Prodám elektrárnu. Značka: levně

Pozornost Německa se v posledních letech upírá k větrným turbínám a solárním panelům. Do roku 2045 chce náš západní soused z obnovitelných zdrojů vyrábět až 45 procent elektrické energie. V kurzu už nejsou zejména plynové elektrárny, které nyní mohou zájemci koupit za velmi výhodných podmínek. Dokonce i s dopravou v ceně.

Dva největší výrobci elektrické energie v zemi, společnosti RWE a E.ON, by velmi rádi prodali především své plynové elektrárny, které kvůli narůstající výrobě energií z obnovitelných zdrojů na jedné straně a kvůli rekordně nízkým cenám uhlí na straně druhé přestávají být konkurenceschopné. Je přitom relativně snadné rozebrat je na kusy, naložit na nákladní auta a lodě a na jiném místě je zase složit nazpátek, píše na svých stránkách Bloomberg. 

K mání jsou buď celé elektrárny, nebo i jen jejich klíčové součásti. Ceny jsou lákavé, protože mohou být až o několik desítek procent nižší, než by bylo v případě nových kusů. Například obrovité turbíny pro výrobu elektřiny, které se nacházejí v srdci elektrárny, stojí minimálně 30 milionů dolarů (733 milionů Kč). Z druhé ruky je však pořídíte až o více než třetinu levněji. To je obzvlášť zajímavé pro kupce v rozvojových zemích.  

„Existuje likvidní globální trh pro plynové turbíny,“ prohlásil 21. ledna v Berlíně zástupce výkonného ředitele RWE Rolf Martin Schmitz. „Náklady na dopravu jsou naprosto marginální,“ uvedl také. Firma v roce 2012 prodala turbíny z rozebrané jaderné elektrárny k další přepravě do Egypta. V Německu a v Nizozemsku má RWE v současnosti více než šest zakonzervovaných generátorů poháněných plynem, které na těchto trzích možná už nebudou nikdy potřeba.    

Lipno - oprava turbíny
Zdroj: ČT24

Prodej použitých elektráren a jejich součástí zprostředkovává společnost RAG Mining Solutions. Ta na svém webu nabízí deset různých elektráren v Německu, uhelných i plynových, které jsou na prodej - celé, nebo po částech. Použitá elektrárna je nejméně o třetinu levnější než nová, řekl výkonný ředitel RAG Mining Solutions Martin Junker listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung v rozhovoru, který vyšel v srpnu. Je také rychlejší uvést ji do provozu. „Je mnohem rychlejší rozebrat a složit starou elektrárnu než kompletně novou stavbu,“ prohlásil. Trhy prý zpozoroval v bývalém Sovětském svazu, v Asii, Africe a možná v Chile.      

Ceny energií kvůli zacílení na obnovitelné zdroje spadly 

Německé elektrárny jsou na prodej, protože německý obrat k energiím z obnovitelných zdrojů vedl ke zhroucení cen elektřiny. Cena kontraktu pro dodání elektřiny v příštím roce klesla v lednu na nejnižší úroveň od dubna 2004. S neutěšenou situací na trhu se vyrovnává i E.ON, který loni vytvořil divizi pro vyřazování z provozu. Firma se nejdříve snaží prodat turbíny a další součásti v rámci společnosti. Když se to nepodaří, hledá zájemce o části elektrárny nebo celý tento provoz jinde, sdělil mluvčí Markus Nitschke. „Je tu stále více požadavků na součásti a čas od času na celé elektrárny,“ uvedl.

E.ON se tak nyní rozhodl prodat své plynové a uhelné elektrárny v Itálii společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH). Ten kontroluje finančník Daniel Křetínský. Jde o elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 4 500 MW, což je pro představu výkon více než dvou Temelínů. Zhruba 3 900 MW je kapacita šesti plynových elektráren a zbytek, cca 600 MW, pak představuje výkon černouhelné elektrárny Fiume Santo na ostrově Sardinie. Transakci ještě musí schválit příslušné orgány Evropské unie. Vypořádání obchodu by mělo proběhnout v letošním druhém čtvrtletí. Italská média v prosinci odhadovala akvizici na skoro 60 miliard korun. EPH je dominantním hráčem v distribuci zemního plynu a elektřiny na Slovensku, v Česku vlastní například teplárny či elektrárnu v Opatovicích, v Německu pak hnědouhelné doly.

Podzemní zásobník plynu skupiny RWE
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

E.ON také loni v květnu oznámil, že přestěhuje svou paroplynovou elektrárnu o výkonu 430 megawattů ve slovenské obci Malženice, pokud se objeví atraktivní podmínky. Elektrárna nebyla v provozu ani tři roky, než se v ní kvůli slabému místnímu trhu s elektřinou zastavila činnost.    

Firma Stadtwerke München, poskytovatel rozvodných služeb vlastněný městem Mnichov, plánuje letos zavřít dvě plynové turbíny ve své tepelné elektrárně v mnichovské části Freimann. Obecně podnik uvažuje o prodeji komponentů, které už dál nepotřebuje, sdělil mluvčí Christian Miehling.    

Prodat některé elektrárenské součásti může být snazší než jiné. „Pro menší plynové turbíny je dobrý trh,“ řekl Schmitz z RWE. „Pro velká zařízení je trh podstatně menší.“   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...