Tuzemský průmysl v srpnu přešel do meziročního poklesu o 1,4 procenta z červencového růstu o 6,8 procenta. Důvodem snížení výroby byly zejména nečekaně prodloužené dovolené v automobilovém průmyslu a plánované odstávky v energetice. Zahraniční obchod Česka si také pohoršil. Na konci prázdnin vykazoval schodek 28,1 miliardy korun. K deficitu přispěl menší vývoz aut, a naopak růst cen paliv. Naopak stavební výroba v srpnu mírně zrychlila meziroční růst na 1,2 procenta z červencových 0,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků čísla poukazují na pomalejší zotavování ekonomik po restrikcích souvisejících s pandemií koronaviru.
Hodnota nových zakázek se v průmyslu oproti loňskému srpnu zvýšila o 3,5 procenta. To bylo dáno hlavně růstem cen, nikoliv objemem zakázek. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,2 procenta.
V meziročním srovnání však podle statistiků většina odvětví zaznamenala lepší výsledky, přičemž nejvíce vzrostla produkce ve výrobě strojů a zařízení, kovovýrobě a výrobě elektrických zařízení.
„V kumulaci obou prázdninových měsíců průmyslová produkce meziročně vzrostla o téměř tři procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová.
Zotavování ekonomiky bude pomalejší
Data o srpnovém vývoji průmyslu ukazují, že ekonomika se vzpamatovává z pandemie pomalu. Důvodem je především nedostatek materiálů a celosvětové problémy v dodavatelských řetězcích.
„Problémy s nedostatkem materiálů citelně podkopávají zotavování ekonomiky po pandemii, což tíží evropský průmysl včetně toho tuzemského, a to navzdory relativně plným zakázkovým knihám. Postpandemické zotavování je tak v druhé polovině roku bezesporu pomalejší, než se předpokládalo ještě několik měsíců nazpět,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Průmysl má stále vysokou zásobu objednávek, avšak stále více naráží na problém jejich finalizace. Stále se – ještě více než rok po startu pandemie – potýká s nefunkčními dodavatelskými řetězci, komplikovanou a drahou logistikou, vysokými cenami surovin a v neposlední řadě s nedostatkem pracovníků,“ dodal analytik ČSOB Petr Dufek. Slabší čísla se podle něj odrazila i na celkovém výkonu ekonomiky ve třetím čtvrtletí. „Přesto by celoroční růst HDP měl letos překonat hranici tří procent,“ poznamenal.
Zahraniční obchod ovlivnil nižší vývoz aut
Klesly objemy zahraničního obchodu. „V srpnu byl ovlivněn prázdninovým režimem v automobilovém průmyslu, což se mimo jiné projevilo poklesem vývozu motorových vozidel. K negativní obchodní bilanci přispěl také výrazný růst cen fosilních paliv,“ říká ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Miluše Kavěnová.
Vývoz ve druhém prázdninovém měsíci vzrostl meziročně o 8,2 procenta na 277,5 miliardy korun. Dovoz stoupl o 22,7 procenta na 305,5 miliardy korun. Letošní srpen měl o jeden pracovní den více než loni.
Meziměsíčně se po sezonním očištění snížil export o 5,7 procenta a import proti červenci klesl o 1,5 procenta.
Posílilo pozemní i inženýrské stavitelství
Stavebnictví si polepšilo. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se oproti loňskému srpnu zvýšilo o 0,8 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně vzrostlo o 2,1 procenta.
Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od loňského dubna vytrvale oslabovala a až letos v květnu opět meziročně posílila.
„V srpnu se růst ve stavebnictví obnovil. Produkce mírně vzrostla jak meziročně, tak meziměsíčně. Ovšem vzhledem k poměrně nízkým srovnávacím základnám to není očekávané nastartování tempa. Meziroční indexy produkce tlumí také zrychlující navyšování cen stavebních prací i materiálů,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová.
Úřady vydaly letos v srpnu 8184 stavebních povolení, což bylo oproti loňskému srpnu o 7,6 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb meziročně vzrostla na 40,8 miliardy korun. „Tato čísla vzrostla o třetinu zejména v nové bytové výstavbě a na změnách inženýrských staveb, kde bylo povoleno několik budov nad miliardu korun. Povolení velkých staveb mělo dopad také na již zahájené byty, jejichž počet byl nejvyšší za posledních třináct let,“ uvedla Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby.
