Postavíme stadiony a dálnice, vysvětluje ministryně plánovaný schodek 50 miliard

Nahrávám video
Schilerová v Událostech, komentářích: Schodek 50 miliard je nezbytný
Zdroj: ČT24

Schodek 50 miliard korun je nezbytný. V pořadu Události, komentáře to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vysvětlila, že jinak by nebyly možné investice, které si jednobarevný kabinet bez důvěry Poslanecké sněmovny vytyčil jako cíle. Schillerová zmínila stavbu dálnic a sportovních stadionů, růst platu učitelů i důchodů. Právě důchodovou reformu považuje za jednu z nejnaléhavějších priorit. Ministryně odpovídala na otázky Daniela Takáče.

Paní ministryně, musí být padesátimiliardový schodek?
Jsme u stanovování návrhu státního rozpočtu, je to prvotní návrh, který jsem musela podle rozpočtových pravidel poslat do konce května na vládu.

Musí mít schodek 50 miliard?
Vycházeli jsme ze střednědobého plánu na rok 2019. Ten jsme rozhodně nechtěli překročit. Při stanovování rozpočtu jsem vycházela především z tlaku na výdajovou stránku, protože se nám sešly návrhy za 130 miliard. V žádném případě nechci překročit padesátimiliardový schodek. Čili, v podstatě jsme vyšli z prognózy příjmů, z toho, co je reálné a takto nastavili výdaje.

Střednědobé, dlouhodobé plány se schvalují hlasováním ve vládě, takže jdou změnit, toto se ostatně taky bude schvalovat ve vládě, posléze v Poslanecké sněmovně. Otázka pořád zůstává a vy jste ministryně financí, tak prostě řekněte ne, nebude tam 50 miliard schodku.
Ne, 50 miliard schodku skutečně je nezbytné, tato vláda si stanovila určité priority. Pro mě byla zcela zásadní otázka investic. My do investic dáváme jenom z národních zdrojů, to bych chtěla předem podtrhnout, skoro 80 miliard. Je to nejvíc za posledních 10 let. To je zcela zásadní. Dále si vláda stanovila zajištění regionální reformy školství, zejména platů učitelů, které musí dosáhnout navýšení až o 15 procent. A samozřejmě důchody.

A to bez schodku nejde?
Bez schodku to v tuto chvíli nejde.

Tak investice trochu rozklíčujme. Zatím se to velmi špatně ve státním rozpočtu hledá, tam není, lidově řečeno, šuplíček investic, ze kterého se berou peníze na to či ono. 80 miliard je kde?
Největší část těchto peněz půjde do dopravní infrastruktury, to znamená na budování dálnic z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud bychom vzali národní zdroje, ty se navyšují až o 12 miliard na nějakých 30 miliard. Samozřejmě, bavíme se pouze o státním rozpočtu, dále jsou tam peníze z EU a pak výběr mýtného.

Promiňte, takže tam uvidíme státní příspěvek kolik?
Asi kolem 30 miliard. Další částka, která je velice důležitá, je posílení kapitoly ministerstva pro místní rozvoj, zhruba o částku 3,5 či 3,6 miliardy, která bude sloužit na zabezpečení celé řady projektů, brownfieldů, rekonstrukce škol, sociálního bydlení a tak dále.

Nějaké investice do něčeho, co podpoří ekonomiku, aby byla ještě výkonnější?
Já si myslím, že dopravní infrastruktura je zcela základní a zásadní, protože se nám projeví ve výběru DPH a navíc se tam projevuje jakási mezigenerační solidarita. To znamená, že investujeme do něčeho, co překoná jednu a více generací. No, a nezapomínáme ani na sport. Je velice významně posílená kapitola ministerstva školství v oblasti sportu, kde chceme investovat do nových stadionů. Tam plánujeme s kofinancováním celkem asi 10,8 miliardy.

Slibujete zvyšování důchodů, asi o devět stovek v příštím roce. Vy to chcete dělat cestou navyšování základní výměry?
Tak.

Máte zajištěno a prověřeno, že to projde u Ústavního soudu? Protože Ústavní soud říkal, že musí být rovnováha solidární a zásluhové složky, a vy tu zásluhovou složku teď trochu narušujete.
Já osobně se to vůbec nedomnívám. Samozřejmě nemohu předjímat, co se dostane k Ústavnímu soudu a jak ten rozhodne.

Takže tento rozměr jste vůbec nezvažovali, že byste se zeptali právníků, zda to nebude problém?
Nezvažovali. Samozřejmě to prochází klasickým legislativním procesem, vyjadřuje se k tomu Legislativní rada vlády, posuzují to právníci i z ústavně-právního hlediska, takže toho já bych se vůbec nebála. Ale já tam nevidím problém. Do důchodů půjde asi 38 miliard, to je největší výdajová položka v rozpočtu. Nejvýznamnější část je valorizace, ta je samozřejmě tažena ekonomikou. Valorizace je nejvyšší za posledních 10 let. A my měníme to, že základ se počítá z průměrné mzdy. Bere se devět procent a my to měníme o jeden procentní bod. A to dělá ten rozdíl.

Ano, a já jsem se ptal na dopad. Jestli jste si jista, že vám to Ústavní soud nevrátí.
Jsem právník, necítím tam problém.

Nárůst výdajů na důchody bude postupně klesat, devět procent je to pro příští rok, pak to má být pět procent, čtyři procenta, takže počítáte s tím, že se důchody budou zvyšovat čím dál tím míň v následujících letech.
Ne, v žádném případě. Důchody se valorizují podle valorizačního vzorce, který odpovídá ekonomice. My potřebujeme jinou věc, důslednou důchodovou reformu. To je ten zásadní problém.

Ale peníze budou přibývat na důchodové výdaje s postupem času pomaleji, takže nebudeme mít na stále stejně rychlé zvyšování důchodů, zejména když důchodci budou přibývat.
Nevím přesně, kam míříte, protože valorizační rámec je nastavený přesně, je dán zákonem. Jestli míníte to, že bude klesat ekonomika, tak ona neklesá. Když se podíváte, tak my predikujeme sice v roce 2020 a 2021 už mírný pokles, ale říkáme tomu soft landing, to znamená, že to bude takové lehké přistání, nečekáme žádný dramatický pád. To znamená ani v téhle oblasti. Ale musíme pracovat na důchodové reformě, to je bezesporu pravda.

  • Redakčně kráceno a upraveno, celý rozhovor je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima v úterý prudce klesají, severomořský Brent odepisuje přes osm procent. Reagují tak na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
před 6 hhodinami

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
před 7 hhodinami

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánovčera v 17:44

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánovčera v 17:10

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánovčera v 10:36
Načítání...