Atény − Nová řecká vláda a ministři financí eurozóny hledají společnou řeč. Zatím se ale dohodli jen na expertním týmu, který má navrhnout změnu záchranného programu, jenž eurozóna podmiňuje dramatickými škrty. Řekové ale výši úspor odmítají. Pokud se reformy nezmírní, chce vláda požádat o peníze Rusko, Čínu nebo USA. „Je to pouze utopie, protože investoři si spočítají, jakou míru rizika by museli nést,“ reaguje na to ekonom Pavel Neset. Zároveň je podle něho vyloučeno, že by eurozóna kývla na odpuštění dluhu.
Předchozí řecká vláda se eurozóně zavázala k dramatickým změnám. V důsledku reforem poklesly příjmy běžného občana o třicet i více procent. Zákonodárci zároveň seškrtali řadu sociální programů. Řecko ale stále trápí největší nezaměstnanost v EU − činí 26 procent. Mezi mladými lidmi je přitom bez práce každý druhý. „Je to katastrofální stav. Další škrty představují pro běžného občana obrovský problém,“ konstatuje ekonom Pavel Neset z Vysoké školy ekonomické v Praze. Zároveň ale připouští, že podmínky záchranného programu by zadlužená země ještě plnit mohla.
Nová řecká vláda: Už nestačíme
Levicová řecká vláda má ale jasno: reformy se podle ní musí zmírnit, podmínky pro splácení dluhu se mají změnit a eurozóna má potácející se ekonomiku dále finančně stimulovat. „Určitě není možné, aby byl dluh odpuštěn nebo něco podobného,“ komentuje jeden z častých řeckých záměrů Neset s tím, že by to byl morální hazard. Vzájemné jednání se podle něho spíš zastaví na půl cesty, která bude blíž k eurozóně a EU. „Reformy se za přísných podmínek nakonec zmírní a zřejmě dojde k restrukturalizaci dluhu. Například tím, že se dluhopisy převedou na delší časové období,“ upřesňuje ekonom.
Pokud by se Řecku dluhy odpustily nebo seškrtaly, prosazovaly by podle Neseta i jiné evropské země, aby platila zásada, že dluhy se odpouští. A to si prý evropské společenství nemůže dovolit. „V současnosti se vlastně nehraje tolik o Řecko jako spíš o ostatní země. Řecko má nyní celkový veřejný dluh asi 324 miliard eur, ale například italský dluh přesahuje 2 biliony eur. Podobně je na tom Španělsko a Portugalsko a nemluvě o Francii, která má také zásadní dluhové problémy,“ upozorňuje ekonom z VŠE.
Neset: Výzva Řecka, že si půjčí od Ruska, je vyděračská
Řecko zároveň eurozónu požádalo, aby mu pomohla další finanční injekcí. Avizovalo přitom, že když mu peníze nedá, obrátí se na Rusko, Čínu či USA. „To je politika, která je ostře řečeno vyděračská. Každopádně je to ale jen utopie Řeků, protože ti investoři si spočítají, jakou míru rizika by museli nést,“ uzavírá Pavel Neset s upozorněním, že desetileté vládní dluhopisy Řecka se dnes obchodují s obrovskou rizikovou přirážkou přes deset procent.
Aktuální vývoj řecké ekonomiky
Řecká ekonomika v závěru roku zpomalila. Poklesla v posledním čtvrtletí o dvě desetiny procenta. Meziročně ale naopak rostla, oproti konci roku 2013 si totiž podle Eurostatu výrazně polepšila. Podle ekonoma Pavla Neseta jsou na tom Řekové se svým hospodářstvím podobně jako zbytek eurozóny, který se pomalu dostal z recese a „vývoj Řecka teď kopíruje vývoj ostatních zemí EU“. Výkyvu v posledním čtvrtletí se podle něho země nemusí bát, protože prognózy jí předpovídají daleko lepší čísla.
