Washington – Kdyby Řecko nesplnilo všechny podmínky, které stanovila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond výměnou za druhou pomoc, vedlo by to k tomu, že by zadlužená země musela opustit eurozónu. Prohlásil to lucemburský ministr financí Luc Frieden. Jenže Řekům se, zdá se, do úspor příliš nechce. Nedělní schvalování úsporného balíčku provázely bouřlivé protesty, které změnily centrum Atén ve válečnou zónu. Předpokládaný vítěz dubnových voleb kromě toho řekl, že po svém nástupu k moci vyjedná pro Řecko lepší podmínky.
Řecko nemá na vybranou a musí šetřit, zaznívá stále častěji z Evropské unie. I podle lucemburského ministra financí teď má karty v rukou Řecko. Tamní politici a občané si musí uvědomit vážnost situace a snažit se dodržet podmínky stanovené mezinárodními partnery. Jinak budou muset eurozónu opustit.
„Stále si myslím, že uděláme, co bude v našich silách, abychom udrželi eurozónu pohromadě. Ale znovu, klíč dnes leží v Řecku,“ zdůraznil Frieden po setkání s americkým ministrem financí Timothym Geithnerem.
Luc Frieden
„Kdyby řečtí občané nebo řecká politická elita nesplnili podmínky, kdyby to neudělali, myslím, že by sami sebe vyloučili z eurozóny. Dopad na ostatní země je nyní méně důležitý než před rokem.“
Věřitelé předložili soupis požadovaných reforem
Řekům už podrobný soupis úsporných opatření předložili také zahraniční věřitelé zadlužené ekonomiky. Stát se tak bude muset například vypořádat s lidmi, kteří se vyhýbají placení daní, anebo omezit rozpočet, z něhož se hradí léky na předpis. O požadavcích věřitelů, ke kterým patří zbylých 16 členských zemí eurozóny a MMF, informovala agentura AP.
Podle ní teď věřitelé trvají na tom, aby Řecko reformy provedlo ještě před tím, než druhý záchranný úvěr odejde do Atén. To by ale znamenalo, že pokud se to Řecku nepodaří, peníze patrně nedostane. Pak by zemi s největší pravděpodobností čekal chaotický státní bankrot. Peníze jsou nutné do 20. března, kdy má Řecko splatit větší část dluhu.
Jenže požadované úspory Řecko bolí. Nový program počítá například se snížením minimální mzdy o 22 procent a klesnout by měly také penze. Rozsah dodatečných škrtů, jež jsou podle vládního návrhu rozloženy na tříleté období 2012 až 2014, odpovídá zhruba sedmi procentům ročního hrubého domácího produktu zadlužené země. To nejspíš Řecko, které načíná už pátý rok hospodářského propadu v řadě, dál přidrží v recesi.
Už ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku přitom řecká ekonomika citelně zrychlila propad. Meziročně se prohloubil na sedm procent z pětiprocentního tempa ve třetím čtvrtletí. Zemi navíc trápí vysoká nezaměstnanost. S 21 procenty lidí bez práce už Řecko dohnalo Španělsko, mezi mladými lidmi míra nezaměstnanosti dokonce přesahuje 50 procent.
Chceme přehodnotit škrty, ozývá se z Řecka jen pár hodin po jejich schválení
A tak není divu, že se Řekům do úspor nechce. Přehodnocení záchranného programu by se tak mohlo stát žhavým tématem volební kampaně před nadcházejícími dubnovými volbami. Šéf řecké pravicové Nové demokracie a pravděpodobně vítěz dubnových předčasných voleb Antonis Samaras se už nechal slyšet, že seznam škrtů, k nimž se Řecko zavázalo, by se měl po volbách přepracovat a měly by se vyjednat lepší podmínky. Součástí podmínek k poskytnutí 130miliardového balíku pomoci přitom měl být i slib, že Řecko bude pokračovat v dohodnutých škrtech i po volbách.
Někteří ekonomové se domnívají, že kdyby Řecko opustilo eurozónu a svou staronovou národní měnu prudce devalvovalo, získalo by větší flexibilitu, která by mu pomohla s tvorbou pracovních míst. Jenže návrat k národní měně by měl i své stinné stránky. Ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová již dříve upozornila, že by to spustilo masivní odliv kapitálu ze země, skokový nárůst inflace a padaly by i řecké banky. Tak jako tak Řecko nyní nejspíš čeká ztracená dekáda.
