Postavíme stadiony a dálnice, vysvětluje ministryně plánovaný schodek 50 miliard

9 minut
Schilerová v Událostech, komentářích: Schodek 50 miliard je nezbytný
Zdroj: ČT24

Schodek 50 miliard korun je nezbytný. V pořadu Události, komentáře to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vysvětlila, že jinak by nebyly možné investice, které si jednobarevný kabinet bez důvěry Poslanecké sněmovny vytyčil jako cíle. Schillerová zmínila stavbu dálnic a sportovních stadionů, růst platu učitelů i důchodů. Právě důchodovou reformu považuje za jednu z nejnaléhavějších priorit. Ministryně odpovídala na otázky Daniela Takáče.

Paní ministryně, musí být padesátimiliardový schodek?
Jsme u stanovování návrhu státního rozpočtu, je to prvotní návrh, který jsem musela podle rozpočtových pravidel poslat do konce května na vládu.

Musí mít schodek 50 miliard?
Vycházeli jsme ze střednědobého plánu na rok 2019. Ten jsme rozhodně nechtěli překročit. Při stanovování rozpočtu jsem vycházela především z tlaku na výdajovou stránku, protože se nám sešly návrhy za 130 miliard. V žádném případě nechci překročit padesátimiliardový schodek. Čili, v podstatě jsme vyšli z prognózy příjmů, z toho, co je reálné a takto nastavili výdaje.

Střednědobé, dlouhodobé plány se schvalují hlasováním ve vládě, takže jdou změnit, toto se ostatně taky bude schvalovat ve vládě, posléze v Poslanecké sněmovně. Otázka pořád zůstává a vy jste ministryně financí, tak prostě řekněte ne, nebude tam 50 miliard schodku.
Ne, 50 miliard schodku skutečně je nezbytné, tato vláda si stanovila určité priority. Pro mě byla zcela zásadní otázka investic. My do investic dáváme jenom z národních zdrojů, to bych chtěla předem podtrhnout, skoro 80 miliard. Je to nejvíc za posledních 10 let. To je zcela zásadní. Dále si vláda stanovila zajištění regionální reformy školství, zejména platů učitelů, které musí dosáhnout navýšení až o 15 procent. A samozřejmě důchody.

A to bez schodku nejde?
Bez schodku to v tuto chvíli nejde.

Tak investice trochu rozklíčujme. Zatím se to velmi špatně ve státním rozpočtu hledá, tam není, lidově řečeno, šuplíček investic, ze kterého se berou peníze na to či ono. 80 miliard je kde?
Největší část těchto peněz půjde do dopravní infrastruktury, to znamená na budování dálnic z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud bychom vzali národní zdroje, ty se navyšují až o 12 miliard na nějakých 30 miliard. Samozřejmě, bavíme se pouze o státním rozpočtu, dále jsou tam peníze z EU a pak výběr mýtného.

Promiňte, takže tam uvidíme státní příspěvek kolik?
Asi kolem 30 miliard. Další částka, která je velice důležitá, je posílení kapitoly ministerstva pro místní rozvoj, zhruba o částku 3,5 či 3,6 miliardy, která bude sloužit na zabezpečení celé řady projektů, brownfieldů, rekonstrukce škol, sociálního bydlení a tak dále.

Nějaké investice do něčeho, co podpoří ekonomiku, aby byla ještě výkonnější?
Já si myslím, že dopravní infrastruktura je zcela základní a zásadní, protože se nám projeví ve výběru DPH a navíc se tam projevuje jakási mezigenerační solidarita. To znamená, že investujeme do něčeho, co překoná jednu a více generací. No, a nezapomínáme ani na sport. Je velice významně posílená kapitola ministerstva školství v oblasti sportu, kde chceme investovat do nových stadionů. Tam plánujeme s kofinancováním celkem asi 10,8 miliardy.

Slibujete zvyšování důchodů, asi o devět stovek v příštím roce. Vy to chcete dělat cestou navyšování základní výměry?
Tak.

Máte zajištěno a prověřeno, že to projde u Ústavního soudu? Protože Ústavní soud říkal, že musí být rovnováha solidární a zásluhové složky, a vy tu zásluhovou složku teď trochu narušujete.
Já osobně se to vůbec nedomnívám. Samozřejmě nemohu předjímat, co se dostane k Ústavnímu soudu a jak ten rozhodne.

Takže tento rozměr jste vůbec nezvažovali, že byste se zeptali právníků, zda to nebude problém?
Nezvažovali. Samozřejmě to prochází klasickým legislativním procesem, vyjadřuje se k tomu Legislativní rada vlády, posuzují to právníci i z ústavně-právního hlediska, takže toho já bych se vůbec nebála. Ale já tam nevidím problém. Do důchodů půjde asi 38 miliard, to je největší výdajová položka v rozpočtu. Nejvýznamnější část je valorizace, ta je samozřejmě tažena ekonomikou. Valorizace je nejvyšší za posledních 10 let. A my měníme to, že základ se počítá z průměrné mzdy. Bere se devět procent a my to měníme o jeden procentní bod. A to dělá ten rozdíl.

Ano, a já jsem se ptal na dopad. Jestli jste si jista, že vám to Ústavní soud nevrátí.
Jsem právník, necítím tam problém.

Nárůst výdajů na důchody bude postupně klesat, devět procent je to pro příští rok, pak to má být pět procent, čtyři procenta, takže počítáte s tím, že se důchody budou zvyšovat čím dál tím míň v následujících letech.
Ne, v žádném případě. Důchody se valorizují podle valorizačního vzorce, který odpovídá ekonomice. My potřebujeme jinou věc, důslednou důchodovou reformu. To je ten zásadní problém.

Ale peníze budou přibývat na důchodové výdaje s postupem času pomaleji, takže nebudeme mít na stále stejně rychlé zvyšování důchodů, zejména když důchodci budou přibývat.
Nevím přesně, kam míříte, protože valorizační rámec je nastavený přesně, je dán zákonem. Jestli míníte to, že bude klesat ekonomika, tak ona neklesá. Když se podíváte, tak my predikujeme sice v roce 2020 a 2021 už mírný pokles, ale říkáme tomu soft landing, to znamená, že to bude takové lehké přistání, nečekáme žádný dramatický pád. To znamená ani v téhle oblasti. Ale musíme pracovat na důchodové reformě, to je bezesporu pravda.

  • Redakčně kráceno a upraveno, celý rozhovor je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...