Povodňová daň na rok Kalouskovi vyhovuje, podle Sobotky jde o nespravedlnost

Praha - Ministr financí Miroslav Kalousek v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce uvítal návrh premiéra Petra Nečase, aby takzvaná povodňová daň platila pouze jeden rok. Premiér přitom původně stokorunu na protipovodňová opatření nechtěl vůbec, aby se předešlo zvyšování přímých daní. A tím se pravděpodobně zažehnala i týden trvající mediální přestřelka obou politiků. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka ale s návrhem na povodňovou daň nesouhlasí v jakékoli podobě. Tento způsob řešení, který zvolila tato vláda, je podle něj nestandardní a nespravedlivý.

Kalousek označil Nečasův názor za velmi rozumný, neboť začátkem roku 2011 hodlá předložit úplně nový zákon o dani z příjmů, který bude měnit nejenom parametry, ale bude měnit celý systém. Ten by podle Kalouska měl platit od 1. ledna 2012. „To znamená, že přechodné ustanovení na rok by mně naprosto vyhovovalo a nerušilo by rozpočtovou konstrukci na rok 2011.“ 

Sobotka povodňovou daň odmítá. Podle něj není možné chtít stejnou částku na krytí povodňových nákladů od člověka, který bere 15 tisíc, jako od člověka, který má příjem nad 100 tisíc. „To, co navrhuje vláda, není vůbec spravedlivý přístup.“ 

3 minuty
Reportáž Lukáše Dolanského
Zdroj: ČT24

Sobotka v OVM

„My nezpochybňujeme, že je potřeba nalézt finanční prostředky, ale způsob, jakým to vláda dělá, je nestandardní a nespravedlivý a odpovídá té špatné koncepci vládní daňové politiky. Vládní daňová politika je založená na jednoduchém principu – vláda se může přetrhnout, aby udržela daňové úlevy pro ty nejbohatší, ale nemá žádný problém s tím, aby plošně zvyšovala daně všem.“


Kalousek k tomu připomíná, že dominantní nástroj pro sociální politiku je výdajová strana, nikoli daňová politika. Jako příklad uvedl DPH, která je také pro všechny stejná. Pokud by měli lidé platit daně, které by měly svůj sociální rozměr, znamenalo by to například, že byste u pekaře museli prokázat svůj příjem, aby pak podle něj byla vypočtena daň. 

Nejedná se o daň z hlavy, tvrdí Kalousek

Sobotka v diskusi poukázal na to, že vláda prosazuje v případě povodňové daně daň z hlavy. To Kalousek odmítá, neboť vláda podle něj požádala občana o příspěvek nad určitý příjem. Například ten, kdo má dvě děti, tak stokorunu bude platit až od příjmu 19 tisíc korun měsíčně, a navíc se tato daň bude týkat jen ekonomicky aktivních občanů. 

Kalousek se zároveň pozastavil nad tím, že sociální demokraté neprotestovali, když Fischerova vláda na jaře na následky povodní vydala dluhopisy ve výši 3 miliard korun, které v budoucnu zaplatí všichni včetně důchodců i kojenců.

Nečas: Trvalé zvýšení daně z příjmu jde proti volebním slibům

Premiér Nečas dnes televizi Prima řekl, že myšlenka vytvořit v rozpočtu fond povodňové solidarity není špatná, jinou věcí však je, jak tento fond naplňovat. Zda ho naplňovat z běžných příjmů rozpočtu, nebo zda zavést přímo určenou položku. Zatímco zřízení fondu podporuje, způsob jeho naplňování si podle něj zaslouží diskusi. „Já bych považoval trvalé zvýšení daně z příjmů za krok, který jde proti ekonomickému zotavení, jde dokonce proti předvolebním slibům nejen mé politické strany, to chci zdůraznit,“ řekl Nečas. 

Zvýšení daně si dokáže představit, ale jen jako jednorázové, jednoúčelové a přechodné opatření zavedené pouze na jeden rok. Nicméně o této věci však ještě bude jednat vláda a do doby, než rozhodne, je otevřená, dodává Nečas. 

Povodňová daň by měla mít podobu snížení slevy na poplatníka o sto korun měsíčně a ročního snížení slevy na dítě o 240 korun.

Týden trvající mediální přestřelka Nečas-Kalousek končí

Polemika obou politiků vyvrcholila v sobotu, když Nečas o Kalouskovi v MF Dnes prohlásil, že někdy rychleji mluví, než myslí. Ministr dnes k tomu v Otázkách prohlásil, že to říkávají ti, kteří mluví pomaleji a nemyslí vůbec. Vzápětí ale dodal, že se to vůbec nevztahuje na premiéra Nečase. „Pan premiér rozhodně mluví a myslí jako premiér,“ uzavřel vzájemné špičkování.

Před oběma politiky ale stojí ještě další důležitá témata. Už toto úterý ponese ministr financí první návrh státního rozpočtu do Strakovy akademie. Zbývají tak poslední dny na to, aby našel zbývající místa, kde ušetřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...