Praha - Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla proti stejnému období loni o 2 120 na 22 531 korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nárůst ve výši 10,4 procenta je sice nejvyšším mzdovým skokem za posledních deset let, reálně si však Češi kvůli vysoké inflaci polepšili jen o 2,8 procenta. Zvýšení mezd je podloženo růstem produktivity práce, mzdy však rostou nerovnoměrně.
Nejvíce se platy zvedaly zaměstnancům v podnikatelské sféře. V prvním čtvrtletí měli na výplatní pásce v průměru přes 23 tisíc, o dva a půl tisíce více než loni. Výrazně menší důvod k radosti mají státní zaměstnanci. Díky pouhým 678 korunám navíc vydělávali 20 204 korun. „Mezera mezi mzdami v soukromé a státní sféře je způsobena nedostatečnou vládní reakcí na inflaci,“ konstatuje hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel. Stát tak svým zaměstnancům vyplatí reálnou mzdu dokonce o 3,6 procenta nižší než loni.
Podle ekonomů není takový vývoj mezd žádným překvapením. „Letos dosáhneme inflace nad 6 procent, reálný růst za rok 2008 bude proto ve srovnání s předchozím rokem slabší," upozorňuje Šindel. I tak ale koncem roku přesáhnou české mzdy magickou hranici 1000 euro, a to zejména díky jednorázovým prémiím a posilování koruny.
Co se odvětví ekonomiky týče, nejhůře ze statistik vycházejí lidé pracující ve vzdělávání, veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení, k platu si připsali shodně tři procenta. Naopak nejvyšší nárůst zaznamenaly sektory výroby elektřiny, plynu a vody, kde si zaměstnanci polepšili o 18,2 procenta.
Nejvyšší platy měli tradičně zaměstnanci finančních institucí. Jejich průměrná nominální mzda se vyšplhala na více než 52 tisíc korun. Je tak zhruba 3,6krát vyšší než nejnižší průměrná mzda, kterou vykazuje sektor domácností ve výši 14 538 korun.
Ekonomika roste a firmy si váží kvalifikovaných pracovníků. Dojem z růstu mezd kazí tradiční regionální nerovnosti. Vysoce nad průměrem je tradičně Praha. Pouze zhruba 75 procent průměrné mzdy pobírají lidé na Karlovarsku. „Na průměrnou mzdu nedosáhne 60 procent obyvatel,“ potvrzuje analytik společnosti ING Vojtěch Benda.
Pokud růst cen není podložen růstem produktivity práce, v dlouhém období ho vynuluje inflace. Mzdové náklady firem vzrostou a dříve či později se promítnou do koncových cen produktů. Podle Jaromíra Šindela však růst mezd dosud za růstem produktivity práce zaostával. Inflační spirály se proto bát nemusíme.
