Praha - Desetitisíce lidí nechaly možnost uzavřít penzijní připojištění za nynějších podmínek na poslední chvíli. Na obchodních místech penzijních fondů proto panoval značný ruch. Řada penzijních fondů se ale zájmu klientů přizpůsobila a prodloužila pracovní dobu poboček. Největší zájem měli mladí lidé do pětatřiceti let. Rozhodující je totiž datum podpisu smlouvy, peníze mohou být do fondů zasílány až v dalších dnech či týdnech. Od ledna už nahradí penzijní připojištění nové doplňkové penzijní spoření.
Zvýšený zájem hlásí hlavně větší města
„Poslední den, kdy je možné uzavřít penzijní připojištění ještě s garancí nezáporného zhodnocení a výsluhovou penzí, je poměrně hektický,“ řekl ředitel PF ING Jiří Rusnok. „Děláme ale opatření, abychom uspokojili všechny zájemce,“ dodal. „Na některých obchodních místech je dnes opravdu velký nával. Většina z nich je v gesci obchodních zástupců a pracovní doba je čistě v jejich kompetenci. Pokud uvidí zájem klientů, budou přítomni v kanceláři, nebo se vydají do terénu i mimo pracovní dobu,“ uvedl mluvčí Allianz Václav Bálek.
Úplně pozdě ale ještě pro ty, co by o připojištění stáli, není. Mohou totiž smlouvu uzavřít přes zprostředkovatele. „Penzijní fondy dávají určitou lhůtu na to, aby se k nim smlouvy doručily, to znamená, že technicky máme ještě týden nebo čtrnáct dní, abychom zvládli ty opozdilce,“ podotkl Václav Líva ze serveru Penzijnipripojisteni.cz.
Michal Ruml ze společnosti Finance Media:
„Společnosti, které pojistky nabízí, čelí v posledních dnech obrovskému náporu zájemců. Zájem o penzijní připojištění vzrostl ve srovnání s posledním prázdninovým týdnem 120násobně.“
Na nových smlouvách sice díky dynamičtějším strategiím slibuje stát klientům vyšší výnosy, ruku v ruce s nimi ale půjdou také vyšší rizika. Za největší úskalí nových smluv odborníci považují to, že nebudou garantovat nezáporné zhodnocení vložených finančních prostředků. To jinými slovy znamená, že místo zhodnocování peněz mohou fondy svým investičními aktivitami klientům z naspořených peněz ukusovat. To může být nevýhodné hlavně pro starší klienty. „Účastníkům v předdůchodovém a důchodovém věku budeme doporučovat setrvání v transformovaném fondu, a to především z důvodu garance každoročního nezáporného zhodnocení jejich prostředků,“ upozornil výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák.
Více o výhodách a nevýhodách penzijního připojištění a penzijního spoření čtěte zde. Důchodové reformě jako celku se pak podrobněji věnuje speciál portálu ČT24.
S přechodem na nové penzijní spoření přijdou lidé také o možnost čerpat výsluhovou penzi, tj. nebudou mít možnost vybrat si naspořené prostředky po 15 letech spoření ve fondu. O jednorázovou výplatu penze si navíc budou moci říct až při dosažení důchodového věku.
Naopak uzavřením nové smlouvy klient získá možnost přecházet mezi účastnickými fondy. O tu klienty stávajících penzijních fondů připravila novela zákona počátkem letošního roku. Lidé je ale příliš nevyužívali ani předtím. V letech 2010 a 2011 změnily fond jen necelá 2 procenta účastníků. „Rozdíly mezi výnosy penzijních fondů jsou totiž v dlouhodobém pohledu zanedbatelné,“ vysvětlil mluvčí Penzijního fondu České pojišťovny Petr Brousil.
Jan Šimek, analytik společnosti Broker Consulting:
„Já bych určitě doporučil uzavřít staré penzijní připojištění. Dá vám to svobodu. Vy si kdykoliv můžete přejít ze starého penzijního připojištění do nových účastnických fondů, ale směrem naopak to nebude možné.“
Od ledna čekají drobné úpravy i staré smlouvy
Smyslem změn v penzijním připojištění je především přimět lidi, aby si na penze v rámci třetího pilíře spořili více. I když penzijní připojištění má většina ekonomicky aktivního obyvatelstva, posílají na něj jen nízké částky. V současnosti si Češi tímto způsobem odkládají v průměru 450 korun měsíčně, což podle odborníků nemůže na významné přilepšení v penzi stačit.
Vláda se proto rozhodla upravit mantinely pro přiznání státního příspěvku, aby občany motivoval spořit více. Doposud dosáhli na maximální státní příspěvek lidé, kteří si spořili 500 korun měsíčně. Při vyšších úložkách již zůstával příspěvek beze změny ve výši 150 korun měsíčně. Od ledna 2013 nebudou mít nově na státní příspěvek nárok lidé, kteří si spoří méně než 300 korun měsíčně. Naopak ti, kteří si pošlou na důchodové připojištění nebo nové doplňkové spoření tisícovku, nově od státu dostanou 230 korun. Úpravy státního příspěvku se vztahují na staré i nové smlouvy.
I když se důchodová reforma jako celek potýká s ostrou kritikou opozice, pro třetí pilíř to neplatí. Ten se zamlouvá i sociálním demokratům. Chtějí ho dokonce využít ve svých plánech na zrušení nově vznikajícího druhého pilíře. Prostředky, které si lidé naspoří na individuální účty, by chtěla ČSSD po zrušení reformy klientům penzijních společností převést právě na jejich účty v rámci třetího pilíře.
