šance Řecka, že se zotaví a bude konkurenceschopnější, jsou určitě větší mimo měnovou unii, než za situace, kdy zůstane v eurozóně,“ uvedl Friedrich v rozhovoru, z něhož časopis ještě před vydáním poskytl výňatky tiskovým agenturám. „Já netvrdím, že by Řecko mělo být vyhozeno, spíš by se měly vytvořit podmínky k tomu, aby takový návrh nemohlo odmítnout,“ dodal.
Friedrich je lídrem konzervativních křesťanských socialistů (CSU), kteří jsou ve vládě s křesťanskými demokraty (CDU) kancléřky Merkelové. Zatímco bavorská CSU a její předseda Horst Seehover už dlouho tvrdí, že by Řecko mělo z eurozóny odejít, z členů kabinetu to zatím takto otevřeně nikdo neřekl. Merkelová se ale za Řecko opakovaně postavila a řekla, že by Atény v eurozóně měly zůstat. Seehofer je předsedou zemské vlády v Bavorsku, členem kabinetu kancléřky Merkelové není.
Většina Němců přitom s další půjčkou zadluženému Řecku nesouhlasí. Podle průzkumu pro list Bild am Sonntag je 62 procent dotázaných proti záchrannému balíku 130 miliard eur. Už zítra by přitom měl tamní parlament hlasovat o německé účasti na půjčce.
Rehn: Eurozóna se na posílení záchranných fondů dohodne v březnu
V souvislosti s Řeckem v sobotu komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn prohlásil, že členské země eurozóny se na posílení kapacity svých záchranných fondů zřejmě dohodnou v průběhu března. Vyjádřil se takto na schůzce představitelů nejvyspělejších zemí světa G20 v mexické metropoli.
„Očekávám, že díky spojení zdrojů stálého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a zbývajících zdrojů Evropského fondu finanční stability (EFSF) dosáhneme v březnu dohody o posílení evropského eurovalu,“ zdůraznil Rehn. Vše by tak mělo být hotovo do dubnových jednání o uvolnění dalších protikrizových peněz pro Mezinárodní měnový fond (MMF).
Současně Rehn uvedl, že země eurozóny vedou konstruktivní jednání s Německem, jemuž se myšlenka posílení evropských záchranných fondů nelíbí. Rehn ale neupřesnil, co míní slovem konstruktivní. „Ta jednání právě probíhají a já věřím, že v průběhu března budeme schopni přijmout rozhodnutí o posílení sloučené úvěrové kapacity ESM a EFSF,“ doplnil.
Ovšem podle agentury Reuters zdroj z G20 řekl, že Německo je připraveno o posílení evropského záchranného fondu jednat v březnu. V současné době ale prý Berlín pro to nevidí žádný důvod, protože situace na finančních trzích se zlepšuje. Řada zemí G20 chce přitom vidět, že Evropa dělá sama dost pro to, aby dluhovou krizi vyřešila.
„Obávám se, že ty nejdůležitější problémy se v Evropě nevyřešily. Musíme být odvážnější, pokud jde o ty velké a zásadní problémy,“ řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Dobře víte, že Řecko je zvláštní a ojedinělý případ. Tím hlavním problémem je tam vážný nedostatek konkurenceschopnosti,“ dodal. Krátkodobá pomoc podle ministra vede pouze k většímu zadlužení a problémy v podstatě neřeší.
MMF požaduje, aby mu jeho akcionáři, což jsou jednotlivé členské země, zvýšili finanční zdroje asi o 600 miliard dolarů (zhruba 11,2 bilionu korun). Tím by se kapacita fondu zvýšila skoro na dvojnásobek. Panují však pochybnosti, zda je možné se teď na něčem dohodnout, když eurozóna pořád nemá jasno v tom, kdy posílí své záchranné fondy. Uspokojivě na tuto otázku nedokázal odpovědět ani Rehn.
Věřitelé mají oznámit účast v řecké výměně dluhopisů do 8. března
Březnový termín dalo Řecko i soukromým věřitelům. Žádá je, aby oznámili svou účast na výměně dluhopisů v rámci výrazného snížení řeckého státního dluhu do 8. března. Datum vyplývá podle agentury Reuters z dokumentů, které vymezují podmínky řecké nabídky.
Oficiálně předložila řecká vláda soukromým věřitelům v pátek nabídku na dosud největší oddlužení v historii formou výměny státních dluhopisů za nové s nižší hodnotou a delší splatností. Banky a další soukromí věřitelé v rámci transakce přijdou zhruba o 107 miliard eur (2,7 bilionu korun) a celkový řecký dluh by se měl snížit na 250 miliard eur.
