Při privatizaci OKD přišel stát o 5 miliard, zapomnělo se na dceřiné společnosti

Praha - Protikorupční policie má důkazy o tom, že stát při privatizaci uhelné společnosti OKD přišel zhruba o pět miliard korun. Znalec při ocenění jejího majetku totiž opomenul dvacet dceřiných společností. Ty vlastnily například stovky dělnických bytů, které pak nový majitel prodal za tržní ceny. Píše o tom Mladá fronta DNES. Policie stíhá znalce a dva úředníky.

Špidlova a Grossova vláda prodaly při privatizaci 46 procent akcií OKD za přibližně 4,1 miliardy korun. Jenže zřejmě tehdy mohli za uhelnou společnost utržit ještě víc, kdyby „nezapomněli“ řádně ocenit i dceřiné společnosti OKD a další nemovitý majetek. Tehdejší vláda totiž kupci dolů, společnosti Karbon Invest, tento majetek jednoduše věnovala jako jakýsi bonus. Privatizaci měl přitom na starosti tehdejší ministr financí, nynější premiér Bohuslav Sobotka. 

Protikorupční policie kvůli privatizaci stíhá tři lidi - dva úředníky a znalce, který vypracovával posudek na hodnotu podílu státu v OKD. „Znalec zcela pominul hodnotu 20 dceřiných společností, která dle závěrů policie činila pět miliard,“ píše se podle MF DNES v policejních spisech. Nový majitel pak levně nabyté majetky řádně zpeněžil.  

Pokud by se potvrdilo, že Sobotka před prodejem o problémech s oceněním věděl, mohlo by se vyšetřování v budoucnu týkat i jeho. Sobotka se ale brání: „V době privatizace nebyl posudek zpochybněn. My jsme neměli žádné informace ani signály, že by znalec neodvedl práci dobře.“

Protikorupční policie zdokumentovala, jak se část dceřiných společností podařilo po privatizaci prodat. Příkladem může být prodej společnosti Služby dolů, která pod státní podnik OKD spadala a která především vlastnila asi 1 200 bytů na Kladensku. Při privatizaci OKD společnost Služby dolů nikdo neocenil. Firma Karbon Invest uhlobaronů Viktora Koláčka a Petra Otavy ji tehdy dostala zadarmo a s ní i kladenské byty. 

Za rok a půl po privatizaci pak Karbon Invest prodal bývalou dceřinou firmu OKD skoro za půl miliardy korun skupině Zdeňka Bakaly. Ta pak v roce 2006 prodala kladenské byty i s nájemníky za nezveřejněnou cenu společnosti Pražská správa nemovitostí. Hlavním podílníkem této společnosti byl někdejší bankéř Václav Skala, jehož finanční ústav Bankovní dům Skala v roce 1996 zkrachoval. Jeho realitní firma pak kladenské byty prodávala za tržní hodnotu. V roce 2009 to bylo zhruba 1,5 milionu za byt 3+1. 

Na kauzu privatizace bytů OKD na Kladensku upozorňovali i Reportéři ČT. Nynější premiér Sobotka už v roce 2009 v rozhovoru pro tento pořad řekl, že o prodeji kladenských bytů spolu se státním podílem OKD firmě Karbo Invest nevěděl. Podívejte se v reportáži: 

25 minut
Reportéři ČT (27. 7. 2009): Byty OKD byly podhodnocené
Zdroj: ČT24

Samostatnou kapitolou je pak privatizace 44 tisíc bývalých bytů OKD na Ostravsku. Byty vlastní Bakalova společnost RPG, jen v Moravskoslezském kraji v nich bydlí dohromady 103 tisíc lidí. Jsou to většinou bývalí horníci, kteří se bojí toho, že přijdou o střechu nad hlavou, až se majitel rozhodne byty prodat za tržní hodnotu a oni si to nebudou moci dovolit. Jak se v těchto bytech nájemníkům bydlí, se můžete podívat ZDE

Privatizace OKD

Počátkem 90. let se ani OKD nevyhnula restrukturalizace, která zasáhla většinu českého průmyslu. Firma se přeměnila na akciovou společnost. Tu nejprve zcela vlastnil stát, později prodal 40 procent akcií v kuponové privatizaci drobným investorům a investičním fondům. 

Komplikovaná cesta OKD ze státních do soukromých rukou pokračovala v roce 2004, kdy se stát rozhodl prodat svůj zbývající podíl ve firmě. V té době ovládala už OKD společnost Karbon Invest, která za 4,1 miliardy odkoupila i zbývající státní podíl. Po odkupu státních akcií jí patřilo skoro 96 procent důlního gigantu. 

Na podzim 2004 se však znovu prodávalo. Karbon Invest koupila společnost Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG Industries, za kterou stojí český finančník Zdeněk Bakala. Že je novým majitelem OKD, oznámil Bakala pouhých šest dní poté, co Karbon Invest koupil státní podíl v dolech. Zároveň finančník připustil, že obchod připravoval s původními majiteli rok dopředu. 

Chcete vědět podrobně, jak privatizace OKD probíhala? Čtete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...