Příslib prezidenta Si: Obnovu Hedvábné stezky podpoří miliardy dolarů

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil celkem 124 miliard dolarů (asi tři biliony korun) na vybudování novodobé Hedvábné stezky – obchodní infrastruktury spojující Čínu s většinou Asie, Evropy a Afriky. Masivní investiční plán oznámil v úvodním projevu dvoudenní pekingské konference, která se strategickému čínskému projektu věnuje.

Hedvábná stezka má navázat na tradici starověké a středověké Hedvábné stezky, kdy síť cest propojovala východní a střední Asii se Středomořím. Čína po ní mimo jiné do muslimského a západního světa vyvážela hedvábí.

Nová Hedvábná stezka by měla zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou i Afrikou a tím zlepšit i vzájemnou obchodní a ekonomickou spolupráci. Pro její realizaci bude nutná rozsáhlá obnova infrastruktury v řadě zemí. Má být rozdělena na dvě části, a to na pozemní a námořní koridor. V rámci projektu budou budovány moderní železniční tratě nebo přístavy.

Si hájil systém otevřené ekonomiky

Pro čínského prezidenta tento velkolepý záměr představuje klíčovou iniciativu v oblasti zahraniční politiky a aktuální konference, které se účastní zástupci devětadvaceti zemí včetně českého prezidenta Zemana, ho má představit jako globálního vůdce a zastánce volného obchodu. Hned ve svém úvodním slově ostatně vyzval k opuštění starých modelů založených na rivalitě a diplomatických mocenských hrách.

Peking už v roce 2014 vytvořil fond Hedvábné stezky, aby financoval projekty infrastruktury a poskytl pomoc ve výši 8,7 miliardy dolarů rozvojovým zemím a mezinárodním organizacím, které se budou na projektu postaveném na oživení dávné obchodní cesty podílet.

  • (podle Financial Times)
  • Rychlostní železnice Moskva–Kazaň: Staví ji Čínou vedené konsorcium. Celkové investice do 770 kilometrů dlouhé železnice, která má zkrátit dobu jízdy mezi oběma městy z dvanácti hodin na tři a půl, se odhaduje na sedmnáct miliard dolarů.
  • Středoasijsko-čínský plynovod: Projekt tohoto plynovodu sice časově předchází nové Hedvábné stezce, jde ale o páteřní část infrastruktury propojující Turkmenistán a Čínu. Číňany postavená „roura“ vede z turkmensko-uzbecké hranice do čínské oblasti Jingbian a stála přes sedm miliard dolarů. Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán podepsaly s Čínou v roce 2013 kontrakt na výstavbu další větve tohoto plynovodu, která by měla umožnit zvýšení vývozu plynu z Turkmenistánu do Číny.
  • Železnice propojující Čínu, Kyrgyzstán a Uzbekistán: Spuštění tohoto projektu se zpozdilo. Zatím je hotová jen část trasy v Uzbekistánu, který už v roce 2015 oznámil, že dokončil 104 ze 129 kilometrů na svém území.
  • Chorgoská brána: Ve městě Chorgos na kazašsko-čínské hranici bylo vybudováno klíčové překladiště nové hedvábné stezky, které začalo fungovat v srpnu 2015. Čínská provincie Jiangsu hodlá do roku 2020 investovat přes 600 milionů dolarů do výstavby logistických a průmyslových zón kolem města.
  • Další projekty: Trans-asijská železnice, železniční spojení Číny s Íránem nebo dálnice z Číny do Pákistánu (která má ale vést přes sporné území Kašmíru).

„Měli bychom vybudovat otevřenou platformu pro spolupráci, která bude podporovat a posilovat otevřenou světovou ekonomiku,“ prohlásil nyní Si a dodal, že Čína hodlá přispět do fondu Hedvábné stezky částkou 14,5 miliardy dolarů. Dvě čínské banky také vytvoří systém půjček v hodnotě 55 miliard dolarů na podporu této iniciativy.

Mimo jiné bude Čína podle prezidentových slov povzbuzovat své finanční instituce, aby rozšířily objem zahraničních obchodů v jüanech - a to na 300 miliard jüanů (asi 43,4 miliardy dolarů). Žádné časové rámce pro nové půjčky, pomoc a fondy ale Si neuvedl.

Zeman přirovnal novou Hedvábnou stezku k Marshallovu plánu

Během úvodního ceremoniálu konference promluvili také ruský prezident Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Českou delegaci v Číně vede Miloš Zeman a i on na summitu vystoupil se svým příspěvkem.

Novou Hedvábnou stezku označil za nejvíce fascinující projekt v novodobých dějinách a ukázku toho, že opravdové přátelství dvou starých civilizací je možné. Projekt rovněž přirovnal k Marshallovu plánu pomoci poválečné Evropě.

Očekávané náklady však podle Zemana budou dvanáctkrát větší, a pokud má být Hedvábná stezka úspěšná, považuje za nutné vyhodnotit možná rizika a nespoléhat se jen na optimistické analýzy: „Musíme dělat vše pro to, abychom se vyhnuli katastrofě, protože jak víte, katastrofy jsou v historii lidstva častým jevem.“

Miloš Zeman na summitu k Hedvábné stezce
Zdroj: Pool/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...