Atény – Řecko ve čtvrtek předložilo eurozóně třináctistránkový návrh reforem, které slibuje provést výměnou za další finanční pomoc. Atény žádají během tří let sumu 53,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun). Tyto peníze mají umožnit zemi pokrýt veškeré splátky dluhu do roku 2018. Podrobnosti z návrhu, o němž bude ve zrychleném řízení hlasovat řecký parlament, přinesla agentura AP. Premiér Alexis Tsipras se nyní snaží přesvědčit poslance své strany Syriza, aby plán podpořili.
Balík reforem, které mají řeckému státu vynést nebo ušetřit až 13 miliard eur (352 miliard korun), nyní podrobí analýze pracovní skupina na úrovni náměstků ministrů financí, jejich spolupracovníků a také činitelů Evropské komise a Evropské centrální banky.
"Řekové ukázali odhodlání setrvat v eurozóně, protože plán, který předložili, je podstatný
a důvěryhodný,„ řekl francouzský prezident Francois Hollande. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem zase pochválil Atény, že poslaly “důkladně zpracovaný dokument".
Ministři financí eurozóny se budou návrhem zabývat v sobotu. Podle Dijsselbloema by mohlo padnout „zásadní rozhodnutí“ a někteří komentátoři hovoří o tom, že by se nemusel konat ani narychlo svolaný nedělní summit prezidentů a premiérů. „Doufejme, že se v neděli neuvidíme, protože by to znamenalo, že v sobotu uzavřeli dohodu naši ministři financí,“ naznačil po setkání s irským premiérem Endou Kennym šéf italské vlády Matteo Renzi.
Víkendová jednání o řecké krizi
- pátek – návrhy projedná řecký parlament a posoudí je také experti mezinárodních věřitelů
- sobota 15:00 – reformní návrhy zhodnotí ministři financí 19 zemí platících eurem, připraví podklady pro nedělní summit
- neděle 16:00 – summit prezidentů a premiérů 19 zemí platících eurem
- neděle 18:00 – summit prezidentů a premiérů všech 28 členských států EU
Vláda navrhuje úspory a vyšší daně. Navzdory referendu
Atény tvrdí, že předložily zatím nejvstřícnější návrh za celou dobu vyjednávání. Reformy daní a penzí, privatizace a škrty v obraně jdou paradoxně ještě dál než původní návrh mezinárodních věřitelů, který voliči jasnou většinou hlasů odmítli v nedělním referendu.
I to je důvod, proč ve vlastní zemi Tsipras podporu zdaleka nemá jistou. Očekává se, že plán vyvolá odpor levicového křídla Syrizy a že hlasování v parlamentu může být dramatické. Pokud by nicméně v hlavní vládní straně nastal rozkol, měli by ztracené hlasy kompenzovat zákonodárci tří proevropských opozičních stran.
Že by řecké odhodlání mělo jít výrazně dál, než požadovali v červnu mezinárodní věřitelé, zaznělo z Berlína. „Červnové návrhy věřitelů se vztahovaly ke druhému záchrannému balíčku, jehož platnost však na konci měsíce vypršela. Druhý balíček proto už neexistuje. Pokud má vzniknout třetí záchranný balíček, musí být několikaletý a musí jít daleko za horizont toho druhého, musí to být reformní cesta k dlouhodobému hospodářskému oživení Řecka,“ zdůraznil mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
ROZPOČET: Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek (to znamená, že rozpočet bude bez započtení nákladů na dluh přebytkový). Letos má primární rozpočtový přebytek dosáhnout jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvou procent, v roce 2017 tří procenta a o rok později 3,5 procenta.
DPH: Vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu. Nejnižší šestiprocentní sazba pak bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Také má skončit sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy – vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší. Veškeré změny v DPH by měly platit od října.
KORPORÁTNÍ DAŇ: Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, přičemž zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Kromě toho plánuje vláda zlepšit výběr daní, přísněji stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva.
LUXUSNÍ ZBOŽÍ: Větší zdanění se bude týkat luxusního zboží; sazba poroste z 10 na 13 procent. Za luxusní zboží se budou nově považovat i rekreační lodě delší než pět metrů.
OBRANA: Vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur (2,7 miliardy korun), v roce 2016 dokonce o 200 milionů eur (5,4 miliardy korun).
DŮCHODY: V oblasti důchodů se kabinet chystá letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a později to má být vždy jedno procento HDP. Do roku 2022 má věk pro odchod do důchodu dosáhnout 67 let (nebo nejméně 62 let, ale při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let). Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti. Zpřísněny budou také podmínky předčasného odchodu do důchodu (za každý rok snížení penze o 16 procent).
PLATY STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ: Úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci. Odměňování má být přitom v souladu se „znalostmi, výkonem a odpovědností“ pracovníků. Výhody, jako je placené volno či cestovní náhrady, mají odpovídat evropským normám. Kabinet chce také do konce měsíce představit plány boje s korupcí, zprůhlednit financování politických stran a zajistit větší nezávislost při vyšetřování finanční kriminality.
PRIVATIZACE: Atény hodlají pokračovat v prodeji státního majetku; chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň. Právě nedostatečnou snahu při privatizaci nedávno vytkl Aténám Mezinárodní měnový fond – v roce 2011 odhadoval, že do konce letošního roku získá Řecko prodejem státního majetku 50 miliard eur, zatím se však podařilo shromáždit jen 3,2 miliardy eur.
Naděje na dosažení dohody vzrostla, míní analytici
Analytici se shodují, že nový řecký návrh zvýšil šance na setrvání Řecka v eurozóně. „Řecko musí změnit svůj dosavadní postoj a soudě dle posledních zpráv jej skutečně mění. Nicméně, nakonec půjde o oboustranný kompromis. Čili očekávám, že ze strany věřitelů se Řecko dočká úlev v oblasti podmínek splatnosti dluhu a jeho celkového objemu,“ uvedl ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Jako nadějné vidí poslední reformní plány i evropské finanční trhy, které zahájily obchodování růstem. Panevropský index FTSEurofirst 300 stoupl o 1,5 procenta a index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, si připsal 2,2 procenta. „Zdá se, že Řecko v návrzích nabízí další ústupky ohledně důležitých otázek, kvůli kterým se letos zastavila jednání,“ všiml si analytik OANDA Craig Erlam.
„Je velká pravděpodobnost, že dojde k dohodě. Hlavně na straně věřitelů je velká motivace, aby dohoda vznikla,“ myslí si Radovan Ďurana ze slovenského Institutu ekonomických
a společenských analýz. Evropští lídři totiž podle něj nejsou ochotní přiznat svým voličům, že řecký záchranný program stále „stojí na vratkých nohách“. „Ani tento návrh dohody evidentně nespěje k tomu, že z Řecka se stane silná ekonomika, která bude schopná splácet svoje dluhy,“ předpověděl ekonom.
V současnosti už pro Řecko podle Ďurany neexistuje snadná cesta. Situace by přitom byla mnohem jednodušší, kdyby země dostala v roce 2010 možnost zbankrotovat. „Nebyla by vystavená obrovským splátkám dluhu a měla by možnost zapracovat na své konkurenceschopnosti. Řecko ztratilo pět let, získalo obrovskou nezaměstnanost a má nesplatitelný dluh.“
"Celkem mě udivuje, že se tomu předloženému návrhu říká 'reformy'. Zvyšování daně z příjmů právnických osob, zvyšování daní u luxusních statků, posunutí věku odchodu do důchodu – to přece nejsou žádné reformy. Jediným řešením je, aby Řecko opustilo eurozónu
a de iure provedlo bankrot," domnívá se Martin Slaný, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE a spolupracovník Institutu Václava Klause.
