Řecko se musí rozhodnout, jak dál, ministr chystá strategické kroky

Berlín - Řecko musí uvažovat reálně a rozhodnout se, jak bude vypadat jeho další setrvání v eurozóně. Listu Bild am Sonntag to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Atény si podle něj nemají dělat iluze o plnění svých závazků. Ostře laděný rozhovor Schäuble pronesl v době, kdy se mezinárodní společenství rozmýšlí, zda Řecku poskytne další část záchranného úvěru. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos dnes reagoval tím, že země musí učinit strategická rozhodnutí, aby se vyhnula platební neschopnosti a zároveň mohla zůstat v eurozóně.

„Členství v měnové unii je příležitostí, ale i těžkým břemenem,“ podotkl Schäuble. „Opatření, která mají sladit fungování, jsou velmi obtížná. Řekové se musejí rozhodnout, zda chtějí takové břemeno nést,“ řekl ministr v rozhovoru s nejčtenějším německým nedělníkem. S úvěrem, který Řecko čerpá, jsou podle ministra spojeny jasné podmínky, aby Atény dostaly dluhy pod kontrolu.

Wolfgang Schäuble

„Nikdo by neměl propadat iluzím: bez příznivého hodnocení od Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), že Řecko plní závazky, nelze další tranši vyplatit.“

Řecko si je své situace dobře vědomé. Proto podle tamního šéfa státní kasy už nesmí vytvářet další dluhy, musí urychlit reformy a příští rok snížit výdaje, nikoliv zvyšovat příjmy. „Musíme beze zbytku splnit fiskální cíle na léta 2011 a 2012,“ dodal Venizelos. Vláda podle něj navrhla opatření, o nichž chtějí ministři jednat během pondělní telekonference s představiteli Evropské komise, ECB a MMF. Konkrétní úsporná opatření Venizelos nenastínil.   

Řecko od loňského jara čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Na této pomoci je země životně závislá, a pokud by nedostala další část úvěru, už v říjnu jí dojdou peníze. Konečný verdikt, zda Řecko dostane i další pomoc, přitom do konce září padne jen těžko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 17 mminutami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
před 5 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 22 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...