Pošta prošla za poslední tři roky proměnou. Každou desátou pobočku v Česku už provozují obce nebo další smluvní partneři v rámci projektu pošta Partner. Na konci tohoto roku jich má být 400. Jenže některé obce si stěžují, že podmínky pro převzetí poštovních služeb jsou pro ně finančně neúnosné. Proto převzetí odmítají a pošta pak musí hledat partnery mezi soukromými podnikateli.
Pošta v Kropáčově Vrutici na Mladoboleslavsku funguje jako pošta partner a stará se o ni obec. V Doubravě na Karvinsku zase převzetí pošty odmítají. Pošta tak nyní připravila srovnání a tvrdí, že v roce 2014 projekt stagnoval a pošt partner bylo jen 56. Teď počet poboček, které vedou obce nebo soukromníci, stoupl na 345.
V Kropáčkově Vrutici se přechodem pošty na obec nic pro místní nezměnilo. „Je to pro sedm obcí tato pošta. Kdyby tady ta pošta nebyla, tak nejbližší pošta by byla v Benátkách nad Jizerou,“ vysvětluje starosta obce Kropáčova Vrutice Vladimír Vorel (nestr.).
V Doubravě tvrdí, že pro obec je lepší, když pošta zůstane státní. Pokud by ji obec převzala, doplácela by podle starosty 25 tisíc měsíčně. „To co bylo nabídnuto, je 13 650 korun, to znamená náklady na zaměstnance, na energie, telefony, a to nestačí ani na mzdu zaměstnance,“ říká starosta Doubravy Pavel Krsek (ČSSD).
„Je potřeba si říct, že to je společný projekt, není to projekt, který je založen jen na ziskovosti služeb české pošty,“ zdůrazňuje generální ředitel České pošty Martin Elkán.
Přechodem na partnery chce pošta zvýšit zisk
Letos by chtěla pošta převést 200 poboček. Zda bude v takové míře projekt pokračovat i nadále, zatím jasné není. „Sjednáváme partnery tam, kde ta vyřízenost poštovních služeb není až tak velká, jedná se o menší lokality jednopřepážkové pošty, které převádíme na poštu partner,“ konstatuje Elkán.
„Byli jsme dohodnuti, že tam budou alespoň partneři, s tím, že pak je potřeba dohodnout s kraji a obcemi, aby ta dostupnost byla zachovaná jako je to dnes,“ říká vicepremiér a předseda strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Přechod na partnery má poště pomoci k lepším výsledkům hospodaření. V roce 2014 chybělo podniku k ideálnímu stavu šest miliard. Teď se částka snížila. Pošta ušetřila na provozu téměř miliardu a snížila podinvestovanost o 20 procent. „Poštovní služby garantuje vláda, a vláda tuto věc zanedbala,“ míní předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.
Další peníze má přinést nový partner na bankovní a pojišťovací služby. Doteď měla pošta smlouvu se sedmi partnery. Od roku 2018 má tyto služby poště poskytovat jeden dodavatel. Příjem má vzrůst o deset procent, nový partner by měl investovat v řádech stovek milionů a počet specializovaných přepážek, kde bude moci klient využít bankovní a pojišťovací služby, má stoupnout o 60 procent.
Česká pošta tak očekává v následujících deseti letech zvýšení příjmů o miliardy korun. Peníze má do podniku přinést rozšíření spolupráce se skupinou ČSOB. Podle pošty jde o zásadní změnu. Část takto získaných peněz by mohla být použita i na růst platů jednoho z největších českých zaměstnavatelů.
„Tyto prostředky, které do české pošty přijdou, použijeme na rozvoj pošty, na platy zaměstnanců, je to součást obchodování tak jako jiný produkt,“ říká generální ředitel České pošty Martin Elkán.
Zisk České pošty před zdaněním zaznamenává v posledních letech spíše klesající tendenci. Zatímco v roce 2011 činil 419 milionů korun, v roce 2015 to bylo 302 milionů a loni 190 milionů.
Finanční injekci měl poště přinést kompenzační fond, do kterého měly přispívat všechny doručovatelské firmy podle svého podílu na trhu, a tak odškodnit Českou poštu za to, že provozuje ztrátové pobočky v malých městech a na vesnicích. Fond ale vlastně nikdy nezačal fungovat.
Po několikaměsíčním jednání padlo letos na vládě rozhodnutí, že Česká pošta dostane jako úhradu ztráty z poskytování základních služeb ještě za roky 2013 a 2014 celkem 800 milionů korun. Peníze získá postupně v letech 2018 až 2020. Od roku 2015 pak funguje nový poštovní zákon, podle nějž se ztráty hradí ze státního rozpočtu.
Česká pošta také nedávno začala s prodejem svého nepotřebného majetku. V prvním kole elektronické aukce se jí v roce 2015 podařilo prodat i budovu bývalé pošty ve Frenštátu pod Radhoštěm, za kterou zájemce nabídl 3,6 milionu korun.
I v současnosti dál nabízí k prodeji některé budovy, další prostory pak zkouší pronajmout. Za nejvyšší částku dvanácti milionů korun by se chtěla zbavit areálu bývalého dopravního střediska České pošty v Opavě. Draho také přijdou zájemce některé nemovitosti v Libereckém kraji. Za areál s budovou bývalé pošty v Jablonci nad Nisou chce pošta 8,6 milionu korun nebo za areál v Liberci 5,8 milionu.
Rozruch Česká pošta vzbudila, když se rozhodla odprodat bývalý klášter benediktinek na pražském Smíchově. Novorománský komplex z 19. století využívala jako depozitář sbírek Poštovního muzea a od kupce chtěla alespoň 420 milionů. V listopadu loňského roku ale podnik aukci zrušil. Závaznou nabídku předložila jedna firma, která se však dopustila formálních chyb.
