Posílení eurovalu na Slovensku neprošlo, vláda Radičové padla

Bratislava – Slováci po dnešním dlouhém jednání v parlamentu neschválili navýšení pravomocí záchranného fondu EFSF. Slovensko bylo poslední zemí eurozóny, která o EFSF měla hlasovat. Zamítla ji jako jediná. Kvůli odmítavému postoji parlamentu padla zároveň vláda premiérky Ivety Radičové, která hlasování spojila s vyslovením důvěry. Nepomohly ani její emotivní projevy a prosby o šanci pro stávající vládu. Změny ve fungování EFSF podle očekávání nepodpořili poslanci druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a Solidarita, jež odmítá pomoc silně zadluženým státům. Nehlasovalo i několik dalších koaličních poslanců. Vládní návrh tak nakonec ve 150členné sněmovně podpořilo jen 55 poslanců, přičemž potřebných bylo 76 hlasů. Slovenský prezident Gašparovič nyní někoho pověří dočasným vedením vlády. Euro večer v důsledku dění na Slovensku oslabilo - umazalo veškeré předchozí zisky vůči dolaru, po 22:30 bylo v elektronickém systému EBS na 1.3642 dolaru.

Očekává se, že parlament se v příštích dnech znovu pokusí schválit navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny. Předtím by se ale měla uskutečnit schůzka parlamentních stran. Dokument totiž v principu neodmítá opoziční Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, který už předem vybídl koalici k jednání. Strana dříve uvedla, že záchranný fond v opakovaném hlasování podpoří výměnou za vypsání předčasných voleb nebo rekonstrukci vlády. Fico před zahájením schůze sněmovny ale tvrdil, že do rekonstruované vlády jeho seskupení vstupovat nechce.

Další vývoj bude záviset také na prezidentovi Ivanu Gašparovičovi, jenž musí vládu podle ústavy odvolat. Ministři a premiérka ale zůstanou v úřadu až do jmenování nového kabinetu. Gašparovič je v současnosti na oficiální návštěvě asijských států.

První ženou v čele slovenské vlády se Radičová stala počátkem loňského července. Profesorka sociologie však v čele středopravé koaliční vlády nevydržela dlouho a zřejmě se stane předsedkyní slovenské vlády s druhým nejkratším mandátem.

Posílení eurovalu musí schválit všech 17 členů eurozóny 

Jelikož úprava neprošla, výrazně se zhorší situace zadlužených zemí měnové unie. O budoucnosti eurovalu se bude jednat 23. října na zasedání šéfů eurozóny. Možné je, že unie euroval schválí i bez Slovenska - sníží balík o 8 miliard.

Iveta Radičová
Zdroj: Sme/ISIFA

Slovensko se stavělo negativně k pomoci zadluženým zemím už loni a jako jediný stát eurozóny neposkytlo půjčku Řecku. Zapojení do záchranného fondu nicméně slovenský parlament loni v srpnu schválil. „Názor Slovenska není ojedinělý, a to ani mezi zeměmi, ani mezi ekonomy. Na finančních trzích se očekává panika. Bouře se ale přežene, bude to trvat den nebo dva,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT ekonom Pavel Neset.

Mezníky ve vládě Radičové:

12. června 2010 - Parlamentní volby vyhrála vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD), druhá skončila opoziční Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana.

14. června 2010 - Prezident Ivan Gašparovič pověřil sestavením vlády tehdejšího premiéra a předsedu vítězné strany Roberta Fica.    

23. června 2010 - Fico oznámil, že neuspěl ve snaze vytvořit novou vládu a vzdal se pověření, které k tomu dostal od prezidenta. Hlava státu následně pověřila jednáním o novém kabinetu místopředsedkyni SDKU-DS Ivetu Radičovou.

8. července 2010 - Iveta Radičová (SDKU-DS) byla jako první žena v historii SR jmenována do čela vlády. 

9. července 2010 - Prezident jmenoval ministry nového kabinetu. Ve vládě zasedli zástupci SDKU-DS, SaS, KDH a strany Most-Híd. Kabinet získal důvěru parlamentu 10. srpna.
    
11. srpna 2010 - Parlament v souladu s doporučením premiérky odmítl poskytnout půjčku zadluženému Řecku.   

20. dubna 2011 - Premiérka pohrozila demisí; důvodem byl spor s jejím stranickým kolegou a ministrem financí Ivanem Miklošem o setrvání šéfa Daňového ředitelství ve funkci.
        
14. září 2011 - Premiérka Radičová přežila pokus o odvolání z funkce.    

11. října 2011 - Slovenský parlament neschválil navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny. Kvůli odmítavému postoji parlamentu končí vláda Ivety Radičové, která hlasování spojila s vyslovením důvěry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 13 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...