Praha - Nejdůležitější část obchvatu Prahy má zpoždění, přiznalo poprvé Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Stavba potrvá o čtyři měsíce déle. Je to tedy další z velkých českých dopravních staveb, která přibude na seznam do kolonky „zpožděno“. Za protažení jižní části pražského okruhu, který je jednou z nejdůležitějších staveb v zemi, může podle ŘSD nepovedený výkup pozemků. Ekonomové z Národní ekonomické rady vlády zároveň upozorňují na to, že se v Česku staví za státní peníze draho.
ŘSD zveřejnilo závěry auditu vnějšího pražského okruhu. Vyplynulo z nich, že stavba úseku mezi dálnicí D1 a Slivencem, která má ulevit přetížené jižní části hlavního města, bude přibližně o čtyři měsíce zpožděna. Podle Hospodářských novin se oproti posledním odhadům stavba prodražila o 18 miliard korun.
Stavba se stále prodlužuje
Ještě v únoru roku 2001 se česká vláda usnesla na tom, že po okruhu budou řidiči jezdit v roce 2008 a bude stát necelých 39 miliard korun. O čtyři roky později upozornil Nejvyšší kontrolní úřad na to, že okruh bude hotový až v roce 2012 a bude stát 47,5 miliardy. Ještě v roce 2005 se odhad ceny zvýšil na 53 miliard.
ŘSD se brání tím, že vykupování pozemků trvalo delší dobu a víc času zabere také oprava jednoho z prvních úseků obchvatu na západě města, na který nové úseky navazují. „Lidé chtějí být vyvlastňováni, protože za pozemek dostanou vyšší cenu. A to celý proces protahuje,“ řekl Alfred Brunclík.
Za státní peníze se staví u nás draho
V Česku se navíc prodražují i další stavby. Například dva tunely v Brně, které se mají stát součástí městského okruhu, měly vyjít na 5,5 miliardy korun. Nyní se počítá s částkou 8,4 miliardy. Stavba je údajně dražší kvůli špatnému podloží. Hospodářské noviny upozorňují, že neexistuje jediná větší zakázka na stavbu silnic a dálnic, která by byla hotova včas a ještě se vešla do ceny, za kterou byla vysoutěžena.
Že se v Česku staví za státní peníze draho, upozornila před pár týdny i Národní ekonomická rada vlády. Ekonomové vycházeli ze srovnání Eurostatu, který porovnával rozdíly mezi investicemi na soukromou bytovou výstavbu a veřejné infrastrukturní zakázky. Ty jsou oproti soukromým o 62 procent dražší. Zatímco ve většině západních zemí mezi průměrnými cenami v obou skupinách není výrazný rozdíl, v postkomunistických zemích je to naopak.
