Pražské letiště posílilo bezpečnost. Na řadě jsou v Brně nebo Ostravě

5 minut
Události ČT: Bezpečnost na českých letištích
Zdroj: ČT24

Rozpoznávání vozidel u letištního areálu i automatické brány pro kontrolu cestujících patří mezi nové bezpečnostní prvky na pražském Letišti Václava Havla. Po uzavření projektu, který přišel na 187 milionů korun, nyní stát investuje 585 milionů korun do podobných opatření na mezinárodních letištích v Brně, Karlových Varech, Ostravě-Mošnově a Pardubicích.

Soubor opatření provedených v posledních třech letech vznikl po rozhodnutí minulé koaliční vlády ČSSD, KDU-ČSL a ANO. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) nyní letiště patří mezi nejbezpečnější na světě. „My naštěstí nejsme cílem teroristických útoků, a ani doufám nebudeme, protože naše orgány na tom intenzivně pracují, ta investice je dobrý příspěvek k tomu, aby se naši občané a lidi, co navštěvují Prahu, cítili velice dobře,“ řekl Babiš.

Z bezpečnostních prvků plánovaných pro pražské letiště fungují všechny kromě systému detekce obličejů – zatím je jen v pilotním provozu. Venkovní prostory pražského letiště už ale nyní hlídají brány s kamerami, které snímají registrační značky aut. Letiště tak má přehled o pohybu všech aut v areálu, data jsou uložena v centrální databázi a policie tak může snadno najít vozidlo v pátrání.

  • systém pro automatickou biometrickou detekci obličejů
  • rozpoznávání registračních značek
  • validace vstupu a její rozšíření o čtečky cestovních dokladů
  • detekce radioaktivního záření
  • kontroly podezřelých předmětů a detekce nebezpečných chemických látek
  • zajištění ostrahy vnější hranice areálu letiště
  • společný výcvik personálu letiště a bezpečnostních složek

Před rokem začaly také fungovat automatické brány, které kontrolují cestující, a čtečky cestovních dokladů. Celní správa zase využívá nové přístroje pro detekci radiace, pomocí kterých kontrolují letecký náklad, a zařízení na detekci chemických látek – například drog nebo výbušnin – u cestujících. K dispozici je i přenosný rentgen, denně jsou s ním voláni k sedmi až osmi zásahům, pokaždé, když se objeví podezřelé nebo opuštěné zavazadlo. Policisté také mohou trénovat zásahy v prostorách letiště na speciální virtuální střelnici.

Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové investice do pražského letiště nejdou jen ze státního rozpočtu. „Letiště má rozvojový plán až do roku 2035, v rámci něj je připraveno proinvestovat 27 miliard do svého rozvoje absolutně bez pomoci státu,“ řekla ministryně. Letiště podle ní počítá s rozšířením Terminálu 2, ze kterého létají letadla do zemí Schengenu, a vybudováním nové paralelní dráhy.

Realizace na dalších letištích bude trvat zhruba tři roky

„Jsem rád, že ministerstvo vnitra získalo pozitivní zkušenosti pro pokračování projektu na dalších letištích,“ uvedl ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO). Realizace mimo Prahu podle něj bude trvat zhruba stejně jako projekty v Praze, tedy tři roky.

Brněnské letiště ročně odbaví bezmála půl milionu cestujících. Během jara by z něj měly začít létat spoje do pěti nových destinací, což zároveň znamená nárůst lidí, kteří jím projdou. Podle předpokladů i o více než sto tisíc.

„Peníze použijeme na rozšíření počtu pracovišť bezpečnostních kontrol cestujících a také na nákup nové bezpečnostní techniky,“ uvedla mluvčí brněnského letiště Kateřina Pichalová.

Na všech mezinárodních letištích také dál platí první stupeň zvýšené bezpečnosti, podle ministra vnitra zatím není důvod ho rušit ani zvyšovat.

  • Zlomovým okamžikem bylo 11. září 2001 ve Spojených státech. Cestující od té doby nesmějí mít na palubě v příručním zavazadle kapesní nože, pilníky nebo nůžky.
  • V roce 2006 na londýnském Heathrow odhalili skupinu, která chtěla zničit několik letadel pomocí chemikálií. V Praze se od té doby prověřují všechny tekutiny, které si pasažéři berou na palubu. Maximální množství je litr, ale rozdělený do balení nejvíc po jednom decilitru. Týká se to nejen vody, ale taky parfémů nebo gelů.
  • V roce 2009 při nezdařeném útoku na linku Amsterdam–Detroit měl útočník trhavinu schovanou ve spodním prádle. Letiště v české metropoli celkově zpřísnilo fyzickou kontrolu a začalo používat tělesné skenery. K vyhledávání výbušnin pak slouží nové detektory, ruční rentgeny a speciálně cvičení psi.
  • V roce  2010 se zdejší cizinecká policie zapojila do mezinárodní akce proti pašování lidí a taky proti padělaným dokladům. Hlídky se pohybují v tranzitním prostoru a zaměřují se převážně na lety, které vyhodnotí jako rizikové.
  • V roce 2015 se v Egyptě zřítilo ruské letadlo, zemřelo tehdy 224 lidí. Příčinou mohla být exploze na palubě. Na Letišti Václava Havla se objevily nové přístroje, které pomocí stěrů z těla, oblečení nebo zavazadla dokážou odhalit i pouhé stopy po výbušnině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...