Pravidelné linky ČSA přišly loni o pětinu cestujících

Praha – Českým aeroliniím loni ubyla na pravidelných linkách pětina cestujících. Společnost přepravila 2,27 milionu pasažérů, dalších 722 000 aerolinie přepravily svými letadly pro jiné společnosti. Méně lidí létalo podle mluvčího firmy Daniela Šabíka zejména na linkách do východní Evropy, a to kvůli situaci na Ukrajině a pádu ruského rublu. Právě na východoevropský region se ČSA v posledních letech orientovaly.

Nahrávám video

Při započtení pasažérů, které ČSA přepravily v rámci pronájmu svých strojů jiným společnostem, činil celkový počet cestujících bezmála tři miliony (v roce 2013 to bylo 2,84 milionu). Rozdíl je ale v tom, že zatímco v roce 2013 připadala valná většina cestujících na pravidelnou přepravu, vloni ČSA spíše stroje i s posádkami pronajímaly. Počet cestujících na pravidelných linkách tedy klesl. „Pokud by se posčítali všichni pasažéři, kteří sedli do letadel ČSA, tak by v meziročním srovnání vycházelo o pět procent vyšší číslo. Pokud mluvíme o pravidelných linkách, tam je pokles,“ uvedl analytik firmy Cyrrus Tomáš Menčík.

V loňském roce pronajímaly ČSA svoje letadla společnostem Travel Service, Pakistan Airways, airBaltic nebo Vueling. Flotila národního dopravce se nicméně meziročně scvrkla z 24 na 17 letadel.

Jak ukrajinská krize změnila leteckou mapu nad Českem? Podívejte se ZDE.

Asi o 20 procent loni klesl počet cestujících na pravidelných linkách do Ruska. Největší ztráty přitom ČSA zaznamenaly na linkách do regionálních metropolí; počet cestujících na spojích do Moskvy klesl mírněji. Až 60procentní meziroční pokles pak vykázaly linky na Ukrajinu. Kvůli výraznému propadu poptávky například aerolinky loni na jaře zrušily linku do Oděsy.

Důvod je jasný – pokračující ukrajinská krize a s ní související pokles poptávky po leteckém spojení s východní Evropou. K propadu přispěl i oslabující ruský rubl, který Rusům zdražil cesty na Západ. Projevilo se to mimo jiné v nižším počtu těch, kteří v Praze přestupují na další linky do západní a jižní Evropy.

ČSA prodělaly v roce 2013 téměř miliardu korun. Společnost v nadcházející letní sezoně počítá s provozem zmíněných 17 letounů. Většina těchto kapacit by se na rozdíl od minula měla orientovat na trhy v západní Evropě. Po letech se ČSA plánují vrátit například do Anglie, létat chtějí od května do Liverpoolu. Dále na letošní sezonu ohlásily nová spojení například do Bordeaux, irského Corku nebo Osla.

„Co se týče nových letů, co mají ČSA jiného dělat než zkoušet nacházet nové lety? Ano, bude to něco stát, některé třeba nevyjdou a budou ztrátové, ale třeba se z nových letů, kterých je oznámeno devatenáct, objeví nějaké terno, hit, který bude ČSA přinášet peníze. Když to nejde na východ, musí to zkoušet na západ,“ řekl analytik Menčík.

Nové příme letecké trasy z Prahy
Zdroj: ČT24/ČSA

Špatné hospodářské výsledky způsobují ve firmě značné pnutí. ČSA v rámci restrukturalizace loni na podzim ohlásily masivní propouštění. Pod hrozbou stávky ale nakonec místo tří set zaměstnanců opustila firmu jen polovina – 69 letušek a stevardů, 65 pilotů a 26 administrativních pracovníků. Výměnou za to se management s odbory dohodl, že bude následovat snížení platů (čtěte víc). Ještě na podzim firma hovořila o třetinovém snížení, nakonec však navrhla od února snížit platy o 40 procent. To se odborům sdružujícím letušky a stevardy nelíbí, dokonce podaly na firmu trestní oznámení (čtěte víc).

Majoritním vlastníkem ČSA je stále ještě stát. To se má nicméně změnit, protože 34 procent akcií získá od státního Českého Aeroholdingu společnost Travel Service. Transakci už v prosinci odsouhlasila Evropská komise (více zde). Aeroholdingu tak v aeroliniích zůstane 19,74 procenta. Zmíněných 34 procent získá Travel Service, 44 procent drží korejský dopravce Korean Air a zbylá 2,26 procenta pak vlastní Česká pojišťovna.

Vlastníci ČSA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...