Praha – Už jen poslední dny zbývají majitelům pozemků, domů a bytů v Česku na podání přiznání k dani z nemovitosti. Podat je ho třeba do konce ledna. Zapomnětlivcům, kteří to včas nestihnou, hrozí pokuta minimálně ve výši 500 korun. Na finanční úřad ale nemusí každý. Pokud se na vaší nemovitosti nic zásadního nezměnilo, stačí daň pouze zaplatit. Od 1. ledna 2012 navíc platí novela zákona o dani z nemovitostí. Přinesla jednu podstatnější změnu, kterou pocítí hlavně některé podnikatelské subjekty, a to je nová daňová kategorie – tzv. zpevněná plocha pozemku.
Daňové přiznání se nepodává každý rok. Přiznání k dani z nemovitostí je potřeba podávat jen při zásadní změně ve vlastněných objektech, jako je například nákup, prodej, přístavba, nástavba, stavba nemovitosti nebo výše uvedený přesun pozemku do kategorie zpevněné plochy. Pouhá změna sazeb nebo koeficientů se promítne do výše daně, není ale důvodem pro podání přiznání.
I když přiznání nepodáváte, nezapomeňte včas zaplatit
Pokud nedojde během roku k podstatné změně, přiznání se nepodává, daň se ovšem platí. Finanční úřad rozesílá poplatníkům složenku s roční výší daně. Pokud existuje povinnost přiznání podat, odevzdává přiznání k 31. lednu příslušného roku a daň platí ten, kdo je majitel nemovitosti k 1. lednu příslušného roku. Daň se tedy platí za aktuální rok.
Je-li daň nižší než 5 tisíc korun, musí být zaplacena do 31. května. Je-li daň vyšší než 5 tisíc korun, musí být zaplacena ve dvou stejných splátkách. U zemědělců a chovatelů ryb do 31. srpna a 30. listopadu, pro ostatní poplatníky platí termíny do 31 května a 30. listopadu. Pokud výsledná daň z nemovitosti nepřekročí 30 korun, nepředepíše se. Daň z pozemků se předepisuje vždy, minimální výše je 50 korun.
Novinka letošního roku – zpevněný pozemek
Cílem novely účinné k 1. lednu 2012 mělo být odstranění nejistoty, zda je pozemek s plošnou stavbou zdaňován jako stavba nebo jako pozemek. Z tohoto důvodu novela zavádí novou kategorii v pozemcích, a to zpevněná plocha pozemku. Zpevněnou plochou pozemku jsou pozemky evidované v katastru nemovitostí uvedené jako ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn plošnou stavbou, tzn. stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce a používají se k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní.
Tyto plochy do 31. prosince 2011 podléhaly sazbě 0,20 koruny za metr čtvereční. Nově se sazba zvýšila na korunu za metr čtvereční v případě použití v zemědělské prvovýrobě, lesním a vodním hospodářství. V případě jiného podnikání (průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská nebo podnikatelská činnost) je sazba 5 korun za metr čtvereční. Jde tedy o podstatné navýšení daně. Používá-li se tato plocha pro činnosti s různou sazbou, vymezí se a zdaní plochy pro tyto činnost samostatně. Není-li toto vymezení možné, zdaní se plocha jako celek s vyšší sazbou – 5 korun za metr čtvereční.
Zásadní změnou je tedy to, že zpevněné plochy se nedaní jako stavby, ale jako pozemky. Posouzení, zda je pozemek zpevněnou plochou, může být v některých případech složité. Uvedu proto některé případy. Ke vzniku zpevněné plochy je nutné použití určitých technologií, dovedností postupů atd. Nestačí tedy pouhé rozhrnutí materiálu (drť, štěrk…), srovnání zeminy, vrstvení zeminy ani případné zhutnění těchto povrchů a materiálů. Zpevněná plocha nevznikne ani položením dlaždic nebo panelů do hlíny nebo písku bez speciální technologie.
Veřejné komunikace se do zpevněných ploch nepočítají
Do zpevněných ploch nespadají veřejně užívané komunikace a jejich součásti, např. parkoviště marketů, plochy u čerpacích stanic. Neveřejná parkoviště ovšem už zpevněnou plochou jsou. Typickým případem plošné stavby jsou vyasfaltovaná nádvoří podniků nebo vyasfaltované plochy zemědělských družstev, manipulační plochy apod.
Jestliže pozemek poplatníka spadá pod nově zavedenou kategorii zpevněná plocha pozemku, jde o zásadní změnu, která zakládá povinnost podat za zdaňovací období přiznání k dani z nemovitosti. Výměru zpevněné plochy není nutné doložit geometrickým zaměřením, stačí provést vlastní měření, jehož správnost může chtít finanční úřad prokázat.
