Půl roku od bankrotu se situace General Motors zlepšuje

New York - Půl roku po vyhlášení bankrotu se situace kdysi největší světové automobilky General Motors zlepšuje, firma se ale přesto dál potýká se ztrátovým hospodařením. Pád General Motors byl jedním z největších bankrotů v historii Spojených států. Automobilce značně pomohla americká vláda, takže podniku se daří zvýšit odbyt, vyřešit ale ještě musí to, jak naloží s evropskou součástí Opel. Hlavní slovo má v General Motors americká vláda, v době největších problémů automobilce poskytla nejvíce peněz, za což získala asi dvoutřetinový podíl na firmě.

General Motors je nyní připraven, že americké vládě začne půjčky splácet už v prosinci, i když původně počítal s pozdějším termínem. General Motors se z režimu soudní ochrany před věřiteli dostal za rekordních 39 dnů. Mnohamiliardová pomoc, kterou automobilce poskytla vláda, je dodnes předmětem kritiky, vláda ale od začátku říkala, že nemá zájem automobilku vlastnit a zmíněnou pomoc je nutné chápat pouze jako půjčku strategicky důležitému podniku.

„Se zdravější bilancí a konkurenční nákladovou strukturou se naše pozornost zaměřuje na zvyšování tržeb,“ řekl šéf automobilky Fritz Henderson, když oznamoval výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí. Firma je nyní celkově štíhlejší, efektivnější a hlavně není vázána původními povinnostmi vůči bývalým zaměstnancům.

General Motors hospodařil ve třetím čtvrtletí se ztrátou asi 1,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 21 miliard Kč, což je mnohem lepší výsledek než v předchozích čtvrtletích. Přesné srovnání ale není možné, protože firma nyní funguje jinak a zcela odlišná je proti minulosti i její vnitřní struktura a výrobní náplň.

Firma chce urychlit splátky půjček a úvěrů

Akcie nové General Motors už se neobchodují na burze, takže nelze dobře zjistit reakci trhu na vývoj ve firmě. Existují ale dluhopisy s výnosem 8,375 procenta a splatností v roce 2033. Výnos z těchto dluhopisů po zveřejnění výsledků hospodaření za třetí čtvrtletí výrazně klesl, což je známka příznivé reakce investorů.

Firma chce nyní urychlit splátky půjček v objemu 6,7 miliardy dolarů od americké vlády, stejně jako splátky úvěrů za 1,4 miliardy dolarů, které poskytla vláda Kanady. Všechny tyto půjčky chce firma splatit před rokem 2015, což je původně dohodnutý termín splatnosti. Na konci září měla celkový dluh 17 miliard dolarů.

Na čtvrté čtvrtletí management počítá s mírným poklesem odbytu automobilů, protože skončil efekt šrotovného, který prodej vozů na podzim podpořil. Automobilce se po vystoupení z režimu bankrotové ochrany podařilo proti prvnímu pololetí zvýšit podíl na celosvětovém trhu o 0,3 procentního bodu na 11,9 procenta, podíl na americkém trhu zůstal bez větších změn téměř pětinový.

Opel v Evropě propustí asi 9000 lidí, většinu v Německu

Hlavním úkolem je nyní reorganizace evropské součásti Opel. Podnik General Motors nejprve v září rozhodl, že Opel prodá konsorciu pod vedením kanadské společnosti Magna a ruské banky Sberbank, začátkem listopadu ale vzal management původní rozhodnutí zpět a oznámil, že si Opel ponechá.

Ze zhruba 45 tisíc lidí, které Opel v Evropě zaměstnává, chce firma propustit asi 9000, z toho víc než polovina zřejmě připadne ke značné nevoli německé vlády na Německo. Němečtí politici se snažili podpořit prodej Opelu Magně a vláda v Berlíně ve snaze zabránit masivnímu propouštění v Opelu automobilce poskytla pomoc. Jakmile se automobilka General Motors rozhodla, že si Opel ponechá, Němci chtěli, aby peníze vládě vrátila - a to už učinila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 12 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...