Brusel - Ve druhém čtvrtletí letošního roku se výrazně zpomalil propad hospodářství Evropské unie, v dalším čtvrtletí ale ekonomové čekají pomalé obnovování růstu. Zpřesněné odhady dnes přinesl statistický úřad Eurostat. Podle nich se hrubý domácí produkt celé unie v mezičtvrtletním srovnání snížil o 0,2 procenta a v eurozóně klesl o 0,1 procenta po poklesu o 2,4 procenta v EU a o 2,5 procenta v eurozóně za první tři měsíce roku.
Podle lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junkera, který zároveň předsedá takzvané euroskupině sdružující členské země eurozóny, je nejhorší prozatím za námi. „Časy poklesu jsou pryč a může začít oživení,“ navazoval na něj ekonom banky ING Carsten Brzeski. Podle něj, ale i jiných analytiků může eurozóna vyjít z technické recese, to znamená z mezičtvrtletního poklesu, již ve třetím čtvrtletí.
Unii stále trápí propad zásob a soukromých investic
Eurostat upravil své předchozí odhady jen mírně, a to jen v případě EU. Evropský statistický úřad totiž v první prognóze odhadoval, že unijní hospodářství se mezičtvrtletně propadlo o 0,3 procenta. Podle zpřesněných statistik přispěl nejvíce k setrvání Evropy v recesi propad zásob a soukromých investic. Na druhé straně spotřeba domácností i vlád rostla a příspěvek zahraničního obchodu k HDP byl kladný.
„Za poklesem evropské ekonomiky stojí především průmysl, který v EU meziročně padá o téměř 16 procent. Přesto už se dá hovořit o výrazném zmírnění volného pádu, který byl vidět na přelomu loňského a letošního roku,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Předpokládá, že ekonomika EU na přelomu druhého a třetího čtvrtletí už nejspíše dosáhla dna současného cyklu, avšak o viditelném oživení je podle něj zatím velmi předčasné hovořit.
Nedaří se ekonomikám pobaltských států
Největší propady stále zaznamenávají ekonomiky Pobaltí, které táhnou ekonomiku unie směrem dolů. „Ty ale vzhledem k tomu, že jsou velmi malé, nezatěžují hospodaření příliš negativně,“ upřesnil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Podle něj mají nepříznivější vliv na ekonomiku EU výsledky Itálie a Španělska: „Itálie se už před krizí potýkala s poměrně výraznými strukturálními problémy, takže tam to není nic nového na stole. Španělsko naopak nafouklo jednu z největších bublin na trhu nemovitostí a teď sklízí hořké plody, které jsou spojeny s vyšším nárůstem nezaměstnanosti, než je patrný v jiných zemích.“
Příznivější situace je podle Bureše v Německu a Francii: „Ve Francii je tradičně díky poměrně štědrému sociálnímu systému stabilnější spotřeba domácností. V Německu zase ekonomika profituje z masivních jednorázových výdajů státu.“ Ty se však rychle vyčerpají a v roce 2010 lze čekat zhoršení situace, zejména pak vliv na nárůst nezaměstnanosti v Německu. Také většina evropských ekonomů vidí za zlepšením spotřeby vládní opatření na podporu ekonomiky, zejména pak šrotovného.
EU se nebude radovat dlouho, vládní stimuly se vyčerpají
Burešova slova potvrdil i ekonom Fortis Nick Kounis: „Část vlivu fiskálních stimulů před koncem roku zmizí. Zejména se zvrátí pozitivní vliv prodeje automobilů na spotřební výdaje, protože vyvane dopad pobídek, a to zřejmě ekonomiku ve čtvrtém čtvrtletí stáhne dočasně dolů.“
Podle ekonomů nebude budoucí oživení z větší části taženo domácí poptávkou, nýbrž exportem a zlepšováním globální ekonomiky. To znamená, že zotavování bude pomalé. „Pochybujeme, že by se ekonomika eurozóny mohla před polovinou roku 2010 vrátit k solidnímu a udržitelnému růstu,“ uvedl ekonom BNP Paribas Clemente de Lucia.
Propad HDP celé unie i eurozóny byl v meziročním srovnání mnohem výraznější. Ve druhém čtvrtletí ekonomika evropské sedmadvacítky klesla o 4,8 procenta a v případě eurozóny o 4,7 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku propad představoval 4,8 procenta v celé EU a 4,9 procenta v zemích platících společnou evropskou měnou.
