Propouštění na železnici se prodražuje, vládní odchodné nestačí

Praha - Propouštění na železnici se státu oproti očekávání zřejmě prodraží. Peníze ve vládou schváleném sociálním programu pro železničáře jsou vyčerpány, na odchodné všem propouštěným však chybí jen letos zhruba 120 milionů korun. Ministr dopravy Gustav Slamečka chce proto požádat vládu o peníze z vládní rozpočtové rezervy. Ve střehu jsou také odbory, které se obávají o osud propouštěných zaměstnanců.

Vládní sociální program se týká třech organizací, Správy železniční dopravní cesty, Českých drah a ČD Cargo. Před třemi lety vláda vložila do programu na léta 2008 až 2010 celkem 684 milionů korun, tehdy se přitom počítalo s propuštěním 3 910 lidí. To znamená, že jeden odcházející zaměstnanec by si odnesl v průměru 175 tisíc korun.

Aktuální čísla ale vypadají jinak. Počet propuštěných v uvedeném období je 4 150 a potřebné prostředky na jejich vyplacení odhaduje ministerstvo dopravy na 782 milionů korun. Průměrná částka na jednoho propuštěného železničáře se tak zvýšila na 188 tisíc korun.

Ministerstvo dopravy: Vyšší potřeba peněz je pochopitelná

„Jsme toho názoru, že vzhledem k růstu průměrných mezd a dalším inflačním aspektům je navýšení prostředků na jednoho uvolněného pracovníka ve výši 0,8 procenta v plné míře akceptovatelné,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Před třemi lety přitom ministerstvo počítalo s tím, že se schválený program zřejmě nevyčerpá.

Kde vzít další peníze?

Ministr Slamečka plánuje získat peníze z vládní rozpočtové rezervy, necelou polovinu chybějících prostředků má v resortním rozpočtu. Ministerstvo dopravy se přitom odvolává na skutečnost, že v minulých obdobích se prostředky nečerpaly v plné výši. V roce 2008 se nevyčerpalo zhruba 80 milionů korun, od loňska jsou však výdaje vyšší než očekávané.

Vývoj pozorně sledují odbory, které na tvorbě sociálního programu spolupracovaly. „Samozřejmě nás to straší, my už jsme to urgovali v rozpočtovém výboru,“ informoval předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. Odboráři prý chtějí pouze peníze, které se uspořily v minulých letech.

Takzvaný Doprovodný sociální program schválila vláda poprvé koncem 90. let minulého století v souvislosti s přeměnou tehdejší státní organizace České dráhy. Program se týká vybraných osob, jejichž odchod souvisí s transformací. Podmínkou pro vyplacení peněz je také například určitý počet odpracovaných let na železnici. Politici schválení programu zdůvodňovali úzkou specializací železničářů, která jim ztěžuje další pracovní uplatnění.

Gustáv Slamečka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 8 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...