Česká ekonomika je v dobré kondici, většina ukazatelů již několik měsíců v řadě za sebou vytrvale roste, přesto se však určité zpomalení růstu objevuje. Zatímco plusové body si za červenec připsala stavební produkce, meziroční růst průmyslové výroby naopak zpomalil, stejně tak jako přebytek zahraničního obchodu, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků je tak pravděpodobné, že zejména v případě průmyslu dojde v dalších měsících k určitému zpomalení. Přesto však Česko letos patří mezi první pětku zemí EU, kde roste průmysl nejrychleji.
Stavební produkce v červenci meziročně stoupla o 12,3 procenta po červnovém revidovaném růstu o 8,8 procenta a táhly ji zejména inženýrské stavby, jako výstavba silnic a železnic. Podle některých analytiků však takový růst není obvyklý, evropským trendem je spíš pokles stavební činnosti.
„Inženýrské stavitelství rostlo o 26,7 %, to není normální. V pozadí stojí veřejné stavby financované z evropských fondů. Růst proto nevydrží dlouho. Nemá to racionální jádro,“ konstatuje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Zároveň ubylo i zahájených a dokončených bytů, oproti loňskému červenci jich bylo o 14,5 a 4,8 procenta méně a úřady vydaly i méně stavebních povolení. Ubylo jich meziročně o 12 procent, konstatoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Současně se o 11,8 procenta snížila orientační hodnota těchto staveb na 18,8 miliardy korun. Závěr ananlytiků zní, že se zřejmě nyní bude stavět pozvolněji a levněji.
Průmysl táhla nadále auta
Zatímco výkon českého průmyslu letos vytrvale stoupal a meziroční růst neustále zrychloval, v červenci jsou čísla jiná. Průmyslová výroba v Česku svůj meziroční růst zpomalila na 4,6 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 7,2 %.
Průmysl v EU roste podle posledních dat o 1,7 %, česká čísla jsou tak podle ekonomů stále výborná, nicméně určité zpomalení růstu ekonomiky přesto naznačují.
Například výroba aut, která je obvyklým tahounem, rostla jen o devět procent, což není nijak oslnivé. V červenci se také proti červnu výrazně zpomalil nárůst hodnoty nových zakázek a tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červenci 2015 meziročně vzrostly o 2,8 %. „To je málo. To by mohl být začátek výroby na sklad,“ konstatuje Pikora.
Ve srovnání s předchozím měsícem byla tak průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 1,2 procenta. Vedle výroby aut k červencovému růstu průmyslu přispěla také produkce pryže a plastů a kovových konstrukcí. Výroba klesla v chemickém průmyslu, farmacii a hutích a slévárenství.
V dalších měsících je však i podle hlavního analytika Raiffeisenbank Michala Brožky pravděpodobné, že dojde k určitému zpomalení, které naznačují předstihové ukazatele.
Příznivé podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy je, že se do čísel k průmyslovým zakázkám zatím nepromítá zpomalení Číny a celkově ochabnutí světového obchodu, k němuž došlo letos v 1. pololetí. Případné zpomalení průmyslu by ale nemělo být podle hlavního analytika Raiffeisenbank Michala Brožky nijak dramatické.
Zpomalení růstu hodnoty nových zakázek bylo dáno jejich poklesem z tuzemska o 6,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 6,9 procenta. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se v červenci zvýšily o 6,7 procenta. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, klesly o dvě procenta.
Silnou podporou pro průmysl je podle partnera v oddělení Podnikových financí a restrukturalizací PwC ČR Petra Smutného i slabá koruna. „Firmy by však neměly usínat na vavřínech a měly by začít již nyní přenastavovat kontrakty, které budou zohledňovat očekávané posílení české měny. V horizontu roku či dvou bychom totiž mohli platit za jedno euro o jednu či dvě koruny méně než nyní,“ uvedl.
Podniky s 50 a více zaměstnanci v červenci proti loňsku zvýšily počet pracovníků o 3,3 procenta. Jejich průměrná hrubá mzda stoupla o tři procenta na 28 512 korun.
Česko i tak letos patří mezi první pětku zemí EU, kde roste průmysl nejrychleji. Rychleji výroba rostla v prvním pololetí jen v Irsku, Maďarsku, na Maltě a v Polsku. Česká republika ale zůstává nejprůmyslovější zemí Evropy, podíl průmyslu na podnikové ekonomice je zde nejvyšší ze všech zemí EU – 47,3 procenta, uvedl ČSÚ.
Přebytek obchodu s cizinou klesl, vývoz roste pomaleji
Přebytek zahraničního obchodu pak nadále klesá, v červenci meziročně na 6,8 miliardy korun, v březnu to bylo o šest miliard. Před rokem tak byl o 3,9 miliardy korun vyšší. Dovoz totiž vzrostl o čtyři procenta, zatímco vývoz rostl pomaleji, a to o 2,4 procenta. Zhoršila se především bilance obchodu s auty.
Trh očekával přebytek kolem 12 miliard korun. „Jedná se tedy o zklamání. V pozadí poklesu přebytku je nižší vývoz aut. Je to však prázdninová statistika ovlivněná celopodnikovými dovolenými. Budeme proto vyhodnocovat červenec a srpen společně. Společná čísla budou asi lepší,“ vysvětluje Pikora.
I přes červencový pokles přebytku se obchodu s cizinou daří letos lépe než loni. Od ledna do července export českých podniků do zahraničí překonal dovoz o 109,4 miliardy korun, což je o 400 milionů korun příznivější bilance než loni.
Na červencovém poklesu se podepsalo zejména snížení obchodu s dopravními prostředky o 3,5 miliardy korun. Snížil se také přebytek obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím (o 0,9 miliardy korun) a s polotovary a materiály (o 0,7 miliardy korun). Naopak příznivý vliv na celkovou bilanci mělo především zmenšení schodku minerálních paliv o 3,5 miliardy korun.
- Proti loňskému červenci se zhoršila bilance obchodu s Ruskem a Čínou, zlepšila se naopak ve vztahu s Německem a Slovenskem.
- Dovoz i vývoz do Ruska klesl, schodek obchodů se tím prohloubil z 2,8 na 4,2 miliardy korun.
- Dovoz z Číny vzrostl meziročně o sedm miliard, zatímco vývoz do Číny stoupl jen o 200 milionů. Deficit vzájemného obchodu se tak prohloubil na 26,6 miliardy korun.
- Díky rostoucímu vývozu do Německa vzrostl i přebytek obchodu se sousední zemí na 17,9 miliardy korun.
- Rovněž se Slovenskem se přebytek zvedl, a to na 12,1 miliardy korun.
Statistici kromě výpočtu červencových čísel provedli i pravidelné roční zpřesnění údajů. Zahraniční obchod za loňský rok podle definitivních údajů skončil přebytkem 146 miliard korun, byl tak téměř o 40 miliard korun vyšší než v roce 2013. Vývoz se loni zvýšil o 13 procent a dovoz o 12,1 procenta.
