Obchod se zahraničím podobně jako průmyslová výroba vykázal v dubnu velmi dobrá čísla. Export skončil s přebytkem přes 23 miliard korun, průmyslová výroba zrychlila na 4,2 procenta. Stavebnictví naopak pokračovalo v útlumu, stavební produkce klesla o 13,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad.
Zahraniční obchod vykazuje už od letošního ledna historicky nejlepší výsledky. Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy má našlápnuto k dalšímu rekordnímu roku. „Silná zahraniční poptávka se promítá do robustního výkonu tuzemského průmyslu. Dynamika růstu objemu zakázek ze zahraničí už dlouhé měsíce převyšuje dynamiku domácích zakázek. Zájem je v zahraničí zejména o automobily produkované v Česku,“ vysvětlil. Dodal, že exportérům pomáhá oslabovaná měna i to, že vývoj v Číně zatím není tak pesimistický, jak počátkem roku mnozí očekávali.
Zahraniční obchod meziročně stoupl o 9,3 miliardy korun na 23,6 miliardy korun. Bilanci ovlivnil přebytek obchodu se stroji a dopravními prostředky, ten byl vyšší o 7,1 miliardy korun. Meziročně se také zvýšil přebytek bilance s průmyslovým spotřebním zbožím o 1,1 miliardy.
Negativní vliv mělo na bilanci prohloubení schodku bilance s chemickými výrobky o 4,8 miliardy. Vývoz českých exportérů meziročně stoupl o 4,3 procenta na 293,1 miliardy korun, dovoz o jedno procento na 269,5 miliardy korun.
Průmyslová výroba rostla, stojí ale na automobilkách
Průmyslová výroba zrychlila v dubnu na 4,2 procenta. Zlepšení produkce i zakázek držel automobilový průmysl, který vzrostl o 16,9 procenta. O sedm procent posílila výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Produkce klesla například v odvětví výroby chemických látek, o 17,4 procenta, nebo výroby potravinářských výrobků, o 4,4 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně stoupla o 13,2 procenta.
Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel vyjmenoval, co by mohlo českou ekonomiku brzdit. „Půjde spíše o domácí faktory. Investice zůstanou slabé, což bude brzdit průmyslovou produkci a potápět stavebnictví,“ řekl a dodal, že se na situaci může projevit i nehoda v kralupské rafinerii. „Navíc nás v průběhu čekají další odstávky v jaderných elektrárnách. Růst průmyslu tedy zůstane utlumený,“ doplnil.
Podle hlavního ekonoma ING Bank N.V. Jakuba Seidlera dubnová průmyslová výroba potvrzuje slábnoucí výkon průmyslu. „Většina nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu roste letos podstatně slaběji, než byl průměrný růst v roce 2015. Pouze výroba motorových vozidel pokračuje v dvouciferném růstu a v průměru letos dále zrychluje, a bude tak patřit mezi hlavní tahouny tuzemského průmyslu v letošním roce,“ popsal a dodal, že podle něj tuzemský průmysl v letošním roce zvolní a jeho meziroční dynamika dosáhne kolem tří procent, to je o procento a půl méně než v roce minulém.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, upozornil na zvýšení exportních objednávek, které je nejsilnější od června 2014. Tuzemské zakázky pak vzrostly o více než 5 procent a jde o jejich první meziroční nárůst od loňského listopadu. „Právě růst nových zakázek je alfou a omegou pro další vývoj aktivity v tuzemském průmyslu a dubnová data v tomto ohledu přinášejí příznivou zprávu,“ popsal.
Nemocný muž české ekonomiky se ještě zhoršuje
Ve špatné kondici je stavebnictví, to dál zrychlilo pokles na 13,7 procenta a to i přesto, že stavební úřady vydaly meziročně o 2,9 procenta více stavebních povolení a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 40,5 procenta. Klesla produkce pozemních i inženýrských staveb, o 12,8 respektive o 15,5 procenta. Ubylo také zahájených i dokončených bytů.
V dubnu se stavebnictví propadlo nejhlouběji od března 2013. Lukáš Kovanda dodává, že pokud bychom brali v potaz čistě jen dubnové výsledky, pak české stavebnictví vykázalo horší výkon naposledy v dubnu 2010, tedy v období poznamenaném kritickou fází světové finanční krize. „Tuzemské stavebnictví zůstává nemocným mužem české ekonomiky. Co více, tento nemocný muž je nyní nemocnější, v horším stavu, než před několika měsíci. Na výkon stavebnictví tíživě dopadá také unijní regulatorika EIA, neboli posuzování dopadu staveb na životní prostředí, která brzdí realizaci některých velkých staveb,“ doplnil Kovanda.
