Putin kazí plány i českým firmám, na východ hledí s obavami

Praha – Dění na Ukrajině bedlivě sledují české firmy, které vyvážejí zboží na východní trhy. Situaci nyní výrazně komplikuje pokles rublu. Kdyby navíc skutečně došlo na sankce Evropské unie vůči Moskvě, pro některé společnosti by to mohlo být likvidační. Jen do Ruska totiž dodají zboží v hodnotě 116 miliard korun ročně, na Ukrajinu je to 33,5 miliard. Některé firmy už ale konflikt na Krymu pociťují. Škoda Auto například snižuje objem výroby vozů v zemi, ČSA ruší lety Praha- Oděsa a negativní dopad do vývoje obratu na tamním trhu registruje například i Hamé.

České firmy se strachují, že díky krizi na Ukrajině mohou přijít o velké zakázky. Ročně vyvezou jen do Ruska zboží za 116 miliard korun, zatímco opačným směrem putují suroviny s výrobky za 155 miliard. Výpadek by tedy zasáhl obě strany, české firmy by to ale postihlo hůř. „Konkrétní kroky, respektive případnou pomoc (českým firmám) zvažujeme, ale závisí především na dalším vývoji situace na Ukrajině, který je v tuto chvíli opravdu těžké předvídat,“ uvedl Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:

„Rusko je naším nejvýznamnějším trhem z tzv. třetích zemí. Ani Ukrajina není úplně bezvýznamná (…) Byznys potřebuje klid, stabilitu a předvídatelnost a bohužel v tomto teritoriu se ani jedné z těchto tří věcí příliš nedaří.“

Firmy se také dívají nedůvěřivě na případné sankce ze strany Evropské unie. Ty by se dotkly také automobilky Škoda, která z Boleslavi do ukrajinského Solomonova vyváží sady dílů pro montování vozidel na tamější trh. „Situace na Ukrajině má negativní dopady na celou místní ekonomiku včetně automobilového průmyslu. Z toho důvodu upravuje náš partner Eurocar výrobu vozů Škoda v závodě Solomonovo, aby odpovídala aktuálním okolnostem a reálné poptávce,“ uvedl mluvčí automobilky Tomáš Kubík. Díly a příslušenství automobilů Škoda tvořily v roce 2012 asi 11 procent českého vývozu na Ukrajinu.   

Ale podobné problémy neřeší pouze Škodovka. Například firma Bioveta z Ivanovic na Hané, která vyrábí veterinární přípravky, se do podobné situace nedostává zdaleka poprvé. „Je to pro nás významné teritorium. Před dvěma týdny jsme museli pozdržet  kamion, protože Kyjev byl obklíčený. Minulý týden jsme ho tam mohli poslat. Nicméně každá taková krize je pro nás ohrožení. Před sedmi lety jsme se dostali do Sýrie, tržby nám tam stoupaly k deseti milionům, přišla ale válka a je konec. Neprodáme nic. To samé v Egyptě,“ popsal situaci ředitel Libor Bittner. 

ČSA ruší lety Praha - Oděsa

České aerolinie ruší lety Praha - Oděsa. Kvůli nejisté bezpečnostní situaci na Ukrajině výrazně ubylo rezervací - v minulosti přitom linku využívaly tisíce lidí týdně. Tuzemský dopravce tak složil první ekonomickou oběť tamním nepokojům.

Nahrávám video

ČEB nebude zatím poskytovat nové úvěry na projekty na Ukrajině

Události na Ukrajině s obavami sleduje i pardubický pivovar. Až třetina jeho exportní výroby totiž směřuje právě na východ. Kvůli tamějšímu trhu investoval do nové výrobní linky miliony korun. Podobných případů jsou v Česku desítky a spustit na Ukrajině projekt pro ně bude čím dál složitější. Exportní garanční a pojišťovací společnost totiž v minulém týdnu oznámila, že  nebude až do vyřešení situace na Ukrajině pojišťovat nové projekty v této zemi. Také Česká exportní banka nebude kvůli současné krizi na Ukrajině financovat nové projekty v této zemi.  

Většina českých firem ale zatím vyčkává, jak se situace vyvine. Podle Svazu průmyslu a dopravy to nicméně neznamená, že by se chystaly opustit zemi. „Jsme znepokojeni současnou situací, která může výrazně ovlivnit uzavírání nových kontraktů i rozpracované projekty, které se mohou z důvodu zhoršení fungování státních úřadů a rostoucí opatrnosti bank zpomalit nebo dokonce zastavit,“ uvedl Milan Mostýn. 

Navíc například stavební firmy se obávají toho, že pokud by Ukrajina vyhlásila všeobecnou mobilizaci, přišly by rázem o tisíce dělníků, kteří pracují na tuzemských stavbách. Právě pracující Ukrajinci přináší největší tržby i dopravním společnostem. Cestování negativně ovlivňuje zejména obava lidí o to, zda bude po příjezdu na Ukrajinu možné opět bez komplikací odcestovat.

Ekonom Luděk Niedermayer:

„Do budoucna je lepší klást si otázku, jestli ty režimy, se kterými se naše firmy snaží obchodovat, kde má velkou roli stát a je málo soukromé ekonomiky, jsou udržitelné a zda tam neexistují podobná rizika.“

Obecně jsou české investice chráněny Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, která je platná od roku 1995, a jejím dodatkovým protokolem platným od roku 2010. Podle Svazu průmyslu a dopravy je pro zahraniční investory negativní to, že Ukrajina nepodepsala asociační dohodu s EU, která měla být zárukou větší stability podnikatelského prostředí včetně vymahatelnosti práva a také očekávané finanční pomoci.

České investice na Ukrajině mají v posledních letech snižující se tendenci. Celková hodnota českých přímých investic na Ukrajinu za rok 2012 činila 2,95 mil. dolarů (58 mil. Kč). Kumulovaná hodnota pak 24,35 mil. dolarů (482 mil. Kč). Přesná statistická výše investic je obtížně odhadnutelná, protože některé z českých dcer mezinárodních firem jsou registrovány podle sídla mateřské společnosti, uvádí MPO. Podle ukrajinské statistiky ke konci roku 2010 činily české investice na Ukrajině 76,9 mil. dolarů.

Většina Krymu je po víkendu pod kontrolou ruských vojáků, jejichž invazi západní státy označily za nepřijatelnou. Události vyvolalo sesazení režimu prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Janukovyče. Současné dění na Krymu a snahy jeho ruských obyvatel o spojení s Ruskem včera přirovnal předseda českého Senátu Milan Štěch k situaci v pohraničí Československa v roce 1938. Tehdy také část tamních obyvatel německé národnosti volala po připojení k nacistickému Německu.

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 8 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...