Česko získalo v prvním pololetí z rozpočtu Evropské unie o 16,7 miliardy korun více, než do něj odvedlo. Tato tzv. čistá pozice ČR však byla čtvrtá nejhorší od roku 2007. Analytici upozorňují, že v minulých letech bylo její zlepšení dáno překotným dočerpáváním peněz za minulé programové období 2007 až 2013. I kvůli tomu však chyběly síly na čerpání dotací ze současného období (2014 až 2020), což se projevilo ve výběru a schvalování vhodných dotovaných projektů. Ve srovnání s Maďarskem, Polskem i Slovenskem Česko v čerpání evropských peněz zaostává.
Za kladným saldem ČR vůči evropskému rozpočtu stály zejména příjmy ze Společné zemědělské politiky a rovněž zahájení čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti programového období 2014–2020, uvedlo ministerstvo financí.
Konkrétně největší částky tvořily příjmy pro zemědělství, bylo to 25,6 miliardy korun. Z toho zdaleka nejdůležitější byly přímé platby, na ně šlo 21,5 miliardy.
Pokud jde o politiku soudržnosti, zde se podařilo získat 13,9 miliardy korun.
Okolní země čerpají více
Česká republika v čerpání zaostává za dalšími zeměmi regionu. Proplaceno totiž bylo pouze 1,5 procenta z celkové částky, kterou má k dispozici. V případě Maďarska je to 4,2 procenta, v případě Polska 4,1 procenta a v případě Slovenska to na konci března letošního roku bylo 3,5 procenta.
Další srovnání lze udělat podle toho, u kolika evropských dotací už je jasné, na co přesně půjdou. V Česku je takzvaně alokováno 14 procent z celku; v zemích V4 je to opět víc. V Maďarsku už alokovali více než 50 procent, v Polsku zhruba 22 a na Slovensku necelých 20.
Opět silný finiš?
Také analytik Komerční banky Marek Dřímal vidí za slabým výsledkem prvního pololetí pomalé čerpání v novém programovém období. Odhaduje, že se to snad změní v druhé polovině letošního roku a v roce 2018.
„V příštím roce totiž bude muset stát část z evropských peněz vyčerpat, jinak o ně přijde. Zase nás tedy zřejmě čeká období shonu, kdy investice z evropských zdrojů výrazně vzrostou,“ zdůraznil.
Letošní horší výsledek je podle Jiřího Polanského ze sekce Ekonomické a strategické analýzy České spořitelny dán výrazně pomalým rozjezdem veřejných investic v Česku. Právě ty jsou totiž spolufinancovány z fondů EU.
„Z pohledu střednědobého vývoje ekonomiky je to nepříznivá zpráva, protože výdaje například do dopravní infrastruktury, které jsou součástí kapitálových výdajů vlády, mohou mít kladný vliv na potenciální produkt ekonomiky. Což by v budoucnu způsobilo vyšší růst ekonomiky, mezd apod. A navíc jsme v situaci, kdy nám tyto výdaje z velké části platí EU,“ podotkl Polanský.
Vzhledem k současnému pomalému rozjezdu projektů (a zkušenostem z minulosti) očekává, že v letech 2022 až 2023, kdy se budou muset dokončit projekty ze současného období, se Česko opět bude snažit co nejvíce stihnout na poslední chvíli. To by na druhé straně mohlo vést k výraznému růstu HDP v těchto letech.
Se současným stavem čerpání není spokojen ani ministr financí Ivan Pilný (ANO). Dosažené číslo považuje za výrazně špatné. „Čerpání je velmi špatné, kritizuje nás za to Evropská unie,“ řekl.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), odpovědná ve vládě za čerpání evropských dotací, řekla, že Evropská komise schválila nařízení, podle kterých nyní „jedeme“, téměř o rok později. „Takže to zpoždění mají všechny evropské státy.“ Zároveň připustila, že rozjezd byl pomalejší, ale „za rok 2017 se nám podařilo velmi zrychlit“. Doplnila, že nyní je vyhlášeno (výzev) za více než 550 miliard korun z celkových 650 miliard evropských peněz.
Jaká bude pozice Česka v dalších letech?
Další programové období bude pro roky 2021 až 2027. Jeho podoba se v EU teprve začíná projednávat. Kvůli brexitu bude v kase Unie ročně o zhruba sedm miliard eur (přes 182 miliard korun) méně.
„Buď to vykompenzují navýšené odvody členských států, nebo se bude rozdělovat méně,“ podotýká hlavní analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Druhou variantu sice považuje za ekonomicky smysluplnější, ale odhaduje, že bruselští úředníci a politici se nebudou chtít připravit o vliv. Právě ten mohou z důvodu existence poměrně objemných dotací uplatňovat, a to i v otázkách politických.
Takže navýšení odvodů členských států rozhodně nelze vyloučit, dodává analytik Kovanda. Předpokládá také, že vzhledem k tomu, že ČR do té doby ještě o něco zbohatne, bude se muset počítat s variantou, že nejpozději od roku 2024 budeme čistými plátci. Tedy že budeme do rozpočtu EU více dávat, než z něj budeme dostávat.
Státy, které do evropského rozpočtu nyní víc přispívají, než z něj dostávají, jsou dlouhodobě tytéž: Německo, Francie a Velká Británie.
Od vstupu do Evropské unie v roce 2004 získalo Česko o 650 miliard korun více, než samo odvedlo.
