Ve středu začnou debaty mezi představiteli Řecka a mezinárodními věřiteli o podrobných podmínkách, které Aténám přinesou třetí záchranný balíček. Dohoda by měla být vyhotovena do 18. srpna. O dva dny později pak Řecko musí zaplatit další splátku - a to 3,4 miliardy eur Evropské centrální bance. Řecký ministr financí si myslí, že by dohoda mohla být ještě tento týden.
Řecko nevylučuje dohodu s věřiteli už v tomto týdnu
„První fáze jednání končí dnes a začíná fáze druhá, která už bude obsahovat podrobnosti návrhu dohody,“ řekla mluvčí řecké vlády Olga Gerovasiliová. Je třeba dospět ke shodě se závěry ze summitu EU. Pokud se to podaří, bude podle Gerovasiliové dohoda na světě do dvou týdnů.
Cesta ke konečné verzi dokumentu podle evropského komisaře pro hospodářství Pierra Moscoviciho nicméně nebude bez překážek. Tvrdě jednat je pak připravena i řecká vláda. „Je možné, že se to nestihne, pak by se musel prodloužit termín,“ řekl politolog Thomas Kulidakis. Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos ale vidí dohodu optimisticky. „Vše bude uzavřeno tento týden,“ řekl ministr.
S prvním jednáním začali věřitelé a řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos minulý pátek. Zaměřili se například na otázky privatizace či rekapitalizace řeckého bankovního systému. Cílem je, aby Řecko dosáhlo na třetí záchranný program, který by přinesl 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).
Samotní Řekové jsou podle politologa Thomase Kulidakise přesvědčeni o tom, že špatně již bylo a o moc hůř být nemůže, protože pět let opatření vůbec nic nezlepšilo a věci se pouze obrátily k horšímu. „V současné chvíli očekávají, co nakonec dohoda přinese, jestli bude obsahovat nějaké seškrtání dluhu, jaká budou prorůstová opatření. Řecká veřejnost je částečně ve stavu očekávání a část se bouří proti pokračování úspor, které vládě neposvětila jak referendem, tak volebním mandátem," uvedl Kulidakis.
GALERIE
Dohoda mezi Aténami a věřiteli může do dvou týdnů být
Parlament reformy odsouhlasil, burzy moc důvěry nebudí
Rozhovory o pokračování pomoci umožnil souhlas řeckého parlamentu, který ve druhé polovině července odhlasoval soubor úsporných kroků požadovaných věřiteli. Reformy prošly navzdory nesouhlasu části vládní strany Syriza. Tito odpůrci odmítají další úspory ve státních výdajích. Vládu tak nakonec podpořili poslanci z opozičních řad.
Změnou pro řecký finanční trh bylo pondělní znovuotevření burzy v Aténách, která zůstávala pět týdnů mimo provoz. Po včerejším výrazném propadu burzu ale dál stahuje dolů pokles akcií v bankovním sektoru, které odepisují dalších téměř 30 procent. Řecké akcie obecně pokračují v poklesu. V úvodu obchodování ztrácel hlavní index asi 4,5 procenta.