Praha – Poslanecká sněmovna již několik dní zažívá maraton jednání. Vládní koalice se snaží protlačit reformní zákony, které poslancům vrátil Senát. Opozice, která s reformami nesouhlasí, odpověděla obstrukcemi. A koloběh jednání tak nebere konce – jedná se ve dne i v noci. Opozici se zřejmě nepodaří schválení zákonů zabránit, chce ale vládě pořádně zatopit. A osnuje také plány, jak třeba důchodovou reformu alespoň odsunout.
Vláda přišla s batohem reforem, Senátem prošla jediná
Kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) se do reforem pustil s vervou. Narazil ale v Senátu, kde má většinu opozice. Z reformního batohu dali senátoři zelenou jen jediné předloze. Jde o změny ve vyplácení dávek pro zdravotně postižené. Několik dosavadních dávek se má podle této předlohy sloučit ve dvě – na mobilitu a na pomůcky. Příspěvek na mobilitu má být vyplácen pravidelně každý měsíc, příspěvek na pomůcky jednorázově.
S pozměňovacími návrhy vrátil Senát poslancům zákon o zdravotnické záchranné službě a návrh na omezení podpory stavebního spoření. Další více než desítku zákonů zamítl. Jde třeba o již zmiňovanou důchodovou reformu, s ní související úpravu sazeb daně z přidané hodnoty nebo prodloužení úsporných opatření ministerstva práce a sociálních věcí.
Důchodový systém má dostat třetí nohu
Podstatou penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, z něhož se platí důchody současných důchodců, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Ze státního pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé takto vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého. Jedním procentem budou moci také děti přispívat na důchod svých rodičů. Zapojení do 2. pilíře bude dobrovolné, ale nevratné rozhodnutí.
Reforma penzí s sebou přinese transakční náklady. Ty chce vláda pokrýt zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty. V příštím roce má vzrůst z 10 na 14 procent. O rok později se má nižší sazba s tou vyšší – 20procentní – sjednotit na 17,5 procenta. Zvýšení DPH vynese podle propočtů ministerstva financí asi 22 miliard korun.
Za lepší kyčel si pacient bude moci připlatit
Poslanci se musí znovu vypořádat také se zdravotnickou reformou, jejíž první část by měla podle plánů ministra Leoše Hegera začít platit už od 1. ledna. V příštím roce podle ní lidé budou platit za den v nemocnici o 40 korun víc, tedy 100 korun. Naopak na poplatku za recept ušetří, když zaplatí třicet korun za recept místo za každou položku. Nově si ale začnou platit ze svého levné léky do 50 korun.
Hegerova reforma navíc umožní vybírat peníze za rozdíl mezi nadstandardní a základní péčí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Pacienti si tak budou moci nově připlatit za rozdíl mezi běžným a lepším kyčelním kloubem, sádrou nebo oční čočkou. Jednotlivé výkony budou definovány ministerskou vyhláškou a zatím nejsou známy. Na schválení nadstandardu budou reagovat i nové možnosti pojištění, které budou speciální lékařskou péči pokrývat.
Sociální reforma má mimo jiné přimět nezaměstnané k práci
Poslanci mají na neustále se protahující schůzi řešit i dvě ze tří předloh sociální reformy, které vetoval Senát. Sociální reforma se dotýká celé řady oblastí. K hlavním změnám patří sjednocení administrace a výplaty sociálních dávek na jedno místo (úřad práce), zavedení sociální karty, změny v oblasti rodičovského příspěvku a agregace dávek pro zdravotně handicapované. Reforma řeší také postih nelegálního zaměstnávání a posiluje kontrolní činnosti státu v této oblasti.
Reforma má řešit také určité nelogičnosti, které nyní v systému podpory v nezaměstnanosti existují. Zmizet by tak z právní úpravy mělo například nesystémové opatření, podle kterého nemají pracující studenti při ztrátě zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Vláda chce také více motivovat nezaměstnané k veřejně prospěšným pracím. Uchazeč evidovaný na úřadu práce déle než dva měsíce, který odmítne nabídku veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně, bude podle předlohy z evidence vyřazen. Vláda si od tohoto opatření slibuje především to, že si nezaměstnaní budou udržovat pracovní návyky a sociální kontakty, čímž zvýší i svou uplatnitelnost na trhu práce.
Zákon o veřejných zakázkách udělal dusno i v koalici
Kromě balíků reformních zákonů mají poslanci hlasovat také o zákonu o veřejných zakázkách. Ten ale vyvolal spory i ve vládní koalici. VV se totiž pozměňovacím návrhem pokusily do novely protlačit ustanovení, podle kterého by museli odkrýt svou vlastnickou strukturu nejen vítězové tendrů, ale i jejich subdodavatelé, kteří budou mít na zakázce podíl nad deset nebo pět procent. Koaliční partneři nalezli shodu na úterním jednání K9. Ve sněmovně podpoří návrh zákona včetně navrhované změny.
