Protikorupční policie se zajímá o OKD a jeho hospodaření

O hospodaření společnosti OKD, která je v úpadku a má miliardové dluhy, se zajímá protikorupční policie. Kriminalisté prověřují podezřelé transakce OKD i majitele společnosti NWR Holdings B.V., která černouhelnou firmu vlastní.

Firma OKD například ručila za miliardové dluhopisy a některý její majetek byl převeden na jiné společnosti. Vyplývá to z informací z insolvenčního rejstříku.

Podle informací Vrchního soudu v Olomouci, je policejním orgánem, kterým je Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinů porušení povinností při správě cizího majetku a zneužití informace a postavení v obchodním styku. Toho se měly dopustit blíže neurčené osoby jednající jako orgány OKD a NWR N.V. (vlastník společnosti NWR Holdings B.V.).

Podle insolvenčního správce OKD Lee Loudy, na kterého se vrchní soud v části usnesení o trestním řízení odkazuje, si policie vyžádala dokumenty týkající se hospodaření OKD. Na vyšetřování dohlíží Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.  

Louda připomněl, že nelze vzít na lehkou váhu tvrzení společnosti OKD o tom, že jí skupina NWR přinutila převzít ručitelský závazek za své vydané dluhopisy v hodnotě 10,5 miliardy korun. Poté prý NWR nezabránila tomu, aby se těžební firma dostala do úpadkové situace.

Byty a nemovitosti spravuje jiná firma, ne OKD

Právní zástupci OKD insolvenčního správce informovali o zahájení forenzního šetření. Společnost OKD ve zprávě zaslané soudu uvedla, že například byty a nemovitosti, které dříve patřily těžební firmě, nyní spravuje společnost RPG Byty kontrolovaná neznámou lucemburskou firmou.

Energetické hospodářství těžební společnosti převzala Veolia Průmyslové služby a některé pozemky důležité pro hornickou činnost patří firmě Asental Land, která má nizozemského vlastníka. 

Vedení OKD soud upozornilo také na to, že společnost v roce 2010 část vnitroskupinového úvěrového rámce ve výši 11,8 miliardy korun použila na výplatu dividendy nebo dalších závazků svým akcionářům. Úvěrový rámec měl být přitom použit na splacení předchozího úvěru.

„Z dlužníkovi dostupných informací se může jevit, že osoby jej ovládající využily svého postavení vůči dlužníkovi, aby si sjednaly výhodu ke škodě dlužníka,“ stojí ve zprávě OKD.

NWR má problém s odvoláním, soud ho nepřijal

Společnost NWR neuspěla u Vrchního soudu v Olomouci s odvoláním proti předběžnému opatření. To vrchní soud předběžně v pátek potvrdil a své usnesení zdůvodnil tím, že je třeba kontrolovat rozhodnutí majitele OKD. Odvolání podala NWR Holdings B.V. na začátku června.

Její právníci se domáhali zrušení části předběžného opatření ohledně rozhodování valné hromady či jediného společníka OKD. Krajský soud totiž stanovil podmínku, že v těchto případech je nutný souhlas prozatímního věřitelského výboru nebo insolvenčního soudu. Podle NWR Holdings B.V. jsou předběžným opatřením omezena její akcionářská práva.

Závazky za desítky miliard korun

Vrchní soud upozornil, že NWR Holdings B.V. spolu se svým jediným společníkem NWR N.V. kvůli dluhopisům zatížila OKD závazky v hodnotě nejméně 10,5 miliardy korun, které nyní v insolvenčním řízení uplatňuje Citibank. OKD má podle vrchního soudu na uspokojení pohledávek věřitelů v celkové výši bezmála 17,3 miliardy korun majetek v hodnotě 6,75 miliardy korun. 

OKD ručí za několikamiliardové dluhopisy vydané společností NWR N.V., přičemž dokumenty za emitenta těchto obligací i ručitele podle vrchního soudu podepsala jedna a tatáž osoba. Senát vrchního soudu upozornil, že společnosti NWR N.V. a NWR Holdings B.V. své dluhy nezaplatily, takže zodpovídají za to, že uspokojení věřitelů OKD bude podstatně nižší, než kdyby těžební společnost za dluhopisy neručila.

„Existuje zde tudíž reálné nebezpečí v nepřiměřeném jednání těchto společností, a to ohledně rozhodování o majetku dlužníka (OKD), ale i ohledně rozhodování o personálních změnách u dlužníka,“ stojí v usnesení vrchního soudu. Podle soudu je nutné předběžným opatřením kontrolovat korporátní rozhodování.

„Není totiž ve společném zájmu věřitelů, aby jediný akcionář po pravomocném rozhodnutí o úpadku dlužníka bez omezení a k tíži věřitelů například volil či odvolával členy představenstva nebo rozhodoval například o fúzi či jiné přeměně společnosti,“ uvedl vrchní soud.

Ostravský krajský soud předběžné opatření zdůvodnil tím, že hrozí střet zájmů. Firmy z mezinárodní skupiny Ad Hoc Group (AHG), která podle soudu „v konečném důsledku ovládá společnost NWR a tím nepřímo i OKD“, jsou totiž zároveň hlavními věřiteli těžební společnosti. Podle právníků NWR to ale není pravda a největším přihlášeným věřitelem je londýnská Citibank. Podle ostravského soudu Citibank figuruje jako zástupce držitelů dluhopisů.

OKD se dostala do existenčních problémů kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. V květnu podala sama na sebe insolvenční návrh, v němž uvedla, že nejméně 650 věřitelům dluží přes 17 miliard korun.

Pohledávky už u soudu přihlásilo přes 500 jejích věřitelů. V dolech, kde nyní i s dodavatelskými firmami pracuje zhruba 12 tisíc lidí, se dál těží uhlí. Problémy OKD řeší i vláda, která se zabývá tím, zda a kolik peněz stát firmě půjčí, aby měla na provozní výdaje. OKD se totiž potýká s nedostatkem finanční hotovosti. O budoucnosti firmy budou v srpnu rozhodovat věřitelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...