Atény – Do Atén se sjíždějí představitelé Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Evropské centrální banky, aby se zde znovu zamysleli nad budoucností Řecka a projednali podrobnosti potenciální pomoci zadlužené zemi. Jednoduché to ale nebude. Zprávy z Atén naznačují, že by zasedání mělo trvat minimálně deset dnů. Pomoc má řadu odpůrců a obecně se má za to, že ani není efektivním řešením. Objevují se i hlasy, že Řecku by z dluhů nejlépe pomohlo vystoupení z Evropské unie, což by ho vymanilo z přísných pravidel. Řekové dnes dali najevo svou nespokojenost. Bojí se, že opatření, které si kvůli půjčce prosadí Mezinárodní měnový fond, dopadnou nejvíc na ty nejchudší, tedy dělníky.
„Ideálním řešením by bylo, kdyby Řecko vystoupilo z Evropské unie, získalo by zpátky drachmu, ta by dramaticky zdevalvovala, konkurenceschopnost Řecka by dalece vzrostla a z problémů by se nakonec dostalo,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24 analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko.
Pro Řecko i pro celou Evropskou unii by ovšem takové řešení představovalo obrovský šok, který by vytvořil nebezpečný precedens a otevřel dveře z evropského společenství i dalším zemím, jako jsou například Itálie nebo Španělsko.
Řecko si nakonec o peníze řekne
„Řecká vláda zváží, jestli o pomoc zažádá, jak je nutná. Bude záležet na podmínkách půjčky a také samotném průběhu rozhovorů s představiteli zemí platících eurem a Mezinárodního měnového fondu,“ uvedl řecký ministr financí George Papaconstantinou.
Jako nejpravděpodobnější možnost se však i nadále jeví, že Řecko nakonec půjčku od Mezinárodního měnového fondu a ostatních členů eurozóny dostane. „Je k tomu řada důvodů. Ten asi největší je, že v řeckých dluhopisech mají zainvestováno obrovské sumy – desítky miliard dolarů – evropské banky, z velké části německé banky. Pomoc, kterou poskytuje Německo, je vlastně skrytou záchranou německých bank, protože kdyby Řecko nedokázalo splatit svoje dluhopisy, tak by přišly o desítky miliard a dostaly by se okamžitě do problémů,“ upozornil Pírko s tím, že Německo poskytnutím pomoci v podstatě zachraňuje svoje banky, aniž by se o tom mluvilo.
Pro Evropu ani měnový fond není částka závratná, naopak pro Řecko je životně důležitá. Uklidní totiž investory, což je i jejím účelem. Podle šéfa německé centrální banky Alexe Webera by dokonce měla být větší. Na odvrácení řeckého bankrotu bude podle něj zapotřebí skoro dvojnásobek.
Pokud zůstane Řecko v eurozóně, nezbývá mu, než šetřit
Řecko navíc jinou alternativu, než využít půjčky, nemá. Devalvace měny by mu asi pomohla, tu mu ale členství v eurozóně neumožňuje. Na tuto slabinu někteří experti upozorňovali již při vzniku eurozóny, teď se jejich názor potvrzuje.
Blíží se rozpad eurozóny?
Již v roce 1999 dokonce odsoudil eurozónu k zániku i ekonom Milton Friedman s tím, že její vznik je rozhodnutí politické, ne ekonomické. Tenkrát odhadoval, že seskupení vydrží 15 let. Analytik společnosti X-trade Brokers Jaroslav Brychta nevidí rozpad eurozóny do pěti let jako nepravděpodobný.
Brychta dodává, že eurozóna nemůže fungovat, pokud nemáme federaci a společnou měnovou politiku. „Státy, jako je Itálie, Německo nebo Francie, nemohou mít jednotnou měnovou politiku s daleko dynamičtějšími státy, jako je Irsko, Španělsko nebo pobaltské státy, které chtějí přijmout euro a udržovaly nízké úrokové sazby. Není náhodou, že právě v těchto dynamicky rostoucích státech byly například největší bubliny na realitních trzích a ty ekonomiky si procházejí největším propadem,“ dodává.
Řekové se bojí dalšího utahování opasků
Řekové se přijetí pomoci od Mezinárodního měnového fondu obávají, protože by s ní mohly být spojeny další požadavky na škrty a utahování opasků. Přestože se vláda zavázala, že v letošním roce už další úsporná opatření nepřijme, nikdo nemůže zaručit, že v letech 2011 a 2012 ji fond nedonutí k dalším úsporám.
Návštěvu představitelů Evropské unie a měnového fondu proto budou provázet stávky a protesty. Oznámila je už například sdružení sympatizující s komunistickou stranou.
Aby se vymanilo z dluhové pasti, mohlo by Řecko od mezinárodních institucí potřebovat až 80 miliard eur, tedy zhruba 2 biliony korun. Eurozóna je jen letos ochotna poslat do země čelící hrozbě bankrotu alespoň 30 miliard eur. Mezinárodní měnový fond počítá s pomocí kolem 15 miliard eur. Řecko ale zatím o peníze nežádá.
