Praha – Součást páteřní sítě dálnic. Tak byla od samého začátku plánování označována severomoravská autodráha D47. Stavba se místo toho stala nejen nekvalitní „okreskou“, jak ji některá média označují, ale i synonymem pochybných zakázek a podezření z korupce. I kvůli tomu ji provázely dlouhé průtahy a následně opravy téměř okamžitě poté, co byla otevřena. Základní kámen stavby pokládal Miloš Zeman ještě jako premiér hned dvakrát.
Příběh D47: Nejspornější dálnice v Česku s 900 vadami za jediný rok
O stavbě D47 se začalo mluvit už v roce 1963 a její budoucí podobu projednávali politici od 90. let. Stavbu šedesátikilometrového úseku z Lipníka nad Bečvou do Ostravy svěřila vláda premiéra Miloše Zemana až v roce 2002 izraelské firmě Housing and Construction (H&C). A to bez výběrového řízení. Tehdejší ministr dopravy Jaromír Schling to odůvodnil tím, že jde o pilotní projekt, na nějž nebylo možné vyhlásit tendr. Poprvé se totiž na financování měl podílet veřejný i soukromý sektor. Firma H&C měla dálnici postavit za 125 miliard korun, tedy za 2 miliardy korun za kilometr. Přitom dnes je podle Nejvyššího kontrolního úřadu průměrná cena jednoho kilometru 416 milionů korun a i tak by měla podle NKÚ být o pětinu nižší.
Miloš Zeman
V roce 2003 vláda Vladimíra Špidly dohodu s Izraelci zrušila s tím, že je stavba příliš drahá. Protože ke zrušení došlo oficiálně bez důvodu, penále státu vůči firmě přesáhlo 600 milionů korun. Zakázku šetřila i policie pro podezření z korupce, k výslechu si pozvala celou vládu a prověřovala možné zavinění Schlinga. To se ale neprokázalo a policie případ odložila. „Podezření z korupce bylo u D47 velmi silné, ale nakonec jsme nenašli nic, čím bychom ho mohli dokázat,“ uvedl v roce 2004 pro HN detektiv, který se podílel na vyšetřování případu. D47 začalo ze státních peněz stavět Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Kvůli chybějícím územním rozhodnutím ale stavba začala nabírat skluz. Také nákup pozemků pod dálnicí prověřovala policie, a to kvůli spekulacím. Ani u něj se ale neprokázalo spáchání trestného činu.
GALERIE
Problematický úsek D1 zdroj: ČT24
ŘSD zadalo stavbu konsorciu v čele s ODS-Dopravní stavby Ostrava, kterou později převzala Eurovia. Kvalita D47 se stala tématem krátce po dokončení konsorciem v čele s ODS-Dopravní stavby Ostrava. Během několika měsíců došlo na třech místech ke zvlnění povrchu. Podle stavební firmy se do náspu "téměř stoprocentně dostal materiál, který tam nepatřil".
První opravy silnice začaly sedm měsíců po jejím otevření. ŘSD v důsledku toho podalo trestní oznámení na neznámého pachatele. V roce 2012 pak na zhruba devítikilometrovém úseku D47 ŘSD reklamovalo 901 vad. Případ skončil stejně jako v předchozích pokusech – tedy odložením s tím, že nedošlo ke spáchání trestného činu. V usnesení vyšetřovatel přiznává, že stavební firma fakturovala za něco jiného, než ve skutečnosti dodala, a že dálnice nebyla postavena podle smlouvy. Přesto nedošel k tomu, že by se stal podvod.
Při stavbě D47 byly účtovány vícepráce neoprávněně
První obrat přišel až letos v říjnu, kdy stát vyhrál první arbítráž kvůli problémům kolem zakázky. Podle rozhodčího soudu kromě firmy Eurovia i další dodavatelé, kterými jsou Skanska a Porr, neoprávněně účtovali miliony korun za práci neodpovídající zadání. Stát nárokoval 180 milionů korun, většina je ale podle rozhodců promlčená, a tak mají firmy zaplatit jen 12,5 milionu korun. Přesto jde podle mnohých o přelomový rozsudek - je totiž první, ve kterém zaznělo, že byly částky účtovány neoprávněně. Ani tak ale nejde o konec nových problémů D47. Podle nejnovějšího vývoje totiž přímo pod asfaltovým povrchem vozovky chybí kamenná drť, která má stavbu stabilizovat. Alespoň podle ministra dopravy v demisi Zdeňka Žáka (SPOZ), který se odvolává na nové sondy. Naopak Eurovia oponuje, že jde o součást předvolebního boje.