Bez ohledu na stranickou příslušnost není většina ministrů současného kabinetu spokojená s rozpočtovými vyhlídkami svých resortů pro příští rok a žádají šéfku státní kasy Alenu Schillerovou o další miliardy. Finance jsou ale ochotny částku navyšovat, pouze pokud se nezvýší plánový schodek.
Zřejmě nejvyšší známé nároky vznáší v tuto chvíli ministerstvo zemědělství vedené nestraníkem v sociálnědemokratickém dresu a někdejším prezidentem Agrární komory Miroslavem Tomanem.
Pro svůj resort žádá tři a půl miliardy, v první řadě na podporu odvětvové produkce, například speciálních plodin nebo včelařství, současně také na boj s kůrovcem. „Okolní státy platí daleko více, takže bych byl rád, kdybychom posílili rozpočet. Na národní dotace podle nás v rozpočtu chybí dvě a půl miliardy korun,“ uvádí.
Kůrovcová kalamita, která postihla české lesy, zvedá i nároky ministerstva životního prostředí řízeného Richardem Brabcem z ANO, které chce finančně sanovat národní parky. Jejich rozpočty stojí hlavně na těžbě dřeva, jenže jeho cena kvůli masivní těžbě zapříčiněné právě kůrovcem propadla, a resort očekává, že příjmy parků klesnou až o 140 milionů korun.
Obrana chce miliardu nádavkem. Kultura ještě víc
Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD si pak chce své vládní kolegyni Schillerové říct o šest set milionů korun na plošné zvyšování platů zaměstnanců v kulturním segmentu, o jejichž podfinancování s předákem ČMKOS Josefem Středulou už opakovaně jednal i Staňkův předchůdce v čele ministerstva Daniel Herman.
Vedle podpory dlouhodobě podfinancovaných kulturních pracovníků hodlá nový šéf úřadu žádat další miliony na podporu kultury v regionech (například lokální festivaly), a ani tím nekončí. „Myslím si, že jedna miliarda, která by se dala ještě dojednat, jsou investice do obnovy kulturních památek,“ uvádí ministr.
Shodnou částku – jednu miliardu navrch – chce v rozpočtu pro příští rok vidět i nový ministr obrany Lubomír Metnar, kterého do vlády vyslalo hnutí ANO. Vyšší rozpočtové požadavky resort vysvětluje tím, že je potřeba přiblížit se českému závazku vůči NATO, podle kterého má republikový výdaj na obranu dosahovat dvou procent HDP, a v současnosti ho ani zdaleka nedosahuje. (Nejen) Praha za to čelí dlouhodobé kritice Spojených států, která ještě zesílila po zvolení Donalda Trumpa prezidentem.
Posílit svůj rozpočet plánuje i ministr vnitra, první místopředseda stávajícího kabinetu a šéf sociální demokracie Jan Hamáček. „Pokud bych byl maximalistou, tak jsou to řády miliard (navíc), ale určitě najdeme nějakou zlatou střední cestu,“ sdělil s tím, že peníze mají mířit hlavně do platů a techniky.
Ťok bez nároků
Jasno o svých požadavcích naopak nemá další nováček ve vládě, ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO), její předchůdce jí přenechal návrh s nižšími výdaji. „V některých oblastech se jeví, že dojde k určité změně kompetencí ministerstva – pak ty požadavky budu mít,“ uvádí pouze.
Zřejmě jediný resort, který nechce s návrhem hýbat, je doprava řízená stejně jako v předchozích dvou vládách Danem Ťokem (za ANO). Zatímco letos má mít výdaje 37,5 miliardy, příští rok půjde o 53,8 miliardy – a tedy víc než šestnáctimiliardový nárůst.
Další ministerstva ještě své požadavky finalizují; a zatímco resortní šéfové z Babišova prvního kabinetu přišli s požadavky přesahujícími v souhrnu deset miliard, součet nároků druhé vlády bude znám za pár dní. Čas mají do srpna, kdy začnou pravidelné debaty na ministerstvu financí.
Výhrady opozice
„Rozhodně platí, že bude možné vyhovět pouze těm nadpožadavkům, které mají vládní prioritu,“ avizuje resortní mluvčí Michal Žurovec. Souběžně s jeho hlasem ale zaznívají první výhrady opozice.
„Pokud bychom měli silnou ministryni financí, tak by tomu odolávala a naopak by veřejné finance a státní rozpočet dávala dohromady a přišla s návrhem na vyrovnaný rozpočet,“ prohlásil ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Navýšení platů by bylo na místě u státních zaměstnanců, ale musí to jít ruku v ruce s efektivitou práce,“ dodává Jakub Michálek z Pirátů.
