Růst daňových příjmů a transfery z EU přispěly k přebytku hospodaření státního rozpočtu za letošní první čtvrtletí ve výši 43,6 miliard korun (loni to bylo 19,9 miliardy). Ministerstvo financí uvedlo, že jde o nejlepší výsledek od roku 1993. Podle opozice by ale měla být čísla v době rychlého růstu ještě lepší.
Celkové příjmy rozpočtu stouply o téměř devět procent. Vzrostly tak o 27,5 miliardy na 342 miliard. Daň z přidané hodnoty se na tom podílela 53 miliardami, v meziročním srovnání se zvýšila bezmála o tři procenta.
Ministr financí Andrej Babiš řekl, že už začala - s časovým skluzem - účinkovat opatření ministerstva na výběr daní. Růst se tak projevil hlavně u daně z příjmů právnických osob a u DPH a neopakovaly se už problémy z minulého roku. Dodal, že se rovněž podařilo dobře načerpat peníze z EU, o 12 miliard korun více.
Ekonom Marek Dřímal z Komerční banky odhaduje podle dosavadního vývoje příjmů a výdajů, že státní rozpočet uzavře na konci roku ve výrazně nižším deficitu, než je jeho plán. „Předpokládáme schodek ve výši 30 až 40 miliard korun oproti schválenému deficitu 70 miliard korun,“ řekl.
Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda považuje aktuální údaje za nepochybně další příznivou zprávou o hospodaření vlády. „Státní kase ovšem pomáhá primárně hospodářský růst jako takový, nikoli zlepšení vlastní správy veřejných financí,“ uvedl pro agenturu ČTK. Z hlediska správy veřejných financí dosahuje současná vláda víceméně stejných výsledků jako vláda předchozí, dodal.
Šéf opoziční TOP O9 Miroslav Kalousek k tomu řekl, že „efektivita zaostává, ekonomika roste rychleji, než roste výběr daní.“ Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pak uvedl, že „česká vláda je obětí, pozitivní obětí ekonomického růstu a tomu musíme přisuzovat ta zlepšující se data“.
Hlavní ekonom společnosti Colosseum František Bostl ocenil také dobré hospodaření samospráv.
Z DPH šlo více krajům
Ministerstvo informovalo, že růst DPH byl přitom ke konci března negativně ovlivněn snížením objemu zadržovaných odpočtů. Loni koncem března dosahovala jejich výše 7,1 miliardy korun, letos v březnu pak 6,3 miliardy. Navíc se od letošního roku změnilo rozdělení výnosu daně, když se zvýšil podíl krajů ze 7,86 procent na 8,92 procent. Roční příjmy státního rozpočtu to podle odhadů sníží o zhruba 3,7 miliardy korun.
Výrazně se zvýšilo inkaso od firem. Stouplo o 12,2 procent na 24 miliard. Potvrzuje to pokračující vzestup české ekonomiky.
Sobotka: Potvrzení pozitivních trendů
Premiér Bohuslav Sobotka v tiskové zprávě uvedl, že zveřejněné údaje o plnění státního rozpočtu potvrzují pozitivní trendy v české ekonomice. Zdůraznil zejména vzestup daňových příjmů o 7,6 procenta coby výsledek výborné situace v české ekonomice, která se odráží ve větší základně pro výběr daní.
Zmínil rovněž růst výnosů u daně z příjmů fyzických osob o 8,5 procenta, a to navzdory zvyšování slev na dani na druhé a další dítě. Stejně tak je možné zaznamenat vysoké příjmy ze sociálního pojištění, které opět souvisejí s růstem ekonomiky a zaměstnanosti, uvedl premiér.
Rozpočtu pomohly příjmy z EU
Do výsledku rozpočtu výrazně také zasáhl růst příjmů z EU o 19,3 procent na 78,8 miliard korun. Právě v tom ovšem Dřímal vidí možný problém do budoucna. „Příjmy z fondů EU by měly v příštích měsících prakticky vyschnout, plnění rozpočtu tak budou muset zabezpečit prakticky jen daňové příjmy. Ty jsou sice meziročně vyšší, ale přesto zaostávají za plánovaným tempem jejich výběru. I když na přesnější hodnocení si budeme muset počkat do dubna, kdy ministerstvo zveřejní výběr DPH i od čtvrtletních plátců. Ukáže se tak efekt zavedení kontrolního hlášení u všech plátců DPH,“ uvedl analytik.
Dřímal se však také domnívá, že očekávané zpoždění některých infrastrukturních staveb – v souvislosti s požadavky na nové hodnocení EIA – vládě pomůže. Podle analytika jí to umožní uspořit část výdajů. Pro ekonomiku jako celek jde však o špatnou zprávu.
Výdaje rostou, hlavně na důchody
Celkové výdaje dosáhly 298,4 miliardy korun, meziročně tak vzrostly o 1,3 procenta. Největší část z toho tradičně směřuje na sociální dávky, tentokrát to bylo 126, 7 miliardy korun. Tedy o 7,7 miliard korun více než koncem března loňského roku.
Na tom se nejvíce podílely výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 7,3 miliardy korun. V nárůstu se projevil zejména únorový jednorázový příspěvek k důchodům ve výši 1 200 korun, to představovalo v absolutní výši zhruba 3,5 miliardy korun.
Slovensko snížilo rozpočtový deficit
Slovenská vláda hospodařila v prvním čtvrtletí s nižším schodkem státního rozpočtu než ve stejném období loni. Ke zlepšení bilance přispěly nižší rozpočtové výdaje, vyplývá z informací, které ČTK sdělilo slovenské ministerstvo financí. Deficit státního rozpočtu ke konci března dosáhl 878,88 milionu eur (23,7 miliardy korun). Meziročně to představuje pokles o 7,6 procenta.
Výdaje slovenského rozpočtu za první tři měsíce roku klesly proti loňsku o 5,9 procenta na 3,53 miliardy eur. Důvodem byly mimo jiné nižší náklady na financování státního dluhu. Kromě toho stát na rozdíl od loňska neposlal dotaci Sociální pojišťovně, která na Slovensku vyplácí důchody a jiné dávky. Příjmy státního rozpočtu byly v prvním čtvrtletí nižší meziročně o 5,4 procenta a dosáhly téměř 2,66 miliardy eur. Zatímco výnosy z daní stouply, příjmy státu ze zdrojů EU klesly.
