Poplatky ve zdravotnictví většině Čechů nevadí

Praha - Regulační poplatky placené za návštěvu lékaře či za recept neznamenají problém pro více než 70 procent Čechů. Jejich rodinné rozpočty příliš nezatěžují. Vyplývá to z průzkumu společnosti Westminster. Existenci finanční regulace schvalují i zdravotně postižení, stávající systém má ale podle nich mezery.

Podobně jako v rámci celé populace si vedou poplatky poměrně dobře i u seniorů. 54 procentům lidí ve věku nad 60 let platby vůbec nevadí a nijak je nezatěžují. „Poplatek jako takový nemá reálný dopad do příjmů většiny obyvatel,“ podtrhl v rozhovoru pro Českou televizi ředitel společnosti Westminster Tomáš Studeník. Vliv plateb u lékaře se tak spíše přeceňuje.

Děti a senioři by platit neměli

I když se většina populace shodne na tom, že poplatky neškodí, přesto 90 procent Čechů vítá snahy o jejich zrušení pro některé skupiny obyvatel. „Lidé si myslí, že existují některé skupiny, nejčastěji malé děti, lidé dlouhodobě nemocní, starší lidé, senioři, u kterých se většina populace shodne na tom, že by bylo dobré je osvobodit,“ upozornil Studeník.

Lékaři ale názor na vyčlenění některých skupin obyvatel ze systému plateb regulačních poplatků příliš nesdílí. 54 procent z nich si s opodstatněností takového řešení není jisto a schvaluje zachování stávajícího systému.

Zdravotně postižení: Poplatky ano, ale jinak

Nutnost plateb za lékařskou péči schvaluje i Národní rada osob se zdravotním postižením, přesto ale chce současný systém znovu napadnout u Ústavního soudu. „Já souhlasím s tím, že mají poplatky být, že mají regulovat celý ten systém, ovšem toto není regulace,“ vysvětlil rozpor předseda rady Václav Krása.

Podle Národní rady osob se zdravotním postižením nevedou regulační poplatky k úspoře finančních prostředků ve zdravotnictví, naopak zvyšují plýtvání. „Jestliže dám poplatky plošně, pak se člověk rozhodne, že než aby šel k praktickému lékaři, jde rovnou ke specialistovi, protože zaplatí vždycky 30 korun. Ale ten specialista je podstatně dražší,“ uzavřel Krása.

Regulační poplatky pacienti platí od letošního ledna. Návštěva u lékaře či výdej léků na předpis vyjde na 30 korun. Za jeden den strávený v nemocnici je třeba zaplatit 60 korun. Nejdražší je návštěva pohotovosti, která stojí 90 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...