Řecko dodrželo slib, poslalo měnovému fondu 448 milionů eur

Atény – Řecko poslalo Mezinárodnímu měnovému fondu domluvenou splátku, která v přepočtu činí 12,3 miliardy korun. Měnový fond přijetí peněz potvrdil. Dalších v přepočtu 66 miliard korun bude muset země zaplatit příští týden. Atény se přitom potýkají s nedostatkem hotovosti – finanční situace země je podle Evropské komise kritická.

2 minuty
Řecko poslalo MMF splátku ve výši 448 milionů eur
Zdroj: ČT24

Splacení dlužné částky Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 448 milionů eur se očekávalo, termíny jsou určeny domluveným splátkovým kalendářem. Řecký ministr financí Janis Varufakis už v neděli přislíbil, že jeho země pohledávku do stanoveného termínu vyrovná. „Řecká vláda vždy plní své závazky ke všem svým poskytovatelům půjček. A tak to bude pokračovat i nadále,“ ujišťoval Varufakis.

Již v průběhu následujícího týdne vyprší Řecku splatnost krátkodobých vládních dluhopisů v hodnotě 2,4 miliardy eur (téměř 66 miliard korun). Další závazky za zhruba jednu miliardu eur pak musejí Atény splatit v květnu.

Nová finanční pomoc od mezinárodních věřitelů přitom stále nepřichází. Eurozóna sice koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do doby, než řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase předloží uspokojivé reformní plány. Seznam kroků o 26 stranách dodalo Řecko začátkem dubna; podle zástupců mezinárodních věřitelů jsou však Atény příliš optimistické ohledně rozpočtových příjmů a vyhýbají se klíčovým problémům, které souvisejí s penzijním systémem a trhem práce.

Řecká dluhová krize
Zdroj: ČT24/Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha

Dnes dostala zadlužená země další čas na dopracování svých návrhů. „Řecké straně bylo poskytnuto šest pracovních dnů na prezentaci návrhů, které by věřitelé mohli akceptovat,“ uvedl řecký list Kathimerini. Konečným termínem pro dosažení dohody je 24. duben, kdy se v lotyšském hlavním městě Rize uskuteční zasedání euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny. „Při zasedání euroskupiny 24. dubna již stoprocentně bude dosaženo dohody,“ slíbil řecký ministr pro koordinaci vládních aktivit Alekos Flamburaris. Některé odhady ale hovoří o tom, že Řecku dojdou peníze o několik dní dřív, konkrétně 20. dubna.

Tsiprasova vláda se už od svého nástupu po lednových předčasných volbách snaží dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli, která by zajistila odepsání dluhů nebo alespoň mírnější podmínky splácení. Podporu kabinetu vyjádřila i demonstrace v Aténách.

Řecko jako „most mezi EU a Ruskem“

Premiér Tsipras mezitím pokračuje v návštěvě Moskvy. Včera jednal s prezidentem Vladimirem Putinem o spolupráci v oblasti investic nebo energetiky. Spekulovalo se o tom, že Řecko požádá Moskvu o finanční pomoc, podle obou představitelů ale taková žádost nepadla. Putin alespoň naznačil, že Řecko by mohlo být vyjmuto z embarga na dovoz západních potravin do Ruska (více zde).

Dnes Tsipras v Moskvě zopakoval, že nesouhlasí se sankcemi západních států proti Rusku. V rámci jednotné evropské politiky je ovšem respektuje. Zdůraznil zároveň, že jeho vláda se bude snažit v EU blokovat jejich další zpřísnění. „Chceme zmírnit napětí na starém kontinentu. Řecko by se mohlo stát mostem mezi EU a Ruskem,“ míní řecký ministerský předseda.

Řecká vláda rovněž oznámila, že obnoví proces privatizace státního majetku, který po svém lednovém nástupu k moci zastavila. „Znovu zahajujeme privatizační proces jakožto program vedoucí k racionálnímu využití veřejného majetku. Říkáme, že řecký stát není schopen tento majetek rozvíjet,“ nechal se slyšet Varufakis na konferenci v Paříži. Podrobnosti k jednotlivým prodejům ale neuvedl. Tématu se dotkl i Tsipras na setkání se studenty v Moskvě, kde potvrdil, že s Putinem jednali o možné účasti ruských firem na privatizaci řeckého průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...