Atény – Nad řeckou Akropolí se opět stáhla mračna v podobě dvoudenní generální stávky proti úsporným opatřením, o kterých má ve čtvrtek hlasovat parlament. Stávka narušila provoz velkých podniků, bank, nemocnic i malých krámků. Na 12 hodin omezila i leteckou dopravu, což pocítili i Češi, kteří měli odletět z Prahy do Řecka. Součástí protestů jsou i demonstrace. Během dneška se do nich podle propočtů policie zapojilo 125 tisíc lidí. To je zatím nejvíc, co Řecko od vypuknutí krize před dvěma lety zažilo. Protesty se neobešly bez násilností. Před parlamentem se policisté střetli s mladými radikály. Potyčky si vyžádaly 41 až 45 zraněných. Zadrženo bylo nejméně 33 osob.
V centru Atén zablokovali během dne demonstranti oba hlavní bulváry, které vedou k parlamentnímu náměstí, a vydali se na pochod k parlamentu. Z odhadovaných 70 tisíc demonstrantů na náměstí došla teprve část, když asi 200 mladých radikálů zaútočilo na policejní kordon, který chrání budovu parlamentu. Na policii házeli zápalné lahce a kamení. Policisté odpovídali slzným plynem. Útočníci se i přesto probili až na schodiště parlamentu.
Násilnosti provázené pokusy o podpálení přilehlých budov pokračovaly i v průběhu celého odpoledne a v podvečer. Výsledkem střetů bylo nejméně 44 zraněných, z toho 38 v řadách policistů. Většina demonstrantů se však k radikálům přes své rozhořčení nepřipojila. Policie už před začátkem protestů přijala přísná bezpečnostní opatření. Na obě hlavní třídy vedoucí k parlamentu rozmístila silné oddíly a uzavřela dvě nejbližší stanice metra. Samotnou budovu parlamentu ohradila vozovou hradbou z policejních antonů.
Demonstranti hovoří o válce
Kromě hlavního města se ve velkém demonstruje také v Soluni na severu země nebo v Heraklionu na Krétě. „Úspornými opatřeními nás pomalu zabíjí. Dnes bude válka, zúčastním se jí,“ řekl jeden z demonstrantů, 75letý důchodce Dimitris Panagiotopoulos.
Do stávky a protestů v Řecku se zapojili zaměstnanci veřejného i soukromého sektoru. Nefunguje doprava, zavřely se i lékařské ordinace, již včera v zemi nefungovalo jediné veřejné ani soukromé médium. Stávkují také popeláři, na ulicích Atén a Soluně se tak hromadí odpadky.
Řecká vláda se tak ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny. Z jedné strany na ni tlačí nespokojení občané, kterým nová a nová opatření každý měsíc vytáhnou z peněženky desítky až stovky eur. Na straně druhé je hlavní věřitel Řecka Evropská unie. Přesto se vláda nehodlá vzdát a je rozhodnutá další úspory prosadit. „Nikdo z mých kolegů, kteří toho v poslední době už hodně zažili, nebude riskovat státní bankrot,“ prohlásil ministr pro regionální rozvoj Mihalis Chrysohoidis.
Jorgos Papandreu, řecký premiér:
„Jsme to opět my, kdo ponese důsledky tohoto rozhodnutí. Žádám o podporu s plným vědomím problémů, kterým země čelí. Vyzývám k odpovědnému postoji.“
Řecko, které se potýká s ohromným státním deficitem a zadlužeností, přijalo v posledních dvou letech řadu úsporných opatření. Zvýšila se na více než 16 procent nezaměstnanost a snížila kupní síla obyvatel. Nová opatření počítají například s rušením dalších desetitisíců pracovních míst a vláda potřebuje, aby zákon prošel před nedělním summitem v Bruselu. Papandreu nemá podporu ani všech vládních poslanců, očekává se ale, že zákon projde s pomocí menších opozičních stran.
Řecko se stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v EU a od MMF si zajistila tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun). Už z něj vyčerpala pět tranší (částí), o uvolnění šesté se teď jedná. Řecko už ji mělo dávno dostat, ale protože neplní podmínky úvěru tak, jak se zavázalo, věřitelé zatím šestou tranši neuvolnili.
Nyní se stále častěji hovoří o tom, že by Řecko mohlo zbankrotovat. Podle některých odhadů bude muset odepsat víc než polovinu svých dluhů. Státní bankrot přitom není pro Řeky novinkou - zažili ho už pětkrát - třeba v roce 1893. I tehdy se ocitli pod dohledem mezinárodních inspektorů, i oni byli nenávidění.
