Rating může spadnout až patnácti zemím eurozóny

Londýn/New York – Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's varovala 15 zemí eurozóny, že by jim kvůli dluhové krizi mohla snížit rating. Německu, Rakousku, Belgii, Finsku, Nizozemsku a Lucembursku hrozí v rámci bezprecedentního hromadného snížení ratingových známek degradace o jeden stupeň, ostatním zemím, včetně Francie, dokonce o dva. Varování se netýká Řecka, jehož rating už je ve spekulativním pásmu, ani Kypru, jehož rating agentura začala prověřovat už dříve. Plán řešení evropské dluhové krize, který prosazují Německo a Francie, by ale mohl podle slovenského ministra financí avizovanému snížení ratingu členských zemí zabránit. Akcie na burzách v západní Evropě i v Japonsku zahájily dnešní obchodování poklesem.

„Většině z těch 15 zemí S&P rating opravdu sníží – možná s výjimkou Německa. Evropské státy pak budou muset ještě víc šetřit,“ míní vedoucí ředitel Lyncean Holdings Francis Lun. „Upřímně řečeno, trh už ztratil důvěru v to, že by Evropská unie krizi vyřešila. Investoři si myslí, že bude v recesi déle,“ dodal Lun. „To, jak se ratingové agentury chovají, je jejich zodpovědnost. Já si myslím, že důvěru znovu získáme,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Moritz Krämer, šéf divize evropských ratingů, Standard & Poor's

„Pravděpodobnost, že eurozóna spadne do recese, je 40 procent. Finanční krize, kterou teď sledujeme, už není problémem jednotlivých zemí na okraji eurozóny. Rozšířila se i do klíčových států.“

Evropská unie
Zdroj: ISIFA/EPA/ANDREW GOMBERT

S&P přeřadila ratingy zemí eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem, a to kvůli systémovému tlaku, jemuž eurozóna čelí v souvislosti s dluhovou krizí. Tento tlak vytváří několik vzájemně provázaných faktorů – jednak trhy požadují vyšší rizikovou prémii u státních dluhopisů, než by odpovídalo ratingu zemí; dále mezi evropskými politiky panují rozpory ohledně řešení krize a v neposlední řadě narůstá riziko hospodářské recese v eurozóně jako celku.

„Jsme toho názoru, že slabý pokrok, jehož ve snaze zabránit dalšímu šíření finanční krize evropští lídři prozatím dosáhli, může být odrazem strukturálních nedostatků v rozhodovacím procesu v zemích eurozóny a Evropské unie,“ píše se ve zprávě agentury.

Christopher Sims, ekonom, držitel Nobelovy ceny za ekonomii:

„Pokud se systém nezmění tak, aby v něm existoval věřitel poslední záchrany a dluhopis, který by nebyl vystaven riziku bankrotu, tak si země uvědomí, že jim euro tolik nedává, a mohou se rozhodnout ho opustit.“

Na chystaný krok ratingové agentury jako první upozornil ekonomický list Financial Times. S&P známky sníží v případě, že revize úvěrových ratingů její experty nepřesvědčí, že si evropské země stále zaslouží hodnocení na současném stupni. Pokud by S&P ratingové známky opravdu snížila, patrně by to bylo do tří měsíců.

Varování platí i pro Slováky

Mezi zeměmi, kterým hrozí snížení úvěrového ratingu, je i Slovensko, neboť i to je členem eurozóny. Země má nyní u S&P hlavní rating na stupni A plus. „Umístění ratingu Slovenska do režimu pozorování vyvolalo naše obavy z potenciálního dopadu, které na Slovensko mohou mít prohlubující se politické, finanční a měnové problémy v rámci Evropské hospodářské a měnové unie,“ uvedla agentura. Podobným zdůvodněním ale doprovodila zprávu k většině dalších zemí eurozóny.

Finanční trhy byly částečně připraveny na případné snížení ratingu Francie, i když i to by patrně způsobilo problémy. Málokdo ale čekal, že o nejvyšší rating AAA by mohlo přijít i Německo. „Standard “superbezpečné„ ekonomiky se posunul někam jinam a Německo je bezpochyby daleko rizikovější zemí než před dvěma třemi lety,“ myslí si analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

Hromadné snížení ratingových známek by bylo naprosto bezprecedentním krokem. „Pokud bude ten návrh přijat, a já si myslím, že přijat bude, pak by to měl být dostatečný signál,“ řekl slovenský ministr financí Ivan Mikloš k plánu zástupců Francie a Německa. V pondělí spolu jednali prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkelová, kteří mimo jiné podporují centralizaci rozpočtů a chtějí prosadit změnu smlouvy o Evropské unii. Za klíčové však považují zpřísnění rozpočtové disciplíny.

Zasáhnou nižší ratingy okolních zemí i českou ekonomiku?

Pokud Standard & Poor's rating u některých zemí opravdu sníží, mohlo by to zasáhnout i Česko. Tuzemská ekonomika je totiž zhruba z 80 procent závislá na vývozu do Evropské unie.

Problémy by mohly mít i banky. „Velká část našeho bankovního systému je zapojena do střední a východní Evropy a má rakouské akcionáře,“ říká ředitel pražské kanceláře Roland Berger Constantin Kinsky.

S&P uvažuje také o snížení ratingu záchranného fondu EFSF 

S&P uvažuje také o snížení nejvyššího ratingu Evropského fondu finanční stability (EFSF). Učinila by tak v případě snížení ratingů zemí se známkou AAA, před nímž varovala v pondělí. Agentura uvedla, že zařadila rating EFSF do režimu pozorování s negativním výhledem. Dodala, že rating EFSF by z nejvyšší úrovně AAA mohla snížit o jeden nebo dva stupně.

Eura
Zdroj: ISIFA/ Rex Features

Režim pozorování s negativním výhledem znamená, že agentura zahájí proces revize ratingových známek. Zda je nutné ratingy snížit, by měla agentura oznámit nejpozději do tří měsíců. Agentura podle FT vládám zmíněných šesti zemí oznámila, že revizi zahájí „co nejdříve“ po klíčovém summitu lídrů eurozóny, který bude na konci tohoto týdne.

Varování mírně oslabilo akcie

Panevropský index FTSEurofirst 300 zhruba hodinu po zahájení obchodování ztrácel asi 0,3 procenta a pohyboval se v blízkosti 990 bodů. Během úvodních minut obchodování ztrácely hlavně banky, jejichž akcie v poslední době výrazně kolísají. Index FTSEurofirst 300 v závěru rozkolísaného a slabého obchodování klesl o 0,2 procenta na 991,60 bodu. Od konce listopadu díky nadějím na rýsující se řešení dluhové krize posílil o více než 11 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 8 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 14 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.