Pražské letiště ožívá. Cestovky i aerolinky věří v úspěšnou sezonu

Nahrávám video
Byznys ČT24: Letištní provoz ožívá
Zdroj: ČT24

Pražské Letiště Václava Havla ožívá. Aktuálně se odtud létá do zhruba devadesáti destinací. V červenci pak mají přibýt jak spoje, tak i cestující. V květnu jich letištěm prošlo podle prvních odhadů zhruba 130 tisíc – oproti květnu roku 2019 asi desetina. Podnikatelé očekávají, že v létě bude zájem o lety vysoký, kapacity mají poptávku převýšit opět na podzim.

Létání zejména na dlouhé vzdálenosti nadále ztěžují vysoké ceny letenek i trvající protiepidemická opatření. Australan Bradley Zawodny se přestěhoval do Česka za partnerkou čtyři měsíce před pandemií. Do své vlasti se od té doby nepodíval. „Sto padesát tisíc korun za jednosměrnou letenku pro nás dva, a navíc cena karanténního hotelu dalších šestašedesát tisíc,“ vypočítává, kolik by ho stála jednosměrná cesta do Austrálie.

Země navíc omezila vstup pouze pro své občany a osoby s trvalým pobytem – pro partnerku a dítě by tak Zawodny musel zajistit výjimku, jelikož syn se narodil loni už v Česku a zatím nezískal australské občanství.

Generální ředitel Čedoku Stanislav Zeman očekává, že zájem o delší cesty do exotických cílů se vrátí v zimě. „Připravujeme se na to, že se klienti vrátí, nemůžeme čekat se založenýma rukama,“ podotýká.

Zakladatel Kiwi.com nečeká cenovou válku

Oživení provozu má pomoci mimo jiné dálkové letadlo Airbus A330, s nímž budou turisté cestovat mimo Evropu bez mezipřistání. V úterý se stroj, který nabízí dvanáct sedadel v byznys třídě a dalších 177 v economy, představil na Ruzyni poprvé. „S tímto letadlem budeme létat do exotických destinací, jako jsou Maledivy, Zanzibar, Dominikánská republika a Kuba,“ avizuje Zeman.

Provozovatel letounu, společnost Luke Air, bude mít v Praze novou základnu. Kromě Luke Air tu pobočku otevírá také Eurowings, dceřiná společnost německé Lufthansy. V současnosti má svou základnu v Praze kromě ČSA a Smartwings také irský Ryanair.

„Aktuálně mohou cestující z České republiky z Prahy odletět do více než devadesáti destinací, včetně charterových letů. A v průběhu léta budou přibývat,“ popisuje mluvčí Letiště Václava Havla Kateřina Pavlíková. Podle Zemana je aktuální zájem o dovolené vysoký.

Ředitel a zakladatel letenkového vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý nepředpokládá, že vyšší konkurence na Ruzyni povede k letní cenové válce mezi aerolinkami. Výrazně se podle něj konkurence začne projevovat na podzim, kdy kapacity začnou převyšovat poptávku.

Léto bude asi drahé, na podzim se má opět zlevnit

Aerolinie potřebují lidi znovu naučit létat obnovenými linkami, vysvětluje dále Dlouhý. Proto byly některé letenky „až nesmyslně levné“, takové období ale už prý nebude dlouho trvat. „To skončí ve chvíli, kdy poptávka začne převyšovat nabídku. To se dle mého předpokladu stane 1. července, kdy vejdou v platnost covid pasy,“ uvažuje ředitel Kiwi.com s tím, že během letní sezony ceny výrazně vzrostou.

Takový předpoklad vyslovil i Zeman: „Teď je období, kdy klienti létají na dovolené za nejnižší ceny. Poté prázdniny, to je opět část roku, kdy budou ceny opět šplhat nahoru.“

V úterý například oznámily další linku do Itálie nízkonákladové aerolinie Wizz Air. Celkově se tedy dá cestovat do více destinací než loni. Čísla z roku 2019 jsou ale zatím výrazně vyšší. „Podíl je asi osmdesát procent na pravidelných spojích a dvacet procent na charterech,“ přibližuje Pavlíková.

O rozvoj dalších míst by se mělo starat už nové vedení pražského letiště. S půlnocí vypršela lhůta pro podání přihlášek na nového šéfa, dosavadnímu řediteli Václavu Řehořovi smlouva končí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 49 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 15 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...