Řecké reformy prošly euroskupinou, na tahu jsou národní parlamenty

Reformy předložené včera v noci řeckou vládou jsou dobrým základem pro další diskuzi, shodli se při dnešní telekonferenci ministři financí ze zemí eurozóny. Za dobrý základ dokument označila také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, podle které je však plán málo konkrétní. Aténám se tak zřejmě podaří získat čtyřměsíční prodloužení záchranného programu, jehož podmínkou bylo právě zavedení reforem. Souhlasit ale musí i parlamenty některých zemí eurozóny – prodloužení pomoci už doporučila německá kancléřka Merkelová i její ministr financí Schäuble.

Také Evropská komise během dneška ocenila závazek Tsiprasovy vlády bojovat s daňovými úniky i s korupcí a snahu usilovat o modernizaci systému daní a cel. „Do konce dubna očekáváme, že by měly být poskytnuty a odsouhlaseny další podrobnosti týkající se reforem v těchto i dalších klíčových oblastech,“ uvádí v dopise místopředseda EK Valdis Dombrovskis a eurokomisař Pierre Moscovici. „Komise se těší na další spolupráci s novou administrativou týkající se přeměny těchto zatím obecných závazků do jasných politických kroků,“ dodává s tím, že komise si návrh reforem důkladně prostudovala.

Prodloužení programu teď musí odsouhlasit i národní parlamenty v některých zemích eurozóny, včetně klíčového Německa. „Závěrečné rozhodnutí bude vždy politické,“ poznamenal šéf euroskupiny nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem s tím, že času není nazbyt.

Že Řecko seznam skutečně odevzdalo, potvrdil už ráno na Twitteru mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. „Seznam reformních opatření řecké vlády dorazil včas,“ napsal. „Přišlo to ve 23:15, aspoň do mé schránky. Zpoždění nebylo,“ doplnil na jednání hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Dijsselbloem.

Opatření zahrnují například plány boje s daňovými úniky a korupcí nebo reformu trhu práce týkajících se kolektivních smluv. Hlavním bodem seznamu je rovněž boj s pašováním pohonných hmot a tabáku, uvedla zpravodajská stanice BBC. Atény chtějí řešit i to, čemu vládní strana SYRIZA říká „humanitární krize“ Řecka, například pomocí bezplatné zdravotní péče pro nezaměstnané bez pojištění. Radikálně levicová strana by rovněž chtěla použít asi 60 milionů eur na elektřinu zdarma pro chudé a více než 750 milionů eur na různé potravinové dotace. Chce tak splnit své předvolební sliby a pomoci lidem zasaženým dlouholetou krizí.

„V některých oblastech, jako je boj s daňovými úniky a korupcí, jsem potěšena tím, co se zdá být mnohem důraznějším odhodláním ze strany nové administrativy v Aténách. V několika málo oblastech, včetně těch nejdůležitějších, dopis ale neobsahuje jasné záruky, že vláda má v úmyslu provést zmíněné reformy,“ napsala šéfka MMF Christine Lagardeová v dopise Dijsselbloemovi. Jedná se prý například o důchody či reformy pracovního trhu.

Díky prodloužení úvěrové pomoci o další čtyři měsíce by zmizelo bezprostřední riziko, že Řecku dojdou během příštího měsíce peníze a že by země musela opustit eurozónu. Tsiprasův levicový kabinet díky tomu bude mít čas do června, aby se pokusil vyjednat dlouhodobě příznivější podmínky pro splácení dluhů mezinárodním věřitelům.

Kovanda: Reformy jsou velkým ústupkem SYRIZY

„Zatím vše nasvědčuje tomu, že by tento návrh mohl být přijat. Myslím si, že je to velký ústupek strany SYRIZA a vůdčích představitelů Řecka oproti tomu, co slibovali před volbami. Nemyslím si, že dochází k nějakým výraznějším ústupkům na straně Bruselu nebo věřitelů… Nicméně to zdaleka neřeší ten celkový řecký problém, ten dluh stále zůstane vysoký – druhý největší na světě na úrovni 170 % HDP. Dohodu bych nyní chápal pouze jako koupení si času, budou před námi další velmi důležitá a náročná jednání, protože to koupení času je velmi krátké a bude se muset během těch čtyř měsíců intenzivně jednat na dalších zásazích. Pakliže bude chtít SYRIZA naplnit své předvolební sliby, tak si myslím, že je to neuskutečnitelné – musela by sehrát roli jakési královny koloběžky první, protože jestliže by chtěla skutečně splnit své předvolební sliby, tak by prostě nemohla setrvat v euru,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen.

Německý ministr nabízí Řecku pomocnou ruku

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle deníku Handelsblatt doporučil Spolkovému sněmu, aby schválil prodloužení úvěrové pomoci pro zadlužené Řecko. Nezbytnou podmínkou takové pomoci ale mají být právě reformy. „Za předpokladu, že se Řecko přihlásí ke svým závazkům a že to euroskupina přijme, podporuje spolková vláda navržené prodloužení (úvěrového programu),“ cituje Handelsblatt z dopisu, který Schäuble předložil předsedovi Spolkového sněmu Norbertu Lammertovi.

Schäuble v dopisu rovněž uvedl, že se Atény zavázaly úzce spolupracovat s EU, ECB a MMF na strukturálních reformách, které mají přispět k oživění řecké ekonomiky. „Navíc se Řecko zavázalo, že nezruší už provedená opatření a nebude jednostranně prosazovat taková opatření, která by ohrozila rozpočtové cíle, hospodářské oživení nebo finanční stabilitu,“ napsal německý ministr financí.

Merkelová při setkání s poslaneckým klubem konzervativní unie CDU/CSU uvedla, že „zbývá ještě hodně práce“. Podle agentury AFP uvedla, že řecká vláda „začíná postupně chápat realitu“, ale že bude nutné s ní ještě hodně vyjednávat.

Někteří němečtí poslanci jsou přesto v případě další finanční pomoci zdrženliví. Kritikou nešetří právě konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové – poslanci pochybují,  že Řecko někdy své dluhy splatí. Podle deníku Die Welt se dá očekávat, že se nejméně dvě desítky konzervativních poslanců při hlasování vysloví proti dalšímu programu. Vzhledem k tomu, že pomoc Řecku podporují vládní socialisté (SPD) i opoziční Zelení, se však dá očekávat, že Spolkový sněm nakonec další pomoc Aténám schválí.

Řecko dostalo od roku 2010 ve dvou kolech slíbenou pomoc v objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Předpokládá se, že v přechodném období se bude muset dohodnout s oficiálními věřiteli na třetím záchranném programu. Tvrdí to například bývalý řecký premiér Antonis Samaras, který novou vládu obvinil, že zemi zatahuje do ještě větší závislosti na eurozóně. Podobně vidí situaci také exministr zahraničí a někdejší Samarasův koaliční partner Evangelos Venizelos. Vláda je kritizována stále víc i uvnitř samotné strany SYRIZA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 7 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 13 hhodinami

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
před 20 hhodinami

SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert. Stalo se tak 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, informovala nyní mluvčí fondu Eva Češpiva. Nadále podle ní platí, že situace bude trvat do doby, než Babiš střet zájmů právně vyřeší. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding respektuje rozhodnutí správních orgánů.
15. 12. 2025

České restaurace získaly deset michelinských hvězd

Deset michelinských hvězd si letos vysloužily tuzemské restaurace. Oceněné podniky lidé letos najdou ve více krajích. Společnost udílela také individuální ceny – za nejlepší servis, nejlepšímu someliérovi a mladému kuchaři. Restauratéři se shodují, že světové známé ocenění přitáhne domácí i zahraniční turisty a slouží jako motivace nejen pro kuchaře, ale také třeba farmáře. Zároveň může pomoci nalákat do oboru mladé lidi. Česko prostřednictvím státní agentury CzechTourism zaplatilo za tříletou smlouvu se společností Michelin přes třicet milionů korun.
15. 12. 2025

Třináctý plat či bonus udělí přes čtyřicet procent firem

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity.
15. 12. 2025
Načítání...