Rating může spadnout až patnácti zemím eurozóny

Londýn/New York – Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's varovala 15 zemí eurozóny, že by jim kvůli dluhové krizi mohla snížit rating. Německu, Rakousku, Belgii, Finsku, Nizozemsku a Lucembursku hrozí v rámci bezprecedentního hromadného snížení ratingových známek degradace o jeden stupeň, ostatním zemím, včetně Francie, dokonce o dva. Varování se netýká Řecka, jehož rating už je ve spekulativním pásmu, ani Kypru, jehož rating agentura začala prověřovat už dříve. Plán řešení evropské dluhové krize, který prosazují Německo a Francie, by ale mohl podle slovenského ministra financí avizovanému snížení ratingu členských zemí zabránit. Akcie na burzách v západní Evropě i v Japonsku zahájily dnešní obchodování poklesem.

„Většině z těch 15 zemí S&P rating opravdu sníží – možná s výjimkou Německa. Evropské státy pak budou muset ještě víc šetřit,“ míní vedoucí ředitel Lyncean Holdings Francis Lun. „Upřímně řečeno, trh už ztratil důvěru v to, že by Evropská unie krizi vyřešila. Investoři si myslí, že bude v recesi déle,“ dodal Lun. „To, jak se ratingové agentury chovají, je jejich zodpovědnost. Já si myslím, že důvěru znovu získáme,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Moritz Krämer, šéf divize evropských ratingů, Standard & Poor's

„Pravděpodobnost, že eurozóna spadne do recese, je 40 procent. Finanční krize, kterou teď sledujeme, už není problémem jednotlivých zemí na okraji eurozóny. Rozšířila se i do klíčových států.“

Evropská unie
Zdroj: ISIFA/EPA/ANDREW GOMBERT

S&P přeřadila ratingy zemí eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem, a to kvůli systémovému tlaku, jemuž eurozóna čelí v souvislosti s dluhovou krizí. Tento tlak vytváří několik vzájemně provázaných faktorů – jednak trhy požadují vyšší rizikovou prémii u státních dluhopisů, než by odpovídalo ratingu zemí; dále mezi evropskými politiky panují rozpory ohledně řešení krize a v neposlední řadě narůstá riziko hospodářské recese v eurozóně jako celku.

„Jsme toho názoru, že slabý pokrok, jehož ve snaze zabránit dalšímu šíření finanční krize evropští lídři prozatím dosáhli, může být odrazem strukturálních nedostatků v rozhodovacím procesu v zemích eurozóny a Evropské unie,“ píše se ve zprávě agentury.

Christopher Sims, ekonom, držitel Nobelovy ceny za ekonomii:

„Pokud se systém nezmění tak, aby v něm existoval věřitel poslední záchrany a dluhopis, který by nebyl vystaven riziku bankrotu, tak si země uvědomí, že jim euro tolik nedává, a mohou se rozhodnout ho opustit.“

Na chystaný krok ratingové agentury jako první upozornil ekonomický list Financial Times. S&P známky sníží v případě, že revize úvěrových ratingů její experty nepřesvědčí, že si evropské země stále zaslouží hodnocení na současném stupni. Pokud by S&P ratingové známky opravdu snížila, patrně by to bylo do tří měsíců.

Varování platí i pro Slováky

Mezi zeměmi, kterým hrozí snížení úvěrového ratingu, je i Slovensko, neboť i to je členem eurozóny. Země má nyní u S&P hlavní rating na stupni A plus. „Umístění ratingu Slovenska do režimu pozorování vyvolalo naše obavy z potenciálního dopadu, které na Slovensko mohou mít prohlubující se politické, finanční a měnové problémy v rámci Evropské hospodářské a měnové unie,“ uvedla agentura. Podobným zdůvodněním ale doprovodila zprávu k většině dalších zemí eurozóny.

Finanční trhy byly částečně připraveny na případné snížení ratingu Francie, i když i to by patrně způsobilo problémy. Málokdo ale čekal, že o nejvyšší rating AAA by mohlo přijít i Německo. „Standard “superbezpečné„ ekonomiky se posunul někam jinam a Německo je bezpochyby daleko rizikovější zemí než před dvěma třemi lety,“ myslí si analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

Hromadné snížení ratingových známek by bylo naprosto bezprecedentním krokem. „Pokud bude ten návrh přijat, a já si myslím, že přijat bude, pak by to měl být dostatečný signál,“ řekl slovenský ministr financí Ivan Mikloš k plánu zástupců Francie a Německa. V pondělí spolu jednali prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkelová, kteří mimo jiné podporují centralizaci rozpočtů a chtějí prosadit změnu smlouvy o Evropské unii. Za klíčové však považují zpřísnění rozpočtové disciplíny.

Zasáhnou nižší ratingy okolních zemí i českou ekonomiku?

Pokud Standard & Poor's rating u některých zemí opravdu sníží, mohlo by to zasáhnout i Česko. Tuzemská ekonomika je totiž zhruba z 80 procent závislá na vývozu do Evropské unie.

Problémy by mohly mít i banky. „Velká část našeho bankovního systému je zapojena do střední a východní Evropy a má rakouské akcionáře,“ říká ředitel pražské kanceláře Roland Berger Constantin Kinsky.

S&P uvažuje také o snížení ratingu záchranného fondu EFSF 

S&P uvažuje také o snížení nejvyššího ratingu Evropského fondu finanční stability (EFSF). Učinila by tak v případě snížení ratingů zemí se známkou AAA, před nímž varovala v pondělí. Agentura uvedla, že zařadila rating EFSF do režimu pozorování s negativním výhledem. Dodala, že rating EFSF by z nejvyšší úrovně AAA mohla snížit o jeden nebo dva stupně.

Eura
Zdroj: ISIFA/ Rex Features

Režim pozorování s negativním výhledem znamená, že agentura zahájí proces revize ratingových známek. Zda je nutné ratingy snížit, by měla agentura oznámit nejpozději do tří měsíců. Agentura podle FT vládám zmíněných šesti zemí oznámila, že revizi zahájí „co nejdříve“ po klíčovém summitu lídrů eurozóny, který bude na konci tohoto týdne.

Varování mírně oslabilo akcie

Panevropský index FTSEurofirst 300 zhruba hodinu po zahájení obchodování ztrácel asi 0,3 procenta a pohyboval se v blízkosti 990 bodů. Během úvodních minut obchodování ztrácely hlavně banky, jejichž akcie v poslední době výrazně kolísají. Index FTSEurofirst 300 v závěru rozkolísaného a slabého obchodování klesl o 0,2 procenta na 991,60 bodu. Od konce listopadu díky nadějím na rýsující se řešení dluhové krize posílil o více než 11 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 21 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...