Přední německé firmy vyslovily podporu Deutsche Bank

3 minuty
Zprávy v 16: Velké německé koncerny podpořily Deutsche Bank
Zdroj: ČT24

Přední německé firmy vyslovily podporu Deutsche Bank, která se kvůli hrozbě vysoké pokuty v USA dostala do potíží a začala otřásat světovými trhy. Šéfové společností jako Siemens, Daimler, BASF, Munich Re, RWE a E.ON podpořili největší německou banku v nedělníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Banku naopak kritizoval místopředseda německé vlády a šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel.

„Stojíme při Deutsche Bank,“ uvedl šéf chemického koncernu BASF Jürgen Hambrecht. Generální ředitel zajišťovny Munich Re Nikolaus von Bomhard listu řekl, že nevidí potřebu omezovat obchodní vztahy s bankou, od níž se v minulých dnech začali odvracet investoři.

„Deutsche Bank má skvělou tradici, pevné základy a také příznivou budoucnost. O tom jsem přesvědčen,“ řekl šéf automobilky Daimler Dieter Zetsche. Nejvyšší manažer koncernu Siemens Joe Kaeser uvedl, že vedení banky „sleduje správné cíle a má naši plnou důvěru“.

Deutsche Bank je důležitá banka. Byla klíčová už po druhé světové válce pro obnovu Německa. Je zapojena do všech druhů aktivit, včetně finančnictví i bankovnictví v rámci celé eurozóny. Zdá se skoro nepředstavitelné, že by taková banka mohla selhat. A přesto je to možné.
Jeremy Batstone-Carr
nezávislý analytik

Povzbudivých slov se ale banka naopak nedočkala ode všech. Místopředseda německé vlády Sigmar Gabriel, který je rovněž ministrem hospodářství, poukázal na to, že banka ze svých potíží obviňuje jiné a přitom největší část viny leží právě na jejích bedrech.

„Nevěděl jsem, zda se mám smát, nebo plakat, že banka, která ze spekulací udělala svůj podnikatelský model, teď říká, že je obětí spekulantů,“ řekl Gabriel před odletem na státní návštěvu Íránu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Akcie banky se minulý týden dostaly pod těžký tlak kvůli pokutě v řádu miliard dolarů, kterou jí za nekalé praktiky na hypotečním trhu z minulého desetiletí vyměřily Spojené státy americké. Propad vrcholil v pátek po zprávách, že některé hedgeové fondy stahují od banky hotovostní přebytky a ruší u ní obchodní pozice.

Později v pátek však akcie Deutsche Bank prudce oživily po zprávě, že americké ministerstvo spravedlnosti jedná s bankou o mnohem nižší pokutě, než původně požadovalo. Spojené státy podle zdroje agentury AFP jednají o urovnání sporu za 5,4 miliardy dolarů (130 miliard korun).

Ještě před dvěma týdny americká vláda požadovala po bance až 14 miliard dolarů. Informaci zdroje AFP ale dosud podle agentury Reuters nikdo další nepotvrdil.

Banka dále jedná s americkou vládou, německá jí podporovat nehodlá

Banka s americkou vládou o konečné sumě za vyrovnání nadále jedná. Její šéf John Cryan využije nadcházejícího zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky ve Washingtonu k rozhovorům s americkými činiteli.

Německá vláda dala najevo, že s finanční pomocí bance nepočítá. Záchrana banky, která jako jediná v Německu udržuje rozsáhlé globální obchodní aktivity, by byla mezi Němci před volbami nepopulární.

Rostoucí obavy investorů vedly k dohadům, že potíže největší německé banky by mohly vést k finanční krizi v celé Evropě a podkopat světové trhy podobně, jako se to stalo v roce 2008 poté, co vláda USA odmítla pomoci bance Lehman Brothers. Deutsche Bank je sice proti ostatním světově působícím bankám poměrně malá, je ale s ostatními bankami hluboce obchodně provázaná a podle MMF představuje pro globální finanční systém větší riziko než jakákoli jiná banka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...