Praha - Průměrná hrubá mzda v Česku se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 622 korun na 22 992 korun. Ve srovnání se stejným obdobím loni si Češi polepšili v průměru o 2,8 procenta, reálná mzda se zohledněním inflace stoupla o 1,4 procenta. Platy rostly v podnikatelské i nepodnikatelské sféře, mimo podnikatelský sektor však výrazněji.
Největší růst platů Český statistický úřad zaznamenal ve zdravotnictví a oblasti sociální péče, kde si lidé polepšili v průměru o 7,6 procenta. O 6,4 procenta více než před rokem vydělávali ve druhém čtvrtletí také pracovníci působící v sektoru výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla. Nad průměrem byla také oblast vzdělávání, kde mzdy vzrostly o 5,4 procenta. Zcela opačný trend zaznamenalo odvětví těžby a dobývání, kde nominální mzdy klesly o 7,5 procenta.
I když průměrná mzda ve druhém čtvrtletí rostla, hospodářská krize si přeci jen žádá své. Výsledky za první půlrok podle analytika ČSOB Petra Dufka jasně naznačují, že letošní rok bude z hlediska vývoje nominálních mezd nejslabším v historii. „Reálně sice situace nevypadá tak zle, avšak stále platí, že na průměrnou mzdu nedosáhne velká část zaměstnanců. Rovněž se dá souhlasit i s tím, že statistiku vychyluje k lepším výsledkům propouštění zaměstnanců s nižšími mzdami. Skutečnost je proto možná o něco horší, než naznačují letošní čísla,“ varoval. Zrychlení růstu mezd se podle Dufka nedá očekávat ani ve druhé polovině roku.
Problémem průměrné mzdy je ale také fakt, že samotný její růst nesvědčí o růstu blahobytu. Na průměrnou mzdu totiž stále většina pracujících nedosáhne. „Pokud bych to měl kvantifikovat, tak si myslím, že na průměrnou mzdu dosáhne zhruba 40 procent lidí,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
