Praha - Kontrola práce načerno by mohla být už na podzim jednodušší. Vláda chce totiž zrušit povinnost firem skladovat ve všech pobočkách pracovní smlouvy zaměstnanců. Nařízení platí od loňského roku. Jeho účelem byl přísnější postih za takzvaný švarcsystém. Nařízení bylo ovšem často kritizováno, a to zejména ze strany podniků, jejichž zaměstnanci pracují v terénu nebo se přesunují z místa na místo. Smlouvy kvůli tomu musely cestovat s nimi.
Stavařům sice již několik let ubývají zakázky, papírování ale od loňska přibylo. Třeba ve firmě Skanska museli zhruba dva tisíce smluv naskenovat a uložit do databáze, aby se k nim přes internet dostali z každé stavby. „V okamžiku, kdy otevřu ten formulář, můžu dohledat pracovněprávní dokumentaci mých podřízených, kteří pracují na mých stavbách,“ prohlásil projektový manažer firmy Jan Heřmanský.
Vysoké pokuty hrozí zaměstnavatelům i jejich podřízeným
Kdo ale na místě pracovní smlouvu neukáže, tomu hrozí pokuta. Zaměstnanci mohou zaplatit až 100 tisíc korun, firma pak 10 milionů, a to i v případě, že zaměstnavatel smlouvu jen někam založil a třeba hned druhý den ji najde.
Podnikatelé argumentují tím, že informace o tom, zda někdo pracuje, nebo nepracuje, se dá zjistit ze sociálního pojištění. A právě tímto způsobem chce nyní ministerstvo práce a sociálních věcí postupovat. „Pokud bude zaměstnanec díky firmě evidován jako plátce sociálního pojištění v České správě sociálního zabezpečení, tak to bude stačit,“ konstatovala mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu:
„Já jsem skoro přesvědčen, že bychom měli firmy motivovat, aby zaměstnávaly lidi, a ne jim tu situaci zbytečně ztěžovat.“
Pracovní smlouvy by tak měly nejen ze staveb definitivně zmizet. S takovým návrhem by mohla navíc souhlasit i opozice. „Pokud by toto opatření vedlo ke zjednodušení prokazatelnosti, je možné, že bychom jej mohli podpořit,“ řekl místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Švarcsystém? Okrajová záležitost, říká premiér
Loni provedl Státní úřad inspekce práce přes 35 tisíc kontrol a odhalil pouhých 552 případů švarcsystému. Podle premiéra Petra Nečase byl švarcsystém „superdémonizován“, když ve skutečnosti hraje v české ekonomice jen okrajovou roli.
Nečas tvrdí, že z výsledků kontrol vyplynulo, že je tento systém využíván ojediněle. Kontroly budou proto do budoucna zefektivněny, aby byly zaměřeny tam, kde jsou skutečně třeba. Nečas jmenoval bezpečnost práce nebo ochranu pracovníků - těmto oblastem by měla být dána přednost před „naháněním podnikatelských subjektů“.
Novela zákona o zaměstnanosti, která začala platit v lednu 2012, přidělala podnikatelům vrásky na čele. Švarcsystém, tedy výkon závislé práce fyzické osoby mimo pracovněprávní vztah, se začal řadit mezi druhy nelegální práce. Ruku v ruce s tím vláda připravila přísnější pravidla pro zaměstnavatele a inspektoráty práce začaly dělat kontroly ve velkém.
Firmy se ovšem velmi rychle adaptovaly a švarcsystém je těžké prokázat. Zaměstnavatelé upravili smlouvy a přeorganizovali práci tak, aby vyhověli novým podmínkám. Navíc platí, že čím kvalifikovanější práce je, tím se „zaměstnanec převlečený za podnikatele“ odhalí hůř.
