Vídeň – Rakušané se rozhodli následovat amerického prezidenta Baracka Obamu a uvalit na banky zvláštní daň. Od Nového roku tak rakouské banky významně pomohou státnímu rozpočtu. Bankéři se samozřejmě bouří, ale marně. Obě vládní strany velké koalice jsou v této otázce zajedno. Finanční instituce musí pomoci zahladit díry ve státních financích. Detaily jsou však v jednání.
Někdo používá termín krizová daň, jiný mluví o solidárním odvodu. To, že budou banky platit, je ale jisté. „Každý to říká svými slovy, ale všichni se shodnou na jednom - je to nutné,“ komentuje situaci rakouský kancléř Werner Faymann. „Ano, na potřebě tohoto solidárního příspěvku se shodujeme,“ dosvědčuje Josef Pröll, vicekancléř a ministr financí.
Všechny politické strany se shodnou, že banky musejí zaplatit část účtu za krizi, shodnout se na detailech bude ale těžší. Zcela proti dani je jen hospodářská komora, která se obává, že novou daň banky prostě naúčtují svým klientům.
Vláda bankám pomohla, teď je řada na nich
Banky za sebou mají řadu tučných let, přesto přišly v krizi prosit o pomoc a dostaly ji. Teď je ale řada na nich. Vláda si od zvláštní daně slibuje minimálně půl miliardy eur ročně navíc.
Finančním institucím se ale nové opatření nelíbí. „Když po mně někdo chce 500 milionů, tak nemohu jásat a jen tak souhlasit. Povedu jednání, a to se právě teď děje,“ protestuje proti dani Walter Rothensteiner, generální ředitel Raiffeisen Zentralbank.
