Praha – Vláda musí podle ČSSD šetřit, a to například snížením nákladů na provoz ministerstev o dvacet procent. Investovat by pak měla do podpory zaměstnanosti. Sociální demokraté ji spojují hlavně se vzděláním – prosadit chtějí poslední rok předškolního vzdělání zdarma i větší podporu učňovských oborů. Podle strany nebojuje kabinet Petra Nečase (ODS) proti nezaměstnanosti dostatečně.
Vláda by podle opozice také mohla podpořit zaměstnanost aktivními investicemi například do dopravní infrastruktury či do zateplení veřejných budov. Poslanec Milan Urban pokládá právě dopravní stavby za klíčové. Mohou díky nim vzniknout pracovní místa a zlepší ekonomickou situaci v hůře dostupných regionech, kterým se investoři vyhýbají. Urban zmínil například dostavbu rychlostních silnic R35, R6 a R7, u nichž by prý nebylo složité nalézt politickou shodu.
Marcel Chládek (ČSSD), senátor a stínový ministr školství:
„Jeden z našich návrhů také je, aby poslední rok předškolního vzdělávání byl povinný a zdarma.“
Při zachování nynější výše rozpočtového deficitu by podle Urbana mohla vláda dokázat „mobilizovat“ finanční rezervy ve výši desítek miliard korun například úsporami ve státní správě. Pokud by se podařilo chytrými investicemi využít okolo 20 miliard korun, bude to podle něj v důsledku různých multiplikačních efektů znamenat vznik desítek tisíc pracovních míst.
„Lidem je potřeba práci nabídnout, není možné je trestat za to, že práci ztratili,“ podotkl senátor a místopředseda strany Zdeněk Škromach. Zástupci největší opoziční strany zdůraznili, že zaměstnaní lidé nepobírají nejrůznější dávky a naopak platí daně. Právě proto by podle nich měla vláda hospodářský růst a zaměstnanost aktivněji podporovat.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance:
„Především chybí dlouhodobá koncepce toho, jak zlepšit fungování trhu práce, a to ve dvou ohledech. Jednak aby byl trh práce pružnější, to znamená, aby bylo možné rychleji najímat, ale i propouštět zaměstnance, a adekvátně tomu přizpůsobit i sociální záchrannou síť. Tím druhým ohledem je lepší kooperace mezi školstvím a firemním sektorem, tak aby se lépe potkávala poptávka a nabídka po jednotlivých profesích.“
Vhodné by byly i projekty zvyšující energetickou efektivitu, které nejen přinášejí lidem práci, ale také do budoucna podporují úspory a snižují náklady. Zástupci ČSSD navrhují i investice do obecní a městské infrastruktury, například do sociálního bydlení.
MF: Prorůstová opatření jsme už zavedli
S výtkami ČSSD ale ministerstvo financí nesouhlasí. Vláda již podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba dosáhla na rozdíl od sociálnědemokratických kabinetů značných úspor v oblasti snižování provozních a úrokových nákladů státu s cílem snížit deficit rozpočtu a hodlá v nich pokračovat.
Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí:
„Není možné vytvářet pracovní místa uměle na dluh. Toto řešení by mělo jen krátkodobé a neudržitelné dopady na zaměstnanost, dluh by ale zůstal. Je nutné si uvědomit, že i přes úsporné kroky vlády stále dosahujeme strukturálního deficitu přes 2 % HDP. Cílem je však dosáhnout udržitelného hospodářského růstu, který by nebyl závislý na zvyšování dluhu.“
Jakob poznamenal, že současný státní rozpočet už obsahuje celou řadu prorůstových kroků – například posílení pojistných fondů státní pojišťovny EGAP, dotace na zvýhodněné úvěry pro exportéry prostřednictvím ČEB, růst dotací ze státního rozpočtu na investice do dopravní infrastruktury a zvýšení výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací. A dodal, že pracovní místa do regionů by mělo přinést opětovné spuštění programu Zelená úsporám.
Chládek: Investoři nemůžou sehnat kvalifikované lidi
Senátor a stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek se domnívá, že nezaměstnaností jsou nejvíce ohroženi lidé bez vzdělání. Klíčové je proto podle něj podpořit školství od předškolního po střední a učňovské. Chládek upozornil, že bez práce je sice historicky vysoký počet lidí, přesto si ale například rakouští či němečtí investoři stěžují, že v ČR nemohou najít stovky zaměstnanců s potřebnou kvalifikací, a hrozí proto odchodem.
Bez práce bylo podle statistiků v lednu 585 809 lidí, proti prosinci 2012 jich přibylo více než 40 000. Míra nezaměstnanosti se tak dostala na nejvyšší hodnotu od rozdělení Československa v roce 1993. Podle původní metodiky, která poměřovala míru nezaměstnanosti pouze k ekonomicky aktivním lidem, totiž přesáhla deset procent. Podle nynější nové metodiky, která stanovuje podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, se zvýšila na osm procent.
