Při privatizaci OKD přišel stát o 5 miliard, zapomnělo se na dceřiné společnosti

Praha - Protikorupční policie má důkazy o tom, že stát při privatizaci uhelné společnosti OKD přišel zhruba o pět miliard korun. Znalec při ocenění jejího majetku totiž opomenul dvacet dceřiných společností. Ty vlastnily například stovky dělnických bytů, které pak nový majitel prodal za tržní ceny. Píše o tom Mladá fronta DNES. Policie stíhá znalce a dva úředníky.

Špidlova a Grossova vláda prodaly při privatizaci 46 procent akcií OKD za přibližně 4,1 miliardy korun. Jenže zřejmě tehdy mohli za uhelnou společnost utržit ještě víc, kdyby „nezapomněli“ řádně ocenit i dceřiné společnosti OKD a další nemovitý majetek. Tehdejší vláda totiž kupci dolů, společnosti Karbon Invest, tento majetek jednoduše věnovala jako jakýsi bonus. Privatizaci měl přitom na starosti tehdejší ministr financí, nynější premiér Bohuslav Sobotka. 

Protikorupční policie kvůli privatizaci stíhá tři lidi - dva úředníky a znalce, který vypracovával posudek na hodnotu podílu státu v OKD. „Znalec zcela pominul hodnotu 20 dceřiných společností, která dle závěrů policie činila pět miliard,“ píše se podle MF DNES v policejních spisech. Nový majitel pak levně nabyté majetky řádně zpeněžil.  

Pokud by se potvrdilo, že Sobotka před prodejem o problémech s oceněním věděl, mohlo by se vyšetřování v budoucnu týkat i jeho. Sobotka se ale brání: „V době privatizace nebyl posudek zpochybněn. My jsme neměli žádné informace ani signály, že by znalec neodvedl práci dobře.“

Protikorupční policie zdokumentovala, jak se část dceřiných společností podařilo po privatizaci prodat. Příkladem může být prodej společnosti Služby dolů, která pod státní podnik OKD spadala a která především vlastnila asi 1 200 bytů na Kladensku. Při privatizaci OKD společnost Služby dolů nikdo neocenil. Firma Karbon Invest uhlobaronů Viktora Koláčka a Petra Otavy ji tehdy dostala zadarmo a s ní i kladenské byty. 

Za rok a půl po privatizaci pak Karbon Invest prodal bývalou dceřinou firmu OKD skoro za půl miliardy korun skupině Zdeňka Bakaly. Ta pak v roce 2006 prodala kladenské byty i s nájemníky za nezveřejněnou cenu společnosti Pražská správa nemovitostí. Hlavním podílníkem této společnosti byl někdejší bankéř Václav Skala, jehož finanční ústav Bankovní dům Skala v roce 1996 zkrachoval. Jeho realitní firma pak kladenské byty prodávala za tržní hodnotu. V roce 2009 to bylo zhruba 1,5 milionu za byt 3+1. 

Na kauzu privatizace bytů OKD na Kladensku upozorňovali i Reportéři ČT. Nynější premiér Sobotka už v roce 2009 v rozhovoru pro tento pořad řekl, že o prodeji kladenských bytů spolu se státním podílem OKD firmě Karbo Invest nevěděl. Podívejte se v reportáži: 

Nahrávám video

Samostatnou kapitolou je pak privatizace 44 tisíc bývalých bytů OKD na Ostravsku. Byty vlastní Bakalova společnost RPG, jen v Moravskoslezském kraji v nich bydlí dohromady 103 tisíc lidí. Jsou to většinou bývalí horníci, kteří se bojí toho, že přijdou o střechu nad hlavou, až se majitel rozhodne byty prodat za tržní hodnotu a oni si to nebudou moci dovolit. Jak se v těchto bytech nájemníkům bydlí, se můžete podívat ZDE

Privatizace OKD

Počátkem 90. let se ani OKD nevyhnula restrukturalizace, která zasáhla většinu českého průmyslu. Firma se přeměnila na akciovou společnost. Tu nejprve zcela vlastnil stát, později prodal 40 procent akcií v kuponové privatizaci drobným investorům a investičním fondům. 

Komplikovaná cesta OKD ze státních do soukromých rukou pokračovala v roce 2004, kdy se stát rozhodl prodat svůj zbývající podíl ve firmě. V té době ovládala už OKD společnost Karbon Invest, která za 4,1 miliardy odkoupila i zbývající státní podíl. Po odkupu státních akcií jí patřilo skoro 96 procent důlního gigantu. 

Na podzim 2004 se však znovu prodávalo. Karbon Invest koupila společnost Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG Industries, za kterou stojí český finančník Zdeněk Bakala. Že je novým majitelem OKD, oznámil Bakala pouhých šest dní poté, co Karbon Invest koupil státní podíl v dolech. Zároveň finančník připustil, že obchod připravoval s původními majiteli rok dopředu. 

Chcete vědět podrobně, jak privatizace OKD probíhala? Čtete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 4 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 4 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 17 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026
Načítání...