Poslanci: Propříště prodej alkoholu s koncesí

Praha - Sněmovna dnes podpořila návrh zákona o povinném značení lihu, který mimo jiné snižuje objem balení alkoholu a zvyšuje některé tresty. Jeho cílem je omezit nelegální trh s alkoholem a zamezit daňovým a celním únikům. Kvůli loňské metanolové kauze poslanci v prvním čtení podpořili také novelu, která zavádí koncese pro prodej lihovin. Svaz obchodu a cestovního ruchu ale novelu označuje za bezzubou a chce tvrdší pravidla pro to, kdo smí a nesmí alkohol prodávat.

Poslanci podpořili návrh zákona o povinném značení lihu, který mimo jiné snižuje objem balení alkoholu a zvyšuje některé tresty. Jeho cílem je omezit nelegální trh s alkoholem a zamezit daňovým a celním únikům. Výjimku z povinnosti značení lihu budou mít balení do 0,1 litru a také alkohol z pěstitelských pálenic. Nebude také nutné označovat alkohol dovezený pro osobní spotřebu.

Poslanci souhlasili se snížením objemu balení alkoholu

Mezi opatření, která zákon zavádí, patří například snížení objemu spotřebitelského balení lihu z šesti litrů na jeden litr. Zákon dále zavádí povinnosti pro všechny výrobce a distributory, kteří označují lihoviny kolkem, složit kauci pět milionů korun jako jednu z podmínek pro registraci k podnikání s lihem.

Zavedena by také měla být nová generace kontrolních pásek s novými ochrannými prvky. V provozovnách, kde se kolkuje tvrdý alkohol, mají být nově kamery propojené na celní správu. Novela zpřísňuje režim kontroly nakládání s kolky a zavádí vyšší sankci za porušování zákona. Navíc zákon nově zavádí povinnost vracet sejmuté neporušené kontrolní kolky celníkům.

Ilustrační foto
Zdroj: Bon Appétit/ISIFA

Opatření obsažená v novele živnostenského zákona jsou podle některých nedostatečná

Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR kritizuje novelu živnostenského zákona, který zavádí konsese pro prodej lihovin. Vadí mu mimo jiné to, že o licenci může zažádat téměř kdokoliv. „Podle dikce a návrhu zákona může koncesi dostat každý. Tzn. ten, kdo splňuje podmínku plnoletosti - má 18 let - a kdo je bezúhonný. Což jako podmínky mně připadá minimálně jednoduché,“ vysvětlil prezident svazu Zdeněk Juračka. 

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu

„My chceme, abychom získali přehled o tom, kdo alkohol prodává. A taky aby byly evidovány prodejny, kde se alkohol prodává. To byl problém, který jsme při kontrolách při metanolové aféře měli.“

Svaz také chce, aby stát po prodejcích vyžadoval například registrační pokladnu. Zpřísnění pravidel pro prodej tvrdého alkoholu přitom požadují i sami výrobci lihovin a zástupci obchodu a pohostinství. 

Prohibice
Zdroj: Jiří Částka/ISIFA

Novela je málo přísná, říkají i výrobci a dovozci lihovin

„My to určitě podporujeme jako jedno z opatření pro potření černého trhu. Nastavit kritéria pro prodej lihovin je správně. A myslíme si, že zákon není úplně přísný, že by zde měly být jasné sankce, pokud někdo poruší pravidla prodeje lihovin,“ řekl prezident Unie výrobců a dovozců lihovin Petr Pavlík. 

Dnešní rozhodnutí sněmovny ještě neznamená definitivní zavedení koncesí, protože novelou se nyní bude zabývat sněmovní hospodářský výbor. Pokud poslanci zákon na některé z příštích schůzí schválí, dostane ho k projednání Senát. „Návrh přináší v tuhle chvíli maximum, co je možné v rámci živnostenského zákona udělat,“ říká člen hospodářského výboru sněmovny Jan Čechlovský.

Obě normy reagují na loňskou kauzu s pančovaným alkoholem, kdy metanol přimíchávaný do alkoholických nápojů připravil o život čtyři desítky lidí.

Nahrávám video
Komentář Jana Čechlovského
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 21 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...