Putin kazí plány i českým firmám, na východ hledí s obavami

Praha – Dění na Ukrajině bedlivě sledují české firmy, které vyvážejí zboží na východní trhy. Situaci nyní výrazně komplikuje pokles rublu. Kdyby navíc skutečně došlo na sankce Evropské unie vůči Moskvě, pro některé společnosti by to mohlo být likvidační. Jen do Ruska totiž dodají zboží v hodnotě 116 miliard korun ročně, na Ukrajinu je to 33,5 miliard. Některé firmy už ale konflikt na Krymu pociťují. Škoda Auto například snižuje objem výroby vozů v zemi, ČSA ruší lety Praha- Oděsa a negativní dopad do vývoje obratu na tamním trhu registruje například i Hamé.

České firmy se strachují, že díky krizi na Ukrajině mohou přijít o velké zakázky. Ročně vyvezou jen do Ruska zboží za 116 miliard korun, zatímco opačným směrem putují suroviny s výrobky za 155 miliard. Výpadek by tedy zasáhl obě strany, české firmy by to ale postihlo hůř. „Konkrétní kroky, respektive případnou pomoc (českým firmám) zvažujeme, ale závisí především na dalším vývoji situace na Ukrajině, který je v tuto chvíli opravdu těžké předvídat,“ uvedl Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:

„Rusko je naším nejvýznamnějším trhem z tzv. třetích zemí. Ani Ukrajina není úplně bezvýznamná (…) Byznys potřebuje klid, stabilitu a předvídatelnost a bohužel v tomto teritoriu se ani jedné z těchto tří věcí příliš nedaří.“

Firmy se také dívají nedůvěřivě na případné sankce ze strany Evropské unie. Ty by se dotkly také automobilky Škoda, která z Boleslavi do ukrajinského Solomonova vyváží sady dílů pro montování vozidel na tamější trh. „Situace na Ukrajině má negativní dopady na celou místní ekonomiku včetně automobilového průmyslu. Z toho důvodu upravuje náš partner Eurocar výrobu vozů Škoda v závodě Solomonovo, aby odpovídala aktuálním okolnostem a reálné poptávce,“ uvedl mluvčí automobilky Tomáš Kubík. Díly a příslušenství automobilů Škoda tvořily v roce 2012 asi 11 procent českého vývozu na Ukrajinu.   

Ale podobné problémy neřeší pouze Škodovka. Například firma Bioveta z Ivanovic na Hané, která vyrábí veterinární přípravky, se do podobné situace nedostává zdaleka poprvé. „Je to pro nás významné teritorium. Před dvěma týdny jsme museli pozdržet  kamion, protože Kyjev byl obklíčený. Minulý týden jsme ho tam mohli poslat. Nicméně každá taková krize je pro nás ohrožení. Před sedmi lety jsme se dostali do Sýrie, tržby nám tam stoupaly k deseti milionům, přišla ale válka a je konec. Neprodáme nic. To samé v Egyptě,“ popsal situaci ředitel Libor Bittner. 

ČSA ruší lety Praha - Oděsa

České aerolinie ruší lety Praha - Oděsa. Kvůli nejisté bezpečnostní situaci na Ukrajině výrazně ubylo rezervací - v minulosti přitom linku využívaly tisíce lidí týdně. Tuzemský dopravce tak složil první ekonomickou oběť tamním nepokojům.

8 minut
Aerolinky se bojí sankcí EU vůči Rusku, ruší se spoje
Zdroj: ČT24

ČEB nebude zatím poskytovat nové úvěry na projekty na Ukrajině

Události na Ukrajině s obavami sleduje i pardubický pivovar. Až třetina jeho exportní výroby totiž směřuje právě na východ. Kvůli tamějšímu trhu investoval do nové výrobní linky miliony korun. Podobných případů jsou v Česku desítky a spustit na Ukrajině projekt pro ně bude čím dál složitější. Exportní garanční a pojišťovací společnost totiž v minulém týdnu oznámila, že  nebude až do vyřešení situace na Ukrajině pojišťovat nové projekty v této zemi. Také Česká exportní banka nebude kvůli současné krizi na Ukrajině financovat nové projekty v této zemi.  

Většina českých firem ale zatím vyčkává, jak se situace vyvine. Podle Svazu průmyslu a dopravy to nicméně neznamená, že by se chystaly opustit zemi. „Jsme znepokojeni současnou situací, která může výrazně ovlivnit uzavírání nových kontraktů i rozpracované projekty, které se mohou z důvodu zhoršení fungování státních úřadů a rostoucí opatrnosti bank zpomalit nebo dokonce zastavit,“ uvedl Milan Mostýn. 

Navíc například stavební firmy se obávají toho, že pokud by Ukrajina vyhlásila všeobecnou mobilizaci, přišly by rázem o tisíce dělníků, kteří pracují na tuzemských stavbách. Právě pracující Ukrajinci přináší největší tržby i dopravním společnostem. Cestování negativně ovlivňuje zejména obava lidí o to, zda bude po příjezdu na Ukrajinu možné opět bez komplikací odcestovat.

Ekonom Luděk Niedermayer:

„Do budoucna je lepší klást si otázku, jestli ty režimy, se kterými se naše firmy snaží obchodovat, kde má velkou roli stát a je málo soukromé ekonomiky, jsou udržitelné a zda tam neexistují podobná rizika.“

Obecně jsou české investice chráněny Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, která je platná od roku 1995, a jejím dodatkovým protokolem platným od roku 2010. Podle Svazu průmyslu a dopravy je pro zahraniční investory negativní to, že Ukrajina nepodepsala asociační dohodu s EU, která měla být zárukou větší stability podnikatelského prostředí včetně vymahatelnosti práva a také očekávané finanční pomoci.

České investice na Ukrajině mají v posledních letech snižující se tendenci. Celková hodnota českých přímých investic na Ukrajinu za rok 2012 činila 2,95 mil. dolarů (58 mil. Kč). Kumulovaná hodnota pak 24,35 mil. dolarů (482 mil. Kč). Přesná statistická výše investic je obtížně odhadnutelná, protože některé z českých dcer mezinárodních firem jsou registrovány podle sídla mateřské společnosti, uvádí MPO. Podle ukrajinské statistiky ke konci roku 2010 činily české investice na Ukrajině 76,9 mil. dolarů.

Většina Krymu je po víkendu pod kontrolou ruských vojáků, jejichž invazi západní státy označily za nepřijatelnou. Události vyvolalo sesazení režimu prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Janukovyče. Současné dění na Krymu a snahy jeho ruských obyvatel o spojení s Ruskem včera přirovnal předseda českého Senátu Milan Štěch k situaci v pohraničí Československa v roce 1938. Tehdy také část tamních obyvatel německé národnosti volala po připojení k nacistickému Německu.

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
včera v 11:34

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
včera v 06:18

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...