Rating irských bank padá - někdy až do spekulativního pásma

New York/Dublin - Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's dnes razantně snížila rating největších irských bank. Finančnímu ústavu Anglo Irish Bank hlavní známku srazila o šest stupňů do spekulativního pásma. To znamená, že dluhopisy této banky jsou nyní považovány za podřadné a řada investičních společností do nich vůbec nesmí investovat. Agenturu k tak výraznému snížení ratingových známek vedly spekulace, že finanční pomoc Irsku by mohla znamenat i povinnost pro držitele dluhopisů podílet se na záchraně. Jednat by se přitom mohlo i o záchranu bank a věřitele bankovních domů. S touto informací přišel list Irish Times, podle jehož zdroje je na stole několik různých návrhů.

Podle S&P je s dluhopisy, které emitoval ústav Anglo Irish Bank, spojeno vysoké riziko. Část držitelů dluhopisů už byla donucena akceptovat ztrátu 80 až 95 procent jistiny. Jaké ztráty ponesou další držitelé dluhopisů této banky, o tom patrně rozhodne až mise Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, která jedná v Dublinu.

Vedle ústavu Anglo Irish agentura snížila rating také finančním ústavům Bank of Ireland a Allied Irish Banks. U každého z nich rating snížila o jeden stupeň, v případě Bank of Ireland na BBB plus, v případě druhého jmenovaného finančního ústavu na stupeň BBB. Agentura varovala, že Irsko možná bude nuceno přehodnotit svou nynější podporu nezajištěného dluhu banky Anglo Irish.

EU chce, aby věřitelé pomohli irským bankám

Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu jednají o podmínkách úvěru pro Dublin už od pondělí. Všichni se shodují, že by část nákladů měli nést i vlastníci dluhopisů. Nejprve se zástupci pokusí držitele nadřízených dluhopisů přesvědčit. Pokud neuspějí, pokusí se najít způsob, jak je donutit „právně čistou cestou“.

Ještě před snížením ratingu irských bank, zpráva o možné spoluúčasti na záchraně zvýšila nervozitu investorů, kteří se bojí prohlubování dluhové krize v eurozóně, a srazila ceny dluhopisů irských a evropských bank. Přispěla rovněž k dalšímu zvýšení úroků z irských vládních dluhopisů na nová rekordní maxima, protože finančníci zaměnili bankovní dluhopisy za vládní. „V irském tisku se mluvilo o nějakém riziku restrukturalizace (irských) vládních dluhopisů, což by bylo významné riziko, kdyby to tak bylo,“ uvedl analytik Royal Bank of Scotland Harvinder Sian.

Jeden z návrhů uvažuje o tom, že by byly dluhy bank přeměněny na akciové podíly v nich. Podle druhé možnosti by si investoři mohli vybrat, zda poskytnou bankám nový kapitál, nebo přijmou snížení hodnoty držených dluhopisů.

Politolog Petr Robejšek:

„Skutečnost je taková, že velké bankovní domy spekulují, přičemž to slovo spekulace a riziko vůbec není na místě, protože jejich riziko nesou daňoví poplatníci eurozóny. To znamená, že oni vydělávají peníze na předem ztracených dluhopisech při vědomí, že když ta věc nevyjde, tak jejich ztráty zaplatí, a tím pádem je i podrží daňoví poplatníci.“

„Když investoři ty dluhopisy kupovali, dělali to za určitých předpokladů a byla by katastrofa pro trh, kdyby ty předpoklady najednou neplatily. Ohromně by to snížilo chuť investovat do bankovních dluhopisů,“ oponuje ale jeden z bankéřů, který se zabývá transakcemi na dluhopisovém trhu. Akcie irských, portugalských a španělských bank dnes dopoledne výrazně klesly.

Sanace bank srazila Irsko na kolena

Kvůli sanaci bank, jejíž náklady irská vláda odhadla na nejméně 45 miliard eur, dosáhne letos rozpočtový deficit Irska 32 procent hrubého domácího produktu, což je poválečný rekord v celé Evropě. Je to důsledek kontroverzního rozhodnutí vlády z roku 2008 zaručit se po splasknutí „bubliny“ růstu cen realit za veškeré dluhy domácích bank, tedy nejen vklady, ale i nadřízené a podřízené dluhopisy a další závazky.

Irsko má slíbenou pomoc ze stabilizačního fondu eurozóny, o konkrétní částce se ale stále jedná. Nejčastěji se hovoří o 85 miliardách eur (asi 2,1 bilionu korun). Konečné rozhodnutí by podle některých zdrojů mohlo padnout v neděli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 14 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 14 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...